S uvedením později kultovního Porsche 911 se v šedesátých letech začala psát úspěšná éra legendrání německé značky. Nejslavnější sporťák automobilky Porsche je dodnes respektován jako ztělesnění její filozofie a s postupnými evolucemi se vyvíjí až dodnes. Ale aby automobilka zvládla financovat jeho nákladný vývoj, už tenkrát musela hledat řešení, jak klientům po celém světě přinést i levnější alternativy svých aut.
Když se s oficiálním debutem Porsche 911 v roce 1963 začalo mluvit o blížícím se ukončení produkce předcházejícího typu 356, automobilka si uvědomovala, že s novým šestiválcem přijde o atraktivní levnější čtyřválec, který bude muset nějak nahradit. Kdyby se nová „devětsetjedenáctka“ stala jediným modelem v portfoliu značky, nepochybně by to znamenalo odliv méně bohatých zákazníků ke konkurenci.
Už v roce 1963 se vedení automobilky rozhodlo, že pověří Dana Schwartze, pozdějšího šéfa oddělení vývoje, aby začal pracovat na novém projektu 902. Nové Porsche 911 se tehdy ještě oficiálně jmenovalo 901, a pro levnější variantu s navazujícím modelovým označením chtěla továrna využít komponentů z nejnovějšího šestiválcového boxeru. Netrvalo však dlouho, aby se Porsche rozhodlo tenhle projekt ukončit, protože byl prostě zbytečně drahý.
Po dlouhém přemýšlení o ideálním řešení se automobilka nakonec odhodlala k tomu, aby pro chystanou novinku využila srdce jejího předchůdce. Inženýři Porsche se začali věnovat už existujícímu čtyřválcovému boxeru typu 616 z předcházejícího modelu 356. Původní motor 616/16 přepracovali a vyvinuli z něj novou evoluci 616/36, aby s nižším kompresním poměrem a novými karburátory Solex sice byl o 5 koní slabší, ale maximální točivý moment vyvinul už při 3500 otáčkách za minutu, zatímco předtím byl dostupný až při 4200 otáčkách.
Snad ani není překvapením, že si už testovací jezdci automobilky všimli největšího pozitiva menšího a lehčího čtyřválce v šasi vyvinutém pro šestiválec. Porsche 912, jak se novinka kvůli ukončení pojmenovávání modelů s nulou uprostřed jmenovala, sice nebylo tak rychlé jako dospělejší Porsche 911, zato mělo příznivější rozložení hmotnosti a agilnější jízdní schopnosti v zatáčkách.
To je hlavní důvod, proč se spousta tehdejších profesionálních závodníků vyjádřila, že upřednostňují levnější a slabší „devětsetdvanáctku“ před silnější „devětsetjedenáctkou“. Se sportovním vozem s pohotovostní hmotností 965 kilogramů tehdy pohybovala vzduchem chlazená atmosférický plochá čtyřválcová šestnáctistovka s maximálním výkonem 102 koní při 5800 otáčkách za minutu.
Porsche si navíc uvědomovalo, že klientelu nejlevnějšího modelu zajímají i provozní náklady a s aerodynamickou karoserií a nízkou hmotností se mu povedlo dosáhnout atraktivní spotřeby – Porsche 912 umělo jezdit i za 7,8 litrů na 100 kilometrů. Silnější Porsche 911 s dvoulitrovým šestiválcovým boxerem o 130 koních přitom jezdilo za necelých deset litrů benzinu i víc.
V šedesátých letech se o Porsche 912 mluvilo jako o „Porsche pro chudé“ a na důležitém trhu ve Spojených státech se prodávalo se základní cenou od 4 700 dolarů. Pro srovnání uvádíme, že mnohem lidovější prvotní Ford Mustang, jakožto další automobilová ikona uvedená do prodeje ve stejné éře, se prodával za 2 368 dolarů.
Ekonomika se za těch šedesát let od zahájení prodeje levnějšího Porsche 912 však výrazně změnila a nepochybně vás zajímá, za jakou cenu by se prodávalo dnes. Podle přepočtů zahrnujících inflaci by tehdejší základní cena modelu odpovídala současným 46 900 dolarům, což je v dnešních penězích přibližně jeden milion a 80 tisíc korun.
Porsche 912 se vyrábělo od dubna 1965 do července 1969 a celkem vzniklo přes 32 tisíc aut. I díky atraktivní ceně, které automobilka dosáhla také omezením standardní výbavy oproti dražšímu Porsche 911, se „devětsetdvanáctka“ na začátku produkce stala lépe prodávanou než typ 911, dokud se továrně povedlo rozběhnout prodeje a produkci šestiválcového modelu naplno.
Továrna si tenkrát také zlepšila vztahy s veřejností i úřady, když 21. prosince 1966 předala jubilejní stotisící vyrobený vůz policejnímu sboru Bádenska-Württemberska, domovského státu Porsche. Stalo se jím Porsche 912 vycházející ze speciální varianty pro německou dálniční policii Polizei a pro nizozemskou policii Rijkspolitie.
V následujících letech se základní Porsche prodávalo hlavně běžným zákazníkům a o ukončení výroby se rozhodlo s modelovým rokem 1969, když vedení společnosti potřebovalo uvolnit výrobní zařízení pro montáž nového šestiválcového modelu 914-6. Platforma 911 se navíc vracela k tradiční nabídce se třemi výkonnostními verzemi a třetím důvodem byla skutečnost, že stále přísnější emisní limity v USA znamenaly úplně nový problém.
Na původní Porsche 912 z let 1965 až 1969 později navázalo Porsche 912, které se vyrábělo jen krátce v letech 1975 až 1976. Prodávalo se výhradně na americkém trhu (původní 912 byla dostupná i v Evropě) a s dvoulitrovým čtyřválcovým boxerem se vyrobilo v malém počtu 2 092 aut. I tenhle pokračovatel byl populární u závodníků, protože byl benevolentnější k řidičským chybám a méně náchylný k náhlé přetáčivosti, jako to tehdy tak rádo dělalo plnotučné Porsche 911 s těžším šestiválcem za zadní nápravou, při přenosech hmotnosti fungujícím jako kyvadlo.
