Shnilý trabant zarostlý v kopřivách se proměnil na krasavce. Majitele to stálo sedm let práce

Trabanty rozhodně nepatří mezi nejvzácnější youngtimery, nicméně zaslechnout jejich typický zvuk a ucítit známou vůni linoucí se z výfuků je už poměrně raritou. O to víc budí rozruch Zbyněk Polák v Libochovicích. Když se protáhne se svým strojem místním kruhovým objezdem, osazenstvo přilehlé pizzerie si může ukroutit hlavy. Pak už spolu v nedaleké vesnici stojíme u modrého trabantu a povídáme si. Jenže přicházejí další nadšenci, jen tak se podívat, nebo se dokonce vyfotit. Tohle auto budí víc pozornosti, než kdyby se tu objevilo Ferrari.

„Trabant bylo moje první auto ještě v devadesátých letech, když jsem neměl peníze. Blázen jsem ho prodal a jezdil pak s jinými. Před nějakými osmi lety jsem si řekl, že si chci postavit vlastní vůz úplně od základu. Našel jsem u jednoho pána vrak trabantu zarostlý v kopřivách. Nechal mi ho i s papírama za tři tisíce,“ popisuje svou cestu k modrému vozu dvaačtyřicetiletý elektrikář Zbyněk Polák.

Hned na začátku ale narazil na problém. Bydlí v centru Libochovic v malém domku bez garáže. Má sice zahradu, jenže bez příjezdu. Co s tím? „Domluvil jsem se se sousedem a pány z benzínky, co stojí hned vedle. Ti mi otevřeli bránu, soused vysekal roští a uštípali jsme plot. Auto jsem složil na zahradu a dalších sedm let z ní nevyjelo. Celou dobu jsem se modlil, abych se se sousedem nepohádal. Jinak by mě potom nemusel nechat odjet,“ směje se.

Blyštivě modrý trabant tedy nevznikal ani v žádné garáži. Z kopřiv putoval rovnou na zahradu a nemohl ji opustit dřív, než byl pojízdný. Zbyněk Polák věděl, že ho čeká hodně práce. Děti mu fandily, manželka už tolik ne, protože cítila, že tohle bude pořádný žrout času. A také byl! Trabant strávil na zahradě sedm let. Teprve v září loňského roku ho mohl hrdý majitel naložit, odvézt na STK a tou projít bez jediného problému. Jako by dostal za svou práci jedničku s hvězdičkou. Přesně 20 let poté, co měl jeho trabant poslední technickou kontrolu.

Práce na projektu bylo opravdu hodně. „Ještě předtím, než ho původní majitel schoval do kopřiv, ho používal v lese. A podle toho to taky vypadalo. Všechno bylo oškubané, odřené, zničené. Museli jsme vyměnit kompletně všechny čtyři podběhy, dávali jsme nové prahy, které nejsou původní, ale vyztužené. Měl jsem štěstí, že v Libochovicích býval trabant servis a tak mi pán ještě prodal za pár stovek plechy, co mu zbyly na půdě,“ popisuje Polák začátky. A tak, i když je Trabant z duroplastu, čekalo ho hodně klempířiny a vyvařování.

Opravovaly se nápravy, měnily se silentbloky. Motor byl sice po repasi, ale během oprav seděl dlouhou dobu schovaný pod ponkem, kde poněkud zatuhnul. A tak se ho nakonec majitel rozhodl rozebrat, aniž by měl předchozí zkušenosti s jinými motory. Umyl ho, přetěsnil, dal nové písty i kroužky a šoupátka. Jediné, co zůstalo prakticky netknuté, byla převodovka.

A pak přišla řada na lak. Ano, nelakovalo se v žádné dílně, ale na zahradě mezi jabloněmi. „Nastříkal jsem to tou nejlevnější pistolí, co táta koupil za tři stovky. Jenže jsem auto neměl přikryté, padla rosa a lak zmatněl. Pak jsem měl dražší pistoli, se kterou jsem si moc nerozuměl. Vznikl pomeranč. No, a tak jsem nanesl laku co nejvíc a když to vytvrdlo, týden jsem jen brousil. Vyšlo mě to asi na deset tisíc,“ popisuje anabázi se stříkáním vozu dnes už hrdý majitel.

Při pohledu na modrý trabant je jasné, že Zbyňkovi Polákovi nešlo v první řadě o originalitu. Je evidentní, že je příznivcem tuningové scény, sám se předtím úpravám věnoval i na jiných vozech. Chtěl mít auto, které sice nebude přesně takové, jaké vyjelo ze Zwickau, ale zase se bude líbit jemu. Napoví to už třeba snížený a nastavitelný podvozek včetně zadních kol s citelným odklonem. Majitel modrého trabanta říká, že si tak postavil „custom“.

Tomu odpovídá i mix dílů, které možná při pohledu na jeho vůz poznáte. Boční blinkry jsou z Fordu Focus první generace, přední z chopperu, světlomety pochází z druhého Golfu a chromové kšilty z Brouka. Lesklé poklice po vzoru amerických klasik dorazily z Číny. Jsou doplněné o parádní pneumatiky s bílými bočnicemi. Zpětná zrcátka byla určena spíš pro britské youngtimery. No a pak je tu velké stahovací střešní okno z Renaultu Twingo. Nakonec přibyly ještě bezpečnostní pásy pro zadní sedadla z Favoritu, to aby se majitel nebál o rodinu. Povedl se interiér s tuningovým volantem a pákou převodovky, kterou si Polák zhotovil sám.

Paradoxní je, že i když může jeho stroj na silnice už od loňského září, nenajel zatím ani 300 kilometrů. „Vyrazili jsme s manželkou na spanilou jízdu. Pak nás ale doma skolil koronavirus. Když jsme byli zdraví, byla už zase zima. Na jaře nebylo pěkně. Teď občas vyjedeme na zmrzlinu,“ dodává Zbyněk Polák. Je vidět, že si chce jízdu ve svém trabantu šetřit jen na speciální příležitosti, aby dělala radost jemu a jeho rodině. A řadě ostatních lidí, kteří jeho vůz obdivují nebo se s ním rovnou chtějí vyfotit.