Stojí jak světla na nový VW Golf. Přesto do těchto spolehlivých ojetin naložíte celou rodinu

Áčko se pohybuje v široké cenové škále. Nejlevnější kusy s cenovkou do čtyřiceti tisíc korun bychom z výběru raději vynechali, vozy v lepším stavbu přijdou na dvojnásobek.

Možná si ještě ten skandál pamatujete. Nejmenší model prémiové německé automobilky si při uvedení na trh totálně pošramotil pověst - nezvládl vyhýbající manévr při tzv. losím testu. Nástupce v podobě druhé generace proto nemohl nechat nic náhodě a zbavil se všech nedostatků. Stále ale stojí na unikátní sendvičové podlaze a při celkové délce 3,8 metru umí poskytnout prostor srovnatelný s céčkovou třídou. Díky delšímu rozvoru, širšímu rozchodu kol a dvoustupňovým tlumičům se rapidně zlepšily jízdní vlastnosti. Poslední ročníky německá automobilka vyladila k dokonalosti.

Z motorů doporučujeme naftové dvoulitry CDI. Na ty je možné narazit hned v několika verzích (160, 180 a 200 CDI), přičemž už prostřední varianta vybavená šestirychlostní převodovkou uspokojí i náročnější řidiče. Pokud ale jezdíte jen kolem komína, hledejte základní benzínovou patnáctistovku.

V letošních statistikách TÜV Auto Report skončilo áčko mezi desetiletými vozy na sedmnácté příčce a patří mezi jedničkáře, tedy nejspolehlivější auta. 

Ford Fusion se ve své době v Česku velmi oblíbeným modelem. Přestože se jedná o převlečenou a nafouknutou Fiestu, Češi si ho zamilovali pro jeho užitné vlastnosti. Hranatý vůz se tak stal většinou jediným rodinným přibližovadlem, často vybaveným ještě tažným zařízením. Největší oblibu získal Fusion v závěru své kariéry, kdy tuzemské prodeje lámaly rekordy.

Fusion vyniká prostorností, snadným nastupováním, slušnou spolehlivostí a levnými náhradními díly. Vadit může otevírání kufru pouze klíčkem nebo tlačítkem či menší účinnost světlometů.

Z motorů jsou jasnou volbou benzínové čtyřválce 1.4 a 1.6 Duratec. U dieselů se nebojte spolehlivé 1.4 TDCi, která se obešla bez filtru pevných částic.

V statistikách TÜV Auto Report 2021 skončil Ford Fusion v nejstarší kategorii 10-11 let na skvělé desáté pozici, tedy stejně jako předchozí dva modely mezi nejspolehlivějšími vozy. Procento vážných závad u něj dosahuje 18,7 %.

Malé MPV vzniklo v roce 2003 a stojí na platformě Opelu Corsa C. Meriva se mohla pochlubit prodlouženým rozvorem, který byl delší než u soudobé Octavie. Díky tomu kabina dokázala poskytnout velkorysý prostor a například zadní sedadla mají příjemně dlouhé sedáky. Opěradla jsou vzadu dělená a zároveň polohovatelná. Sklopením sedadel pak vytvoříte naprosto rovnou ložnou plochu. Slabší je to pouze s výhledem šikmo vpřed přes široké sloupky a použitými materiály v interiéru. Ten je celý šedý, ale většinou plně funkční a praktický.

Z motorů uděláte nejlépe s osvědčenou benzínovou osmnáctistovkou. Ta je dostatečně výkonná a nežádá si o moc více paliva než slabší jednotky. Bohužel daleko častěji narazíte na rozšířenější čtrnáctistovky, které mají těžší zpřevodování a nejsou moc pružné. Šestnáctistovka je živější. Diesely bychom z výběru vynechali, hrozí různými komplikacemi.

Motory 1.3 CDTi a 1.4 16V mají řetězové rozvody, zbylé agregáty pak rozvody řemenové. U šestnáctistovky a osmnáctistovky činí interval výměny 90 000 km nebo 6 let, u dieselu 1.7 CDTI pak 100 000 km. U ostatních je to 150 000 km nebo 10 roků. Výměna oleje ideálně po jednom roce nebo 20 000 km. Kontrola a seřízení ventilové vůle se u 1.7 CDTI,1.6 Twinport a 1.6 Turbo provádí po 150 000 km.

Meriva se pyšní spolehlivostí, kterou potvrzují statistiky TÜV. Přesto se vozidlu některé poruchy nevyhýbají. Pozor si dejte na displej umístěný na palubní desce, někdy totiž nedopisuje. Některé vozy s vyšší počtem ujetých kilometrů mají nadměrně opotřebená ložiska kol, setkat se můžete také s korozí výfuku.

V letošních statistikách TÜV Auto Report se Merivě v kategorii 10ti až 11tiletých moc nedařilo. Skončila až na 72. pozici a dosáhla mírně podprůměrného výsledku. Přitom mladší Merivy (8 až 9 roků) trápí mnohem menší procento vážných závad, když získaly devatenáctou příčku a umístily se mezi nejspolehlivějšími modely.

U tohoto modelu vás už nemusí trápit pokles ceny - ty spadly na úplné dno. Za nějakých třicet tisíc korun koupíte slušný kousek v přijatelném stavu, který bude ještě nějakou dobu sloužit. 

Do vozu se díky vysoko položeným sedadlům snadno nastupuje. Nafouklá stavba karoserie zaručuje dostatek prostoru a cestující netrpí ani na zadních sedadlech. Ty se dají podélně posouvat v rozmezí dvaceti centimetrů a dokonce je lze překlápět za opěradla předních sedadel. Nechybí řada odkládacích míst, šuplík pod sedačkou spolujezdce nebo vyklápějící stolky vzadu. 

Zadní boční okénka nelze úplně stahovat a palubní hodiny se každý den minimálně o minutu zpožďují. Řidičovo sedadlo výškově nenastavíte a při delších cestách budete spíše trpět. Boční vedení sedadel je symbolické a středovou loketní opěrku tu nenajdete.

Matrix stojí na zkrácené podlahové plošině Elantry, což kompenzuje o 20 centimetrů vyšší stavbou karoserie. Přední náprava je odolná a například čep u předních kol vyměníte samostatně. Víceprvkové zavěšení zadních kol pak zlepšuje jízdní vlastnosti. Komfortně odladěný podvozek vyhoví klidným řidičům. Při snaze o rychlejších jízdu dochází k výrazným náklonům karoserie za doprovodu citelné nedotáčivosti.

O pohon se může starat jednoduchá čtyřválcová zážehová šestnáctistovka, která při pravidelné výměně motorového oleje a rozvodů slibuje bezproblémový provoz. Silnější osmnáctistovka je vzácným zbožím. Vznětový tříválec moc nejede, je hlučný, docela žere a trápí ho celá řada problémů (netěsnosti vstřikovacího čerpadla, poruchy ovládání turbodmychadla, odcházejí ventily EGR a vstřikovač). Modernější čtyřválec dostupný od roku 2005 je rozumnější volbou. Lépe táhne a po stránce spolehlivosti si nic nezadá s evropskými konkurenty. Rozvody jsou řešeny bezúdržbovým řetězem. Ceny originálních náhradních dílů nejsou zrovna nízké, ale dost věcí lze sehnat v druhovýrobě.

Hyundai Matrix už se ve statistikách TÜV Auto Report neobjevuje, ale v dřívějších letech patřil k průměru. Nadprůměrné spolehlivosti dosahovaly zejména roky výroby 2004 a 2005.

Idea je ideálním vozem pro starší páry. Do vozu s vyšší stavbou se velmi snadno nastupuje, sedí se vysoko a výhled je víc než dobrý. Zadní sedadla jsou posuvná a různě sklopná, takže je možné vytvořit přepravní prostor přesně podle aktuálních požadavků. Základní objem kufru činí 320 až 420 litrů v závislosti na posunutí sedadel. Úplným sklopením sedadel vykouzlíte prostor o objemu až 1 420 litrů. Limitující je tu jen užitečná hmotnost zhruba 420 kilogramů dle provedení vozu.

Malé MPV stojí na prodloužené platformě Fiatu Punto druhé generace. Jízda s ideou je komfortní a příjemně tichá. Podvozek se chlubí slušnou odolností, nižší životnost majitelé pozorují pouze u brzdových kotoučů. Příjemný je posilovač řízení Dual-drive, který se ovšem může časem postarat o nemalou investici do opravy.

Benzinový čtyřválec 1.2 Fire s výkonem 59 kW se v Česku oficiálně neprodával, přičemž se jedná o výtečný agregát. Narazit tak můžete především na čtrnáctistovku o výkonu 70 kW nebo turbodiesel 1.3 Multijet s 51 kW výkonu. Na některých trzích byla dostupná i verze se 66 kW, v Česku se ale neprodávala. Jen vzácně narazíte na diesel 1.9 Multijet s výkonem 74 kW. Ten není špatnou volbou a chlubí se výtečnou pružností.

V podstatě žádný motor pod kapotou malého MPV není vyloženě problematický, záleží především na tom, jakou péči a zejména po kolika kilometrech agregáty dostávaly.