Nekompromisní kontrola ojetiny na STK je strašákem všech řidičů zanedbávajících pravidelnou údržbu, kteří se servisu věnují výhradně až když se stane nutností. Jiní řidiči zase dávají své vozy na prohlídku bez předchozí snahy zjištění aktuálního technického stavu a realitu zjišťují až od předávacích techniků při zpětném vyzvednutí klíčků. Často přitom mohou neuspět i kvůli drobnostem, které by zjistili sami, kdyby prohlídce věnovali pouhých 15 minut svého času.
Nemusíte být automechanik s dlouholetou praxí ani provozovatel autoservisu, abyste před každou dvouletou prohlídkou na STK nezvládli zkontrolovat technický stav svého vozu svépomocí. Emise škodlivin ve výfukových plynech si sice nezměříte, avšak pokud vozidlo viditelně nekouří bílou, modrou nebo hustě šedou až černou barvou, a výfukové plyny nejsou štiplavě cítit, s velkou pravděpodobností nebudete mít při ostrém měření problém.
Potenciální závadu emisního systému vozidla můžete vytušit už pouhým pohledem na přístrojovou desku, na níž nesmí svítit oranžová kontrolka MIL (Malfunction Indicator Lamp), často označována jako „check engine“ nebo „kontrolka motoru“. Pokud svítí, značí menší i závažnější závadu, kterou je potřeba diagnostikovat a případně opravit. Tato kontrolka nikdy nesmí svítit při měření emisí ani kontrole na STK a je považována za vážnou závadu. Současně by neměla svítit ani jiná kontrolka značící nějaký technický problém.
Častým problémem neúspěchu na STK pak jsou nefunkční světla. Prohlídku tedy začněte rozsvícením všech světel a obchůzkou vozu kolem dokola. Bez závady musí být veškeré vnější osvětlení vozidla, tedy potkávací, dálková, obrysová i směrová světla. Nezapomeňte také na funkčnost osvětlení zadní registrační značky, protože i to musí být v pořádku.
Při kontrole brzdových světel však budete potřebovat druhou osobu, která šlápne na pedál, nebo si můžete pomoci nějakým dlouhým předmětem a zapřít ho mezi pedál a okraj sedáku řidiče. Je to jednoduchý postup, jak to zvládnout samostatně – může pomoci třeba podlouhlá brašna s povinnou výbavou, ani ta nesmí ve vozidle při kontrole chybět v kompletním zákonem předepsaném stavu.
Následně zkontrolujte míru sjetí pneumatik s minimální hranicí 1,6 milimetru (v zimě musí mít zimní pneumatiky nejméně 4 milimetry), avšak na „technickou“ je vhodnější přijet na zachovalejším obutí. Důležité je také sledování rovnoměrnosti sjetí, míru „zpuchření“ povrchu pneumatik i zachování rozměru v souladu s údaji uvedenými v technickém průkazu vozidla (dnes online skrze Portál občana).
A když už budete nakloněni u auta, rovnou se podívejte pod něj a prohlédněte potenciální úniky olejů a chladicí nebo brzdové kapaliny. Rovněž proveďte rychlou vizuální kontrolu motoru, zda olej nerosí skrz těsnění pod hlavou nebo jiná těsnění. Napovědět vám může i povrch parkovacího místa vozu, kde by se v takových případech mohla objevit skvrna, avšak nemusí vždy, protože unikající kapaliny mohou zachytávat ochranné plasty na podvozku vozidla.
Zavřete kapotu a podívejte se na čelní sklo. Za maličké praskliny v zorném poli sice nic nehrozí, ale nesmí být větší než 50 milimetrů nebo nesmíte mít pět různých poškození o velikosti v rozsahu od 25 do 50 milimetrů. V opačných případech je vaše vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na veřejných komunikacích. Problémem však není, pokud se poškození nachází mimo stíranou plochu, tedy výhled řidiče. Vybavit vůz novými stíracími lištami pak je levná investice v řádu stovek korun.
Chybu rovněž neuděláte ani s cílenou jízdní zkouškou, při níž se budete více věnovat chování vozidla. Poslouchejte, zda výfuk není příliš hlučný, což by mohlo značit potenciální netěsnost a tedy i další problém na STK. Při brzdění musí vůz stabilně držet určený směr, netahat do strany a neměli byste zaznamenat žádné silné vibrace.
Na první pohled to vypadá, že vám podobná příprava před STK zabere celé odpoledne, ale každý zkušenější motorista ji hravě stihne za 15 až 20 minut. Snadno tak odhalíte potenciální rizika neúspěšné kontroly. Jednoduchá poučka navíc říká, že z auta nic nesmí téct, kouř z výfuku by měl být úměrný konkrétní Euro normě, vše musí svítit a při řízení nesmí vůz dělat nic nevhodného, jako je už uvedená změna směru při brzdění.
U starých ojetin pokročilejšího věku současně musíme připomenout, že by řidiči neměli přehlížet ani korozi. Povrchová rez ani korodující lemy blatníků nepředstavují závažný problém, byť esteticky nevypadají dobře, avšak koroze nosných částí (podlaha, prahy, nosníky, uložení náprav a další) je vážná závada (kategorie B nebo C).
