Astronauti se budou na Měsíci prohánět v Toyotě. NASA vyšle vůz na misi už za osm let

Japonská automobilka Toyota se může pochlubit novým úspěchem. Na povrchu Měsíce se budou astronauti pohybovat v jejím vozidle. Vývoj začal už v roce 2019 ve spolupráci s Japonskou vesmírnou agenturou (JAXA) a Mitshubishi Heavy Industries. Do vesmíru se nakonec model podívá jako součást týmu americké vesmírné agentury NASA. Informoval o tom výrobce v tiskové zprávě.

Toyota Lunar Cruiser se na povrchu Měsíce ocitne už za pár let. Stane se tak součástí průzkumné mise v programu Artemis v roce 2032. Lunární model o velikosti dvou mikrobusů je určen pro dva členy posádky, ale podle potřeby se do kabiny vejdou ještě další dva lidé.

Vozidlo je vybaveno přetlakovou komorou, astronauti se tedy uvnitř budou pohybovat zcela bez skafandrů. Obsluhovat ho budou podle domluvy obou vesmírných agentur právě japonští astronauti. Ve zdolávání regolitu budou pomáhat kovové pneumatiky, které speciálně vyvinula společnost Bridgestone. Ke správnému odpružení vozidla pomohly zas 70leté zkušenosti s modelem Land Cruiser, který se dodnes prohání v extrémně náročných podmínkách světa. Lunar Cruiser nebude vytrvalostním závodníkem, nýbrž velmi odolným pracovním nástrojem.

Primární účel vozu je prozkoumávat půdu Měsíce a hledat jiné podzemních zdroje jako jsou vzácné kovy. Míse, se kterou přiletí na Měsíc i Lunar Cruiser bude probíhat na jižním pólu družice a trvat by měla 30 dní. Pro astronauty to znamená práci za zhoršených podmínek i bez slunečního svitu. Den a noc se na Měsíci totiž střídají po 14 zemských dnech.

Toyota proto využila znalosti vodíkové technologie. Lunární vozidlo dostalo elektrický pohon na vodíkové regenerativní palivové články (RFC) a generátor vodíku, který je poháněný slunečním svitem. Model bude dále osazen velkými solárními panely a nádržemi na vodík a vodu.

RFC je nová technologie, která prakticky umožní jízdu i během lunárních nocí. Za běžných okolností se bude vodík generovat pomocí elektrolýzy a sluneční energie. Za tmy bude auto jezdit na tyto zásoby a zároveň do nádrží ukládat přebytečnou vodu, která je vedlejším produktem výroby energie. Tu opětovně využije k výrobě vodíku během lunárních dní.

Navigace a pohyb po Měsíci nebude zrovna jednoduchý. Autonomní navigace a částečně i řízení se budou spoléhat na technologii LiDAR a pokročilé radionavigační systémy. Z každého kola se navíc mají ukládat data do počítače se speciálním softwarem, který z nich dokáže analyzovat polohu hvězd. Zdolat neznámý terén a neskončit přitom v kráteru bude tak pro posádku jednodušší, protože během řízení jim auto bude stále navrhovat vhodné trajektorie a dohlížet na jejich bezpečnost.