Socialistická nabídka aut proti Západu. Když u nás byla Škoda 100, ve světě se zrodil Mercedes S

Píše se rok 1972 a ve světě se dějí významné události. Lidé zažili teroristický útok na izraelské sportovce na letní olympiádě v Mnichově, Čína začala upevňovat vztahy se Spojenými státy a těsně před koncem roku byl startem poslední mise na Měsíc ukončen celý vesmírný program Apollo. V Československu mezitím zazářili domácí hokejisté vítězstvím na mistrovství světa v Praze, avšak protože komunistický režim upevňoval svou moc, nabídka zboží i nových aut byla značně omezená.

Počátkem sedmdesátých let zažívá globální automobilový průmysl konec zlaté éry, kdy automobilky ještě příliš neřeší spotřebu paliva a emise výfukových plynů. O rok později to změní celosvětová ropná krize, která je jedním z prvních impulzů pro zavedení emisních omezení. Ve světě se začínají představovat i významné automobilové novinky, s nimiž výrobci pokládají základní kořeny modelů prodávaných dodnes.

Mnichovské BMW uvádí do výroby úplně první generaci BMW řady 5 s interním označením E12, Mercedes-Benz spouští výrobní linku pro první třídu S generace W116, Francouzi uvádějí původní lidový hatchback Renault 5 a z Japonska vyjíždí vstříc konkurenci první Honda Civic. Američanům následně ukáže, že moderní auto nemusí mít obrovský osmiválec pod kapotou a přes pět metrů na délku, aby se s ním dalo komfortně žít.

To vše byly revoluční moderní vozy. Automobilový průmysl v Československu se však tou dobou začal uzavírat do sebe, protože podléhal centrálnímu plánování a omezená kapacita výroby nových aut znamenala, že poptávka byla výrazně větší než nabídka. Na začátku sedmdesátých let navíc začal pomalu zastarávat, protože nejnovější škodovkou v portfoliu, jakožto produktu největší domácí automobilové továrny, byla pouhá evoluce předchozího revolučního modelu.

Už koncem šedesátých let byla inovativní Škoda 1000 MB, první škodovka se samonosnou karoserií a koncepcí „vše vzadu“, nahrazena Škodou 100. Pokračovatel technicky vycházel z dosavadního vozu, ale dostal modernější a pevnější karoserii. Automobilka zapracovala i na novém interiéru a některých konstrukčních prvcích. I nadále však byla dostupná jediná běžná karosářská varianta a to čtyřdveřový sedan se zavazadlovým prostorem pod přední kapotou.

Pro náročnější řidiče byla Škoda 100 dostupná i s výkonnějším motorem a obchodním označením 110 a v roce 1970 se nabídka rozrostla i o sportovní kupé 110 R. Kompletní modelovou řadu tak můžeme vidět na autentickém dobovém katalogu Mototechny, hlavního prodejce nových aut v socialistickém Československu, který byl vydán v roce 1972.

Tehdy modelová řada Škoda 100/110 prošla už druhou modernizací s kosmetickou úpravou, při níž bylo vylepšeno bezprůvanové větrání kabiny vozu. Zároveň dostala zpětné zrcátko umístěné na předním blatníku, s nímž se automobilka pokusila eliminovat mrtvý úhel a zlepšit rozhled řidiče. Jenže v reálném provozu nebylo moc praktické.

V roce 1972 byla nabídka Škodovky v Československu opravdu malá, protože jak můžeme vidět v dobovém prospektu, zahrnovala pět variant jediného technického základu. Nejdostupnějším vozem byla standardní Škoda 100, kterou doplňovaly Škoda 100 L, Škoda 110 L, Škoda 110 LS a na vrcholu stála sportovní Škoda 110 R, která měla tu výhodu, že se prodávala volnou formou, tedy bez pořadníku.

„Škoda 100 je ekonomický, rodinný vůz, pro který se rozhoduje stále více řidičů,“ píše se v katalogu. „Je robustní, ekonomický a přitom má všechny přednosti světových vozů své obsahové třídy: dvouokruhový brzdový systém, možnost upevnění bezpečnostních pásů pro pět osob, možnost lůžkové úpravy,“ pokračuje marketingové sdělení. Současně zdůrazňuje, že spotřeba paliva na 100 kilometrů byla pouhých 7,2 litru.

„Kdo miluje rychlost, luxus, ten zná vozy Škoda 110 R a Škoda 110 LS,“ můžeme se dočíst o několik málo stránek dál. Škoda 110 R tehdy byla jediným produkčním sportovním vozem vyráběným v Československu a Mototechna lákala i na celkovou prostornost kabiny, s níž se ve dvoudveřovém kupé cestuje se stejným komfortem jako v limuzíně.

Slovem „limuzína“ přitom katalog vůbec nešetří, protože ho používá i v souvislosti se Škodou 110 LS, jakožto vrcholem nabídky sedanu. „Vůz, který patří o dvě třídy výše. V jeho karoserii je skryt sportovní motor a luxusní vybavení reprezentativního vozu. Je tou nejlepší limuzínou řady Škoda,“ uvádí prospekt.

Kromě luxusní Tatry 603 však řidiči v Československu neměli moc velkou představu o tom, jak vypadá opravdová limuzína. I kopřivnický reprezentativní vůz využívaný komunistickou vládou totiž vypadal zastarale vedle nejnovějších automobilových produktů západního průmyslu. Mercedes-Benz třídy S už tehdy působil jako z úplně jiného vesmíru.

Katalog značky Škoda, vydaný Mototechnou v roce 1972, je zajímavou ukázkou až propastných rozdílů mezi československými a západními osobními auty. V době, kdy se Škoda začala utápět v zastarávající koncepci „vše vzadu“, která ji v poslední evoluci řady 742 pronásledovala až do přelomu devadesátých let, se ve světě začala rodit dnešní auta.