Černý led dokáže překvapit i zkušené řidiče. Existuje jen pár rad, jak na namrzlé vozovce reagovat

Takzvaný černý led je jedním z nejrizikovějších jevů, s nimiž se může řidič v zimním provozu setkat. Tento jev vzniká v situacích, kdy se teploty pohybují kolem nuly, prší a déšť nebo mlha dopadá na promrzlý povrch silnice, kde téměř okamžitě zmrzne a vytvoří tenkou extrémně kluzkou vrstvu. Záludnost spočívá také v tom, že ke tvorbě ledu dochází velmi rychle a vzniklý ledový „film“ není víceméně vůbec vidět. Pokud meteorologové vydají před rizikem vzniku černého ledu varování, je vůbec nejlepší nevyjíždět a odložit své cesty autem. Co ale dělat, když okolnosti opravdu vyžadují, abyste v takovou chvíli sedli za volant?

Černý led vzniká v situacích, kdy déšť nebo mlha dopadají na zmrzlou vozovku. Výsledkem je, že voda okamžitě zmrzne a vytvoří tvrdou, sklovitou a soudržnou vrstvu ledu. Riziko vzniku černého ledu je obzvláště vysoké na stinných místech, například pokud silnice vede z otevřené krajiny do lesa. Velmi rizikové jsou rovněž mosty, kde hrozí větší promrzání silnice i zespodu. Na nebezpečí ne vždy upozorňují dopravní značky a záludnost mrznoucího deště spočívá také v tom, že vrstva ledu je sotva rozeznatelná a objevuje se náhle.

Řidičských tipů na jízdu po vozovce, jejíž povrch tvoří tenká a sotva rozpoznatelná vrstva čistého ledu, není mnoho. Naprostým základem jsou samozřejmě zimní pneumatiky, byť ani ony nejsou v těchto podmínkách zárukou dostatečné trakce. Na černém ledu nepomohou ani řetězy a spolehnout se nelze ani na asistenční systémy typu ABS či ESP – auto se zkrátka v danou chvíli pohybuje po čistém ledu.

První podmínkou bezpečné jízdy v této extrémně náročné situaci, jsou informace. Jinými slovy, řidič by měl o aktuálním riziku vzniku černého ledu vědět ještě předtím, než usedne za volant. Také by měl znovu zvážit, zdali opravdu musí na silnice vyrazit. Pokud ano, měl by úzkostlivě dodržovat několik pravidel. Během jízdy by měl za všech okolností dodržovat opravdu dostatečný odstup od vozidel vpředu a jet nízkou rychlostí. Každý, kdo si kdy vyzkoušel brzdění na ledovém povrchu ví, jak dlouhá může být brzdná dráha (i se zimními pneumatikami může být brzdná dráha na ledu zhruba čtyřikrát delší než na sněhu).

Nejde ale jen o brzdění, ale i o čas, který dostatečným odstupem získáváte pro řešení případných nenadálých situací. V momentech, kdy je nutné zpomalit, pracujte s brzdovým pedálem velmi citlivě. Stejně tak se vyvarujte rychlejších pohybů s volantem. V případě, že cítíte, že nad autem ztrácíte kontrolu, nepanikařte a racionálně hledejte řešení – ke zpomalení vozu může v mezní situaci pomoci třeba i sněhová bariéra kolem silnice, záchranu může představovat třeba i odbočka, rozšíření silnice atp. Pokud na cestě vyhodnotíte, že je silnice opravdu nesjízdná či je pokračování v jízdě nad vaše možnosti, je určitě lepší počkat na silničáře, kteří většinou prosolením silnici docela rychle zprovozní. Vězte, že za případné karamboly v takových situacích v drtivé většině nese odpovědnost řidič, nikoliv údržba.