Jen minimum mladých řidičů má havarijní pojištění. Někteří splácí auto, které jim někdo ukradl

V Česku se jen za rok 2022 stalo zhruba 100 tisíc dopravních nehod, při kterých zemřelo 450 lidí a vznikla škoda asi 134 miliard korun. Podstatnou část viny na tom nesou řidiči s čerstvým řidičským průkazem ve věku od 18 do 30 let. Zatímco povinné ručení mít sjednané musí, havarijní pojištění neuzavírá ve srovnání s jinými věkovými skupinami nadprůměrná část z nich.

Například Nela Maťašeje z pojišťovny Direct tvrdí, že za květen tohoto roku má v kategorii 18 až 29 let „all riskové“ havarijní pojištění cca 19 procent lidí. V případě Kooperativy tvoří tito řidiči pouhá tři procenta z celkového počtu pojistných smluv s tímto rizikem.

„To je v hrubém nepoměru s tím, jaký je podíl této věkové kategorii na celkové řidičské populaci,“ říká mluvčí Kooperativy Milan Káňa. „Zároveň platí, že jedním z nejrizikovějších období řidičského života je to, které začíná ihned po získání řidičského průkazu a končí získáním dostatečných řidičských zkušeností (statisticky právě někdy kolem 28. roku života). Zatímco škody, které způsobí mladí řidiči někomu jinému, jsou kryty pojištěním odpovědnosti z provozu motorového vozidla (tzv. povinným ručením), škody na vlastním vozidle buď musí řidič uhradit sám, nebo prostřednictvím havarijního pojištění – v extrémním případě, jako je například krádež, se může jednat o hodnotu celého vozu.“

Jedním z důvodů neuzavření pojištění je cena. „Řidiči v této věkové skupině většinou nemají zájem o sjednání havarijního pojištění hlavně kvůli ceně,“ říká Tereza Procházková, produktová specialistka srovnávače pojištění Klik.cz.

„Průměrné povinné ručení pro mladší a nezkušené řidiče vychází někdy až na 10 tisíc korun, tím pádem si zkrátka nemůžou či nechtějí dovolit sjednat k tomu ještě havarijní pojištění, které vyjde většinou ještě dráž. Také mají řidiči často pocit, že v případě starších aut se havarijní pojištění nevyplatí. Tento názor ale nezastáváme a snažíme se klientům co nejlépe poradit, protože například v případě odcizení vozidla či totální škody lidé většinou nemají jen tak po ruce peníze na nákup nového vozu.“

Důvodů je ale víc, jak dodává Milan Káňa: „Dalšími jsou, že prvními vozidly jsou často buď nepojištěné ojetiny nevalné hodnoty, nebo pojištěné automobily rodičů, přes obvykle nižší příjmy a tedy i koupěschopnost mladých, až po jistou lehkomyslnost a nedostatek povědomí o tom, jak důležitý je institut pojištění. Bohužel tak například není výjimečné, že mladý řidič splácí automobil, na který si půjčil peníze a který mu mezitím někdo ukradl.“

Anomálie v počtu havarijně pojištěných je tak celkem logicky vysvětlitelná a ohrožuje pouze nepojištěné samotné. Pro ostatní je klíčové povinné ručení, kde může způsobená škoda dosáhnout výše až desítek milionů korun. Oproti tomu havárie nekrytá povinným ručením nebo krádež vozu v nejhorším případě znamená, že poškozený přijde „jen“ o hodnotu vozu, která nemusí být vysoká.