Hlavním zabijákem chodců a cyklistů v Praze nejsou auta, ale oni sami. Dokazují to policejní data

Poslední dobou se zejména v Praze přiostřuje veřejná debata na téma regulace osobních aut v hlavním městě. Sociální sítě jsou plné fotek neukázněných řidičů parkujících na chodníku či překážejících v cyklopruhu. Rozhořčení občané fotí auta stojící blízko přechodu pro chodce s tím, že je to smrtelně nebezpečné, v jistých kruzích se zvyšuje averze vůči SUV. Klid nedodávají ani protesty uskupení Poslední generace: 30 pro Prahu, během nichž několik desítek lidí blokuje dopravu na hlavních pražských tepnách s cílem prosadit plošné zavedení maximální rychlosti 30 km/h.

Společným argumentem výše zmíněných aktivit je především bezpečnost zranitelných účastníků provozu, tedy chodců a cyklistů. Není však nic jednoduššího než se podívat do policejních statistik, abychom zjistili, že by se všichni ti, kteří brojí i proti úplně normálním lidem využívajícím v Praze auta, měli zaměřit úplně jiným směrem - k chodcům, cyklistům a možná tramvajím.

Když se diskuze stává až příliš emotivní, je vždy nejlepší se vrátit k faktům. Tvrdí-li tedy někdo, že je třeba nutné omezit v Praze rychlost na 30 km/h, protože jsou auta nebezpečná a představují pro chodce a cyklisty smrtelné nebezpečí, je vhodná chvíle podívat se s chladnou hlavou, ale o to detailněji, na to, jak to v hlavním městě s tragickými nehodami vůbec vypadá. 

Obrátili jsme se tedy přímo na tiskové oddělení Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy s relevantními dotazy, týkajícími se počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v Praze za loňský rok. Celkem vloni v Praze zemřelo při dopravních nehodách 17 lidí, což je meziroční pokles o pět. Jedná se o všechny tragické dopravní nehody – jsou zde tedy započteny například i nehody na pražském okruhu, květnová fatální nehoda motorkáře v Modřanské ulici či říjnová srážka dvou vozidel v ulicích Sazečská a Černokostelecká. V motorových vozidlech zemřelo pět řidičů, jeden spolujezdec a dva motorkáři.

Nás ale tentokrát více zajímají chodci a cyklisté. Chodců zahynulo vloni v Praze celkem osm, cyklista pak jeden. Z policejních podkladů vyplývá, že onen nešťastník na kole byl zároveň i viníkem dané nehody a stejně tak zavinilo tragickou nehodu i pět chodců (mezi nimi bohužel i jedno dítě). Při dalším zkoumání statistik zjistíme, že čtyři chodci z celkového počtu osmi zemřelých zahynuli po střetu s tramvají, přičemž ani v jednom případě nebyl viníkem řidič tramvaje.

Zbývají tedy tři nehody, při nichž byl vloni usmrcen chodec a viníkem byl řidič motorového vozidla. Ve středu 19. ledna se taková nehoda stala na pražském Újezdě v 18:45, v pátek 18. února o půlnoci srazil řidič auta chodce ve Švehlově ulici v Praze 10 a ujel a v neděli 29. května došlo ve 23:47 ke střetu malého motocyklu s cizincem, který podle šetření policie náhle vstoupil do vozovky z chodníku v ulici Wilsonova před hlavním nádražím. Nakonec byl za viníka nehody označen řidič motocyklu.

Co mají tyto nehody společné? Podle policie bylo u všech třech tragických střetů chodce a auta, kdy byl za viníka nehody označen řidič, hlavním důvodem kolize nevěnování se plně řízení vozidla. Ani v jednom případě nebyla uvedena nepřiměřená rychlost či dokonce její překročení. Další společný faktor je, že se všechny nehody staly za tmy - dvě z nich dokonce v hodně pokročilou hodinu. Je jasné, že pomaleji jedoucí auta představují menší riziko, ale stejně tak je nutné racionálně uvažovat nad tím, zdali by řidič, který o půlnoci srazil ve Švehlově ulici chodce a ujel, v případě plošné třicítky na daném místě tento limit vůbec dodržoval. To je více než naivní. Takový člověk totiž vůbec nepatří za volant. 

Podobnou optikou se můžeme dívat i na zmíněný střet motocyklu s cizincem u hlavního nádraží těsně před půlnocí. I zde je docela obtížné si představit, že by se motorkář na pravděpodobně hodně prázdné několikaproudé magistrále ploužil nocí 30 km/h. Ani tato nehoda tedy není klasickým případem, v kterém dítě vchází na přechod před špatně zaparkovaným obrovským SUV přes které není vidět, když tu se náhle ulicí blíží šílenec jedoucí rychlostí 50 km/h. 

A tak vlastně jedinou loňskou tragickou nehodou, u které lze spekulovat, že by jí nižší rychlost mohla zabránit, byla ta z pražského Újezdu, kde mladá řidička ve starším Subaru Forester srazila vinou své nepozornosti dva seniory, z nichž jeden později zemřel.

Každý lidský život má nevyčíslitelnou hodnotu, proto si samozřejmě uvědomujeme, že na vzájemné soužití v Praze nelze koukat jen a pouze řečí statistik a čísel. Společným cílem všech účastníků silničního provozu a občanů města by mělo být co nejméně konfliktní soužití a vzájemná ohleduplnost a respekt. Šlo nám však o to ukázat, že centrum města, jakož i Praha jako celek, není pro chodce a cyklisty zase tak nebezpečným místem, jaké se z něj snaží někteří obchodníci se strachem a averzí vůči motoristům vytvořit. Buďte všichni opatrní!