Černý led je strašákem řidičů. Není vidět ani poznat. Smyk přichází nečekaně

Hned 2. ledna letošního roku informovali hasiči a policisté o vážné nehodě, která se stala na 210. kilometru D1. Nedaleko Velešovic na Vyškovsku se srazilo hned sedm aut, přičemž zraněny byly čtyři osoby. Tři muži a jedna žena byli převezeni do nemocnice, naštěstí jim však není nic vážného a nebyl ohrožen jejich život. O případu informovali sami záchranáři na svém facebookovém profilu.

V době nehody byla na dálnici slabší mlha a teploty se pohybovaly pod nulou. Přes den ale naopak bylo několik stupňů nad nulou, což je základ k tomu, aby silnice namrzla. A právě takové podmínky jsou ideální pro vznik pojmu „černý led“, který je pro řidiče nesmírně nebezpečný. Níže si vysvětlíme, jak přesně vlastně vzniká a jak mu přizpůsobit svou jízdu, abychom se případné nehodě pokud možno vyhnuli.

Pojem „black ice“, tedy onen černý led, meteorologové používají hlavně v souvislosti se silnicemi. Michaela Valachová z Českého hydrometeorologického ústavu jej popsala následovně: „Jedná se o kluzkou vozovku, přičemž se tato námraza může tvořit i při počasí beze srážek, tedy jen při mrznoucích mlhách. O to nebezpečnější je tento jev."

Proč se této námraze říká černý led, pak vysvětluje Roman Budský z Platformy VIZE 0: „Námraza nemusí vůbec být vidět. Může se jednat o tenounkou průsvitnou vrstvičku, glazuru pokrývající tmavý asfalt. Černý led je neviditelný, zaměnitelný za mokrý povrch silnice, a tedy velmi nebezpečný.“

To potvrzuje i Petr Vomáčka, specialista Besipu. Ten řekl: „Černý led vzniká, když je na povrchu vozovky tenká vrstva vody, která následně namrzne. Nejedná se tedy o vizuálně bílé skupenství, ale jako by onen led promítal svůj podklad. Pro řidiče je tedy na první pohled vidět mokrá silnice, ale ne samotná námraza. Poznat ho můžeme i díky autům jedoucím před námi, která by měla od kol odstřikovat vodu. Pokud se tak neděje, vozovka může být namrzlá.“

Námrazu je v současných měsících potřeba čekat kdekoliv. Nejčastěji pak na mostech nad vodou. Větší nebezpečí hrozí od soumraku do svítání, ale také za dne v místech s celodenním stínem. A právě proto je důležité předvídat a udržovat bezpečný rozestup. Ve chvíli, kdy je silnice namrzlá, klesá přilnavost pneumatik na minimum. A tím se také prodlužuje brzdná dráha. Specialisté Platformy Vize 0 nám prozradili, že zatímco na suché silnici z rychlosti 90 km/h do zastavení brzdíme nějakých 70 metrů, na náledí budeme potřebovat bezmála čtvrt kilometru.

Je také důležité dbát na bezpečný odstup od auta jedoucího před námi. Obecné pravidlo o dvousekundovém rozestupu jistě znáte. V zimních měsících je dobré k tomu přidat ještě jednu sekundu, při případném brzdění si tak přidáte několik desítek metrů k dobru. Experti také upozorňují na překračování rychlosti. V době, kdy hrozí námraza, není vysoká rychlost jen porušením zákona, ale cestou do pekla.

V případě jakékoliv námrazy, tedy i černého ledu, má každý řidič svým způsobem našlápnuto ke smyku během celé cesty. Záleží jen na jeho jízdním stylu, vlastnostech a schopnosti předvídání, jestli k němu nakonec dojde. A pokud náhodou ano, je podle Romana Budského nutné zachovat hlavně klid.

Setkat se můžeme se dvěma druhy smyku. Při jednom auto nechce zatáčet a má tendenci po tečně opustit silnici. Při druhém se zase zadek auta snaží dostat před předek. „V prvém případě se vyplatí ještě o něco více jemně pootočit volantem do zatáčky. Nezrychlovat a ani nebrzdit. Jedeme-li dostatečně pomalu, přední kola se chytí a obloukem projedeme. Ve druhém případě naopak zmenšíme natočení kol do zatáčky, aby se zadní část auta stačila srovnat. Opět je třeba počínat si jemně, jinak se zadní část překývne na druhou stranu. S touto situací si pak už poradí jen opravdu zkušený šofér.

A ještě upozornění pro řidiče moderních aut vybavených moderními stabilizačními systémy. Pomohou, ale nejsou všemocné. Jejich účinnost se totiž odvozuje od přilnavosti kol k povrchu silnice,“ doplňuje Roman Budský.

Dobře radí i Petr Vomáčka, který upozorňuje hlavně na nutnost snížení rychlosti: „Pokud máme tušení, že je vozovka namrzlá, rozhodně ubereme a volíme defenzivní způsob jízdy. Není čas na hrdinství nebo spěch. Základ je nešlapat prudce na plyn nebo brzdu a jet co nejvíce plynule. Pokud už dojde ke ztrátě přilnavosti pneumatik s povrchem, vždy vyšlápněte spojku a v případě potřeby provádějte jemné kontra pohyby volantem proti smyku. Je potřeba je volantem točit velmi opatrně, jelikož se může stát, že se přední kola chytí a pokud jsou vytočena do strany, tak se auto rozhodí ještě více."

Řada expertů, včetně dvou výše zmíněných specialistů na bezpečnost v dopravě, se pak shoduje na jediném. Nejdůležitější je nižší rychlost a plynulost. V případě námrazy, ale i zasněžených silnic zcela zapomeňte na prudké brzdění, přidávání nebo na prudké pohyby volantem. Jen tak je možné se smyku vyhnout a bezpečně dojet do cíle.