Road trip: S prezidentským Renaultem Rafale na francouzskou riviéru i do automobilových muzeí

Pokud se u Renaultu podíváte na nabídku větších SUV, vyhraďte si docela dost času na to, abyste se v ní zorientovali. Francouzský výrobce totiž v této třídě nabízí hned čtyři velké modely – Austral, Arkana, Espace a Rafale. Právě posledně jmenovaný představuje vrchol nabídky a jezdí i ve službách francouzského prezidenta. Je to tedy ideální společník na naši podzimní cestu na francouzskou riviéru. Jak se Emmanuelovi v nejlepším renaultu z nabídky jezdí?

Jakkoliv byla hlavním cílem naší desetidenní cesty riviéra podél Azurového pobřeží, samozřejmě jsme do plánu zařadili i nějaká místa po cestě, popř. hory, které jsou ideální na celodenní výlet od rušného pobřeží. Z Prahy jsme přes Mnichov pokračovali Švýcarskem do Milána, kde jsme navštívili muzeum Alfy Romeo. Dále jsme jeli do Mentonu, kterým oficiálně začíná francouzská riviéra a samozřejmě navštívili i Monte Carlo (včetně automobilové sbírky prince Rainiera III) a vesničku Éze či vyhlídku La Turbie. Záhy nám došlo, že dopravní zácpy jsou zde i mimo sezonu na denním pořádku, není výjimkou, že vzdálenost 30 km jedete i víc než hodinu. To trochu ovlivnilo naše plány, protože nebylo možné stihnout vše, co jsme si doma vymysleli. Další plánovanou návštěvou byla Villa Ephrussi de Rothschild na věhlasném výběžku Saint-Jean-Cap-Ferrat. 

Následně jsme zavítali a jeden den do hor na klikaté silničky vedoucí až k vesnici Guillaumes. Celkem jsme ten den ujeli hodně přes 200 km, strávili v autě víc než šest hodin, ale stálo to zato. Pak jsme se přesunuli do města Saint-Raphaël, kam mimochodem z Cannes vede přímořská panoramatická silnice D559, kterou doporučuji určitě projet. Pobyt na riviéře jsme stylově zakončili v Saint-Tropez a přes vnitrozemský velký Verdonský kaňon, kde určitě jeďte i po silničce D23 - Route des Crêtes, jsme se přes Grenoble, Švýcarsko a Německo zase vrátili zpět do české kotliny.

S Renaultem Rafale jsem během cesty ujel přes 3000 kilometrů a za volantem jsem s autem zažil v dostatečné míře víceméně všechny jízdní situace. Postávali jsme v nekonečných zácpách na bulvárech podél riviéry, proplétali se úzkými vesničkami, parkovali v ještě stísněnějších podzemních garážích, vyrazili do hor do výšek téměř 2000 m n.m., hodiny a hodiny se loudali po švýcarských dálnicích, abych pak v Německu okusil dlouhé stovky kilometrů s plynem na podlaze. Výsledek? Co se spotřeby týká, tak excelentních 6,4 l/100 km. Náklady na kilometry mi tak při odhadované průměrné ceně benzinu 43 Kč/l vyšly na 2,75 Kč/km. Kdybych se v Německu krotil, byla by spotřeba ještě o pár desetinek nižší.

Renault Rafale je poháněn full-hybridním ústrojím, které sestává z benzinového tříválce 1,2 litru a elektromotoru. Systémový výkon je 200 koní, což vypadá slibně. Začnu ale rovnou vlastně jedinou, ale o to větší nevýhodou celého systému. Konstruktérům se totiž nepodařilo jej harmonicky sladit, takže při požadavku na akceleraci vzniká značná prodleva následovaná škubnutím. To se nejvíce projevuje při změnách rychlosti na dálnici, ve městě si toho tolik nevšimnete. Tak či onak je to pro řidiče dost frustrující a podivné změny tahu registruje i posádka. Je to velká škoda, protože jinak je Rafale opravdu povedeným autem a vlastně i ostatní parametry pohonného ústrojí jsou chvályhodné. Auto v městském provozu, kdy je schopné často využívat čistě elektrický pohon, dosahuje spotřeby klidně kolem 3 litrů na 100 km, plynulá jízda po okreskách znamená spotřebu přibližně 5 l/100 km. V kombinaci s nádrží o objemu 55 litrů má Rafale dostatečný akční rádius a benzin polyká opravdu střídmě. Logicky nejméně mu vyhovuje dálnice, tam jde spotřeba nahoru, ale nikoliv do kdovíjak závratných výšin.

Příjemným překvapením pro mne byl i podvozek, který je robustní a tuhý, nerázuje na nerovnostech a přitom zůstal dostatečně komfortní. I při maximálce 175 km/h (více Rafale bohužel nejede) na německé dálnici je stabilní a poskytuje řidiči dostatečnou jistotu. Tohle auto by bezpečně zvládlo i vyšší rychlosti. Na klikatějších silnicích zase agilitě pomáhá systém natáčení všech kol 4Control a auto fakt pěkně následuje i dynamičtější pokyny řidiče. Mimochodem, tento systém je užitečný i při manévrování, kdy výrazně přispívá k menšímu poloměru zatáčení a navzdory poměrně velkým rozměrům není s Rafale problém zaparkovat i ve stísněných prostorech. Všemu sekunduje do ruky dobře padnoucí sportovnější volant a řízení, které je dostatečně komunikativní, což v dnešní době také není samozřejmost.

Rafale měří na délku 4710 mm a pod jeho splývavou zádí ukrývá kufr o objemu 630 litrů. Na první pohled to vypadalo, že nebude ve čtyřech víceméně dospělých lidech jednoduché si zabalit věci na zhruba deset dní, ale, když jsme pečlivě využili i prostor pod podlahou kufru, nakonec jsme do Renaultu Rafale dali vše, co jsme potřebovali a zbylo místo i pro nákupy cestou.

Také uvnitř je nabídka prostoru velmi dobrá, vzadu se pohodlně posadí i vyšší osoby, prosklená střecha Solarbay, která se umí na pokyn zesvětlovat a zatmavovat, neubírá zásadní prostor nad hlavou. Pracoviště řidiče je rovněž pohodlné, pozice za volantem se hledá snadno a ovládací prvky jsou dobře dostupné. Chválím jednoduchý způsob deaktivace otravných asistentů rychlosti dvojklikem tlačítka vlevo pod volantem.

Rafale si i uvnitř drží sportovně-elegantní styl a potěší detaily, jakými jsou třeba podsvícené logo „A“ reprezentující výbavu Esprit Alpine na opěradlech předních sedadel. Ocenil jsem i dostatek odkládacích prostor mezi řidičem a spolujezdcem, velké madlo evokující ovládání letadla je efektní, byť vlastně nemá žádnou zásadní funkci. Výhled z auta je trochu omezenější, což je daň za design a zejména šikmo vzad toho moc neuvidíte. V deštivých situacích nepotěší ani absence zadního stěrače a auto kvůli svým důstojným rozměrům vyžaduje od řidiče poměrně dobrý odhad při manévrování ve stísněnějších prostorech – a toho jsem si na jihu Francie užil dosyta.

Infotainment postavený na systému Google a online služby fungovaly během cesty bez problémů, a to jsem byl líný si v autě zřizovat vlastní účet MyRenault, který by vše propojil s mými preferencemi ještě lépe. Odezva systému je rychlá, grafika jemná a rozvržení celkem logické.

Rozpaky z reakcí hybridního ústrojí bohužel přetrvaly během celé cesty. Na jejím začátku mě iritovaly fakt hodně a zejména na dálnici jsem upouštěl páru i verbálně, v závěru cesty už jsem jim trochu přivykl, což ale neznamená, že jsem si na ně zvykl. Je to fakt škoda, protože Rafale je jinak opravdu velmi povedené auto. Dokonce až překvapivě dobré. Řidič má na dnešní dobu velmi dobrý pocit na volantu, řízení je dostatečně přesné, podvozek je komfortní a přitom stabilní i při vysokých rychlostech, uvnitř vozu je ticho, audiosystém kvalitní, celková spotřeba je shodná s úsporným dieselem, dojezd je více než solidní a jako celek je Rafale velmi příjemným parťákem na dlouhou cestu, která v něm rychle ubíhá. Kdyby měl harmoničtěji sladěný pohon, byl by vážně skvělý.