Vedle Passatu nebo Superbu působí Ford Mondeo jako dinosaurus. Je ovšem daleko lepší ojetinou

Fordu Mondeo poslední generace sice v několika ohledech ujel vlak, ale i tak je dnes žádanou ojetinou. V době, kdy téměř každý ve střední třídě nabízel pohon všech kol, Mondeo mohlo jen tiše závidět. A když se konečně Fordu podařilo hendikep dohnat, ujel Mondeu vlak znovu. Tentokráte rychlík v oblasti kabiny. Zpracování interiéru stačilo maximálně pro americký trh, ale konkurenti pro Evropu byli mnohem dále.

„Ford Mondeo poslední generace je elegantní automobil, který nabízí spoustu výkonných funkcí a vysokou úroveň pohodlí. Tento model je vybaven širokou škálou motorů, včetně hybridní varianty," říká Filip Kučera, ředitel marketingu v autobazaru AutoEsa a zároveň dodává, „Jednou z klíčových vlastností Fordu Mondeo je jeho dynamický design. Vnější vzhled tohoto auta je moderní a sportovní, s ostrými liniemi a  elegantními detaily. Interiér je prostorný a pohodlný s vynikající ergonomií ovládacích prvků."

Mondeo prodávané v Evropě od roku 2014 do roku 2022 podědilo po svém předchůdci ty nejlepší možné jízdní geny a na silnici předvádí impozantní výsledky. Na dálnici je stabilní, v zatáčkách jisté a k tomu ještě pohodlné. Nerozhází ho dlažební kostky, výtluky ani hustý městský provoz.

Mondeo se dostalo do Evropy až dlouhé dva roky od uvedení na trh v Americe (tam se prodávalo pod názvem Fusion). Konkurenti z Německa byla s kvalitou interiéru ve všech ohledech dále. Fordu nechyběla konektivita ani různí elektroničtí pomocníci. Jakmile ale přesednete z Passatu, Superbu nebo Audi A4 do Mondea, rázem si uděláte výlet do minulosti. Nejen kvalitou použitých materiálů, ale celkovým pojetím kabiny. Palubní deska a hlavně displej na středovém panelu působil už při představení hodně zastarale. Ve Fordu si podle všeho počínali jako pejsek s kočičkou. Vzali vcelku povedený interiér a přihazovali moderní elektronické vychytávky, které se snažili zakomponovat bez většího přemýšlení. Místo toho, aby postavili zbrusu nový celek, vytvořili kabinu, která byla už při uvedení na trh propadákem.

Zejména palubní deska s přístrojovou kapličkou trpí celou řadou nedostatků, které předchůdce neměl. Osobně mi vadí chaotické cejchování rychloměru, nepřehlednost velkého množství údajů v přístrojové kapličce a naprosto nepochopitelné grafické ztvárnění displeje multimediálního a navigačního systému od Microsoftu (Sync 2). Po modernizaci nasazený Sync 3 od Sony je už lepším společníkem.

Středový panel s minimem tlačítek u  testovaného Mondea z roku 2015 spoléhá na dotykové ovládání. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby ovládání nebylo příliš komplikované, málo přehledné, celkově pomalé a vyžadovalo zaboření prstu do obrazovky. Prapodivné rozložení jednotlivých položek na displeji trumfuje zobrazení nastavených stupňů klimatizace, které se v každém menu zobrazuje na jiném místě.

Naopak volant zaslouží slova chvály. Padne skvěle do rukou. Také řadící páka je v ideálním místě, stejně tak důležitá tlačítka ovládající parkovací brzdu nebo systém „stop & start“. Výtku si zaslouží kratší přední sedáky, horší výhled šikmo vpřed přes robustní A sloupek nebo loketní opěrka, kterou nelze podélně posouvat ani výškově nastavovat (pro mě byla příliš vzadu).

Samotná sedadla poskytují dostatečnou oporu, stejně tak příkladná je i pozice za volantem. Stačí sednout, nastavit sloupek volantu spolu se sedadlem a už můžete frčet. Žádné ošívání, žádné dlouhé nastavování. Zadní sedadla nabízejí mezigeneračně o nějaký ten centimetr méně podélného prostoru, v praxi je však důležitější o devět centimetrů širší kabina v oblasti loktů. Zajímavost představují příplatkové nafukovací bezpečnostní pásy na zadních sedadlech.

Zavazadelník netrhá objemové rekordy, přesto v pohodě postačí, bonusem je dojezdová rezerva a standardem pak elektricky otevíratelné dveře pomocí dvojitého stisku tlačítka na dálkovém ovladači. Výbava Titanium zahrnuje ambientní osvětlení, které lze vypnout či snížit jeho intenzitu. To samé však nelze říci o změti tlačítek na volantu. Při jízdě za tmy je potřeba odolávat dvěma tuctům svítících bodů. Skvělý dojem na mě udělala příplatková natáčející LED diodová světla fungující na jedničku. Také přepínání dálkových světel se obejde bez připomínek, což není vždy samozřejmostí.

„Mondeo nabízí vynikající jízdní vlastnosti a vysoký komfort. Tento automobil je vybaven moderními technologiemi, včetně pokročilých bezpečnostních funkcí a vyspělých infotainment systémů." hodnotí původem americký vůz Filip Kučera.

Přestože pod kapotou testovaného kusu pracoval pouze dvoulitrový diesel TDCi o výkonu 110 kW, byl jsem s ním naprosto spokojen. Čtyřválec je při jízdě tichý a výkon přichází relativně plynule, což přispívá k cestovní pohodě. Dálniční let rychlostí 170 km/h znamená odběr rovných deset litrů, českých 130 km/h pak sníží spotřebu na necelých sedm litrů. Ve městě není problém jezdit za osm a mimo město lze atakovat spotřebu začínající pětkou. Po stránce spotřeby paliva patří Mondeo k zlatému středu a nevymyká se zvyklostem. Závěrem testu na mě z přístrojové kapličky svítila spotřeba 5,7 l/100 km.

Mondeo mě provedením kabiny nepřesvědčilo. V některých ohledech připomíná podobně stavěnou Insigniu od Opelu, která díky až zbytečné robustnosti mrhá centimetry. Naprosto odlišně Mondeo působí v oblasti jízdního projevu. Tam, kde musí mít Passat adaptivní tlumiče, tam si Ford vystačí s běžně naladěným podvozkem. Nerovnosti přes obutá osmnáctipalcová kola zdolává jako létající koberec, po dálnici letí jistě a posádku rozmazluje nízkou hladinou hluku. Cestovat stotřicítkou je v Mondeu zhruba tak nudné, jako poslouchat debatu politiků. Lepší je proto uhánět stošedesátkou po německém autobahnu, kdy kilometry rychleji ubíhají.

Příkladné odhlučnění, se skvěle odladěným podvozkem může vést k sbírání pokut za rychlost. Vnímání rychlosti se Fordu podařilo potlačit a řidiči nezbývá nic jiného, než neustále sledovat rychloměr. Ploužit se padesátkou vyžaduje pořádnou dávku sebekázně.

Mondeo jistou těžkopádností a zavalitostí dává novým řidičům najevo, že jeho revírem jsou zejména rychlostní komunikace. Nenecháte-li se odradit a přitlačíte plynový pedál k podlaze, budete v zatáčkách zděšeni značnými náklony karoserie. Je to však jen póza znuděnce, který je schopen udělat vše pro zábavu. Čím déle s tímto Fordem budete jezdit, tím více ho oceníte. Překonáte-li prvotní rozpačité pocity z ostřejší jízdy, dočkáte se krásně čitelného vozu, který umí rozdávat radost a z míry ho nevyvede ani razantnější zacházení. Mondeo tak v důsledku vyniká komfortním charakterem při běžném cestování a schopností podvozku prolétávat zatáčky nadprůměrnou rychlostí.

Řízení je nejprve na obtíž, ale rychle mi začalo vyhovovat. Komunikuje tak, že ve vyjetých kolejích neustále tahá za volant a při ostré jízdě informuje o každém kamínku na silnici. Přesně cítíte, kdy obuté pneumatiky zápasí se ztrátou přilnavosti k asfaltu a díky tomu máte čas reagovat. Komunikační schopnosti tedy Mondeu rozhodně nechybí – jsou čitelné a přímočaré. Štval mě fakt, že jsem nepřišel na to, jak úplně deaktivovat systém sledování v jízdních pruzích. Podařilo se mi pouze omezit jeho činnost na minimální.

Stejně dobře jako řízení u Mondea fungují brzdy a řazení manuální převodovky. Brzdný účinek se fantasticky dávkuje a neslábne ani při divočejší jízdě. Kvůli vyšší hmotnosti Mondea a faktu, jak dobře tento vůz maskuje rychlost, nevydrží brzdy vpředu příliš dlouho. Vzadu k takovému opotřebení nedochází, ale brzdové komponenty musíte měnit stejně často - na vině je totiž koroze požírající kotouče.

Základní tříválec 1.0 EcoBoost v českých cenících vydržel pouhý rok pro nezájem zákazníků. Byl to omyl, který do těžkého auta jednoduše nepatřil. Pokud na něj narazíte, vyhněte se mu.

Čtyřválcová patnáctistovka EcoBoost je lepší volbou, i když ne zrovna ideální. Ve spojení s planetovým automatem od GM/Ford může být pro některé řidiče zajímavá.

Rozšířenější dvoulitr EcoBoost působí hodně dynamicky až splašeně. Na přeplňovaný agregát narazíte výhradně ve spojení s planetovým automatem. Nehodí se na krátké jízdy, nejlepších výsledků dosahuje na dlouhých trasách, kde i spotřeba klesá pod deset litrů.

Abychom měli výčet motorů kompletní, nesmíme zapomenout na provedení HYBRID tvořené jednoduchým dvoulitrem Duratec MPI (vyvinutý v době, kdy Ford kamarádil hlavně s Mazdou) a převodovkou eCVT se vřazeným elektromotorem a malou Li-Ion baterií (1,4 kWh). Kombinace je zatím spolehlivá a spotřeba podobná jako u dieselů. Nepotěší jen znatelně menší kufr.

Starý diesel 1.6 TDCi s osmi ventily se hodí pro pohodové řidiče toužící po nízké spotřebě paliva. Novější patnáctistovka TDCi nemá ráda popojíždění (zakarbuje se sání i spalovací prostor) a nemá ráda ani rychlé cestování, kdy praskají válce. Také řetěz nepatří k zrovna spolehlivým. Raději neberte.

Dvoulitr TDCI s jedním turbem je nejlepší možnou volbou. Spolehlivost i výkon slušný. Dvoulitrové BiTurbo pak táhne naprosto zběsile i za plného naložení či s přívěsem. Báli bychom se jen dvouspojkové převodovky, se kterou bývají v evropských podmínkách problémy.

Nový diesel 2.0 EcoBlue vlastní konstrukce dostupný v letech 2019-2021 měl porodní bolesti, ale postupně se z nich dostal. Spojení s osmistupňovým planetovým automatem je skvělé. Tento motor poznáte při tankování, pod víčkem otvoru pro tankování je i modrý otvor pro AdBlue).

Do příchodu nové generace to byl pohon všech kol a přehlednější přístrojová kaplička. V aktuální generaci Ford odstranil hlavní nedostatek, bohužel nedokázal udržet krok s konkurencí a přichystat harmonicky sladěný celek. Americký původ spolu s nižšími nároky tamějších zákazníků se prostě nezapřou. Škoda. Mondeo mohlo být ideálním vozem střední třídy. Takto jízdního génia trápí celá řada maličkostí, které se ve vybrané společnosti neodpouštějí, ale na poli ojetých vozů právě tohle může být skvělá koupě. Komu nevadí postarší kabina, ten bude spokojen. Mondeo dokáže být výborným společníkem na dlouhých cestách, umí uspokojit řidičské choutky a plně vyhovět rodinným potřebám.

Závěrem Filip Kučera dodává: " „Pokud hledáte konkurenci pro Ford Mondeo poslední generace, můžete zvážit několik alternativ. Například Volkswagen Passat, který nabízí podobné funkce a vlastnosti jako Mondeo, a je také k dispozici jako sedan nebo kombi. Další možností je Škoda Superb, která je známá svým prostorným interiérem a  vynikající hodnotou za peníze. Obě auta jsou však o něco dražší než Mondeo. Celkově lze říci, že Ford Mondeo poslední generace je skvělou volbou pro ty, kteří hledají moderní a výkonné auto s vysokou úrovní pohodlí a  technologií".

Za zapůjčení vozu děkujeme AutoESA