Tohle rodinné SUV má naftový šestiválec a stojí jako Škoda Kodiaq. Nově dostalo pohodlnější podvozek

Ve španělském Madridu jsem se poprvé svezl s vylepšenou Mazdou CX-60. Na první pohled si je s předchůdcem podobná jako vejce vejci, nicméně pokud byste ji dali na zvedák, všimli byste si přepracovaného podvozku. Právě ten byl kamenem úrazu v roce 2022, kdy byl model uveden na trh. Problém tkvěl v příliš tuhé zadní nápravě, kvůli které SUV drncalo a bylo dost tvrdé. Zároveň si zákazníci stěžovali na řízení a další neduhy. Zkrátka to působilo, jako by auto bylo předčasně puštěno do světa. To je ale minulostí a modelový rok 2025 veškerá počáteční pochybení napravil.

Sehnat v dnešní době rodinné SUV, které dobře vypadá a má pod kapotou solidní motor, není vůbec jednoduché, obzvlášť, pokud má být za rozumné peníze. Většina českých řidičů volí konzervativně a koupí si Škodu Kodiaq s naftovým motorem 2,0 TDI. Co kdybych vám ale řekl, že za takřka stejnou cenu můžete mít prémiově vypadající Mazdu CX-60 s řadovým naftovým šestiválcem, který jezdí hluboko pod 7 litrů nafty na sto kilometrů a přitom má výkon 254 koní.

To zní zajímavě, že? Možná si říkáte, že v tom musí být nějaký háček, a z počátku opravdu byl. Příchod Mazdy CX-60 výrazně ovlivnila pandemie Covid-19. Japonští inženýři a vývojáři měli dost omezené podmínky na vývoj auta a tlačil je čas. Výsledkem bylo, že vlajkový model značky šel do prodeje s mnoha kompromisy. Urychlený vývoj měl největší dopad na řízení a podvozek. Zadní náprava byla příliš tuhá a nezvládala filtrovat nerovnosti - drncala. Na japonské SUV bylo také vyhlášeno několik svolávacích akcí. Mazda zkrátka na předčasné vypuštění vozu doplatila.

Nicméně teď na trh míří Mazda CX-60 modelový rok 2025, která všechny dětské nemoci vyléčila. A co všechno se změnilo? Mohli byste auto obcházet hodiny, ale rozdíl nenajdete. Veškerá vylepšení jsou totiž ukryta pod kapotáží. Novinka prošla zásadními úpravami podvozku, které zlepšily jízdní vlastnosti, stabilitu a především komfort.

Inženýři přepracovali přední i zadní zavěšení – vpředu pro přesnější řízení a vzadu odstranili stabilizátor, snížili uchycení nápravy a vylepšili uložení pomocného rámu. Mazda také zkombinovala měkčí zadní pružiny s tužšími tlumiči, což pomáhá eliminovat pohyby karoserie. Hliníkové komponenty na horních uloženích tlumičů pak zvyšují tuhost a snižují vibrace.

Dále byl vylepšen systém Kinematic Posture Control (KPC), který v zatáčkách přibrzďuje vnitřní zadní kolo, čímž snižuje náklon karoserie a zlepšuje stabilitu. Japonští inženýři si vzali na paškál i původně tupé řízení. Elektrický posilovač řízení totiž dostal vyšší tuhost a nyní má přímější a přirozenější odezvu.

S novinkou jsem se už svezl na mezinárodní prezentaci v Madridu, kde jsem se s japonským mohykánem proplétal městskou džunglí a zdolával klikaté horské silnice. Dokonce nechyběla ani terénní vložka, která důkladně prověřila režim Off-road.

Než se ale vrhnu na samotné jízdní dojmy, pojďme si společně sednout za volant a porozhlédnout se po řidičově pracovišti. Tomu v námi zvolené výbavě Takumi vévodí čalounění sedaček z bílé kůže, dřevo, chrom a světlá látka. Výsledkem je honosně vypadající kabina, ve které se cítíte jako majitel peněz.

Mazda vždy šla proti proudu a to se kromě na motoru odráží i na interiéru. Japonci nepodlehli trendu maximální digitalizace, takže všechny důležité funkce a přepínače na nastavování médií či ventilace zůstaly ve staré dobré analogové podobě. A to velice oceňuji. Ovládání vozu je tak velice intuitivní a řidič nemusí složitě pátrat v infotainmentu. Dokonce i otravný asistenční systém hlásící překročení maximální povolené rychlosti má své vlastní fyzické tlačítko.

Potěšila mě i prostornost kabiny. Samozřejmě na svého většího sourozence CX-80 v tomto ohledu nemá, určitě ale nikoho neurazí. Na zadních sedadlech najdou dostatek místa i urostlí „dospěláci" a do kufru s objemem 570 litrů se vejde bagáž celé rodiny.

Mazda CX-60 je ale nejzajímavější svým pokladem pod kapotou. Tam ukrývá majestátní e-Skyactiv D se šesti válci, které mají dohromady objem 3,3 litru. V ceníku naleznete dvě verze - základní s označením D 200 a výkonnější D 254. Jde o ten stejný motor, akorát vyladěný na jiný počet koní. Základ má tedy 200 koní a zároveň pohon pouze zadních kol. Ano, čtete správně, tohle SUV může být s šestiválcem a dokonce v zadokolce - zkrátka petrolheadský sen. Nicméně v Česku se těchto modelů zřejmě moc neprodá, proto se budeme soustředit na silnější variantu s výkonem 254 koní a točivým momentem 550 Nm, která se výhradně pojí s pohonem všech čtyř kol.

„Nafťák“ ale není na roztáčení kol sám. Pomáhá mu 48V mild-hybridní systém. Ten je tvořen elektromotorem umístěným v 8stupňové automatické převodovce s miniaturní 0,33kWh baterií. Je tu proto, aby diesel palivo nehltal, ale pouze srkal. A jeho přítomnost se vyplácí, jelikož velké rodinné SUV dokáže jezdit s překvapivě nízkou spotřebou. Podle WLTP si na sto kilometrů průměrně vezme 5,4 litru na 100 kilometrů. Realita je trošku jiná, jelikož já se dostal na 6,5 litru. Nicméně i to je na skoro dva tuny vážící rodinný koráb nadstandardní výsledek.

Mazda kromě dieselu nabízí i „hipíz“ variantu CX-60, která místo naftového šestiválce spoléhá na plug-in hybrid tvořený 2,5litrovým benzinovým čtyřválcem, elektromotorem na zadní nápravě a 17,8kWh baterií. Systémový výkon je pak solidních 327 koní. Ovšem statistiky mluví jasně - o elektrifikovaný model je v Česku výrazně menší zájem (zvolí si ho pouze 28 procent zákazníků). Z tohoto důvodu se pojďme opět věnovat oblíbenějšímu šestiválci.

Jde totiž o skvělou pohonnou jednotku, které je těžké něco vytknout. Při klidné jízdě je naftový motor příkladně kultivovaný a má neobyčejně nízkou spotřebu. Stačí ale přepnout do režimu Sport, sešlápnout plynový pedál a řadový šestiválec rázem rozkvete. Nechybí mu dynamika od nízkých otáček, má pěkný zvukový projev a hlavně skvěle reaguje na povely řidičovy pravé nohy. Zkrátka, tenhle motor vám bude dělat radost.

Tohle jsem o japonském SUV napsal před třemi lety: „Mazda CX-60 je na můj vkus nepohodlná, tvrdá, udrncaná a její tlumiče nedokáží filtrovat malé ani velké nerovnosti“. Zřejmě jsem nebyl jediný, kdo měl na podvozek CX-60 podobný názor, protože v novince pro rok 2025 se změnil k nepoznání.

Přepracovaná zadní náprava s chybějícím stabilizátorem působí při jízdě více vláčně a tlumiče už nemají problém s žehlením nerovností. Těžkotonážní Japonec celkově zpohodlněl a přestal být prkenný. To se pozitivně projevilo na celkových jízdních vlastnostech. Mazda CX-60 se i díky optimalizovanému posilovači řízení lépe vede po silnici a v zatáčkách je doslova přikovaná k asfaltu. Vůz ze země vycházejícího slunce je při ostré jízdě stabilnější a zbavil se předchozí přetáčivosti, která mohla nezkušené řidiče nepříjemně vyškolit. Nyní je Mazda nastavena více neutrálně, díky čemuž se v zákrutách chová předvídatelně.

Zároveň musím japonské inženýry pochválit za to, že i takto mohutnému SUV dokázali propůjčit sportovnější charakter, který je pro modely z Hirošimy typický.

V životě je dobré dávat druhou šanci, a u Mazdy CX-60 se to vyplatilo. Automobilka napravila všechny počáteční neduhy rodinného SUV a udělala z něj skvěle jezdící vůz, který má potenciál stát se bestsellerem. Obzvlášť s cenovkou základní verze od 1 228 890 korun je to skvělý kup. Konkurence je v tomto segmentu opravdu silná, ale japonský výrobce má trumfy v rukávu - povedený design, luxusní interiér, úchvatný naftový šestiválec a teď už i vytříbené jízdní vlastnosti. To jsou atributy, které by mohly přilákat mnoho českých řidičů, kteří by jinak sáhli po podobně drahém mladoboleslavském modelu.

Porovnání Mazdy CX-60 s konkurencí naleznete v našem srovnávači zde.