Poprvé za volantem největšího rivala Škody Epiq. Hyundai z Turecka zaujme spotřebou i komfortem

Elektrická modelová řada Ioniq značky Hyundai byla dosud vyhrazena spíše větším modelům, ale právě teď se otevírá i širšímu zástupu řidičů. Nový Hyundai Ioniq 3 se už začíná objevovat i v Česku a bude u nás konkurovat především „domácí“ Škodě Epiq. Nejnovější čistě elektrický hatchback navíc láká na dojezd až 497 kilometrů a velkou praktičnost, ale jak vlastně působí v reálném světě? Konečně jsme to mohli zjistit při prvních jízdách.

S novým elektrickým Hyundaiem Ioniq 3 jsem se poprvé mohl seznámit na silnicích v Turecku, protože tato lokalita je překvapivě jeho rodištěm. Nevyrábí se ani v Jižní Koreji, ani v českých Nošovicích, ale právě tady. Místní závod Hyundai Motor Türkiye kvůli tomu prošel velkou modernizací za přibližně šest miliard korun a automobilka se pro něj rozhodla, aby přiblížila výrobu elektromobilů blíže důležitým evropským zákazníkům.

Pojďme se však rovnou věnovat novému modelu jako takovému. V našich končinách se poprvé ukázal už začátkem léta v Praze a svou velikostí se řadí mezi nejdostupnější elektromobil značky Inster a crossover Ioniq 5, donedávna „nejmenší“ současný Ioniq vůbec. Největším rivalem pro něj přitom je nejen Škoda Epiq, více sázející na styl crossoveru než velkého hatchbacku, ale celá rodina nových koncernových elektromobilů na platformě MEB+ s pohonem předních kol.

Korejská automobilka o své novince říká, že je designovým autem, takže na něm najdete hned několik výrazných rysů. Ať už je to přední maska s LED morseovkou s motivem čtyř svítících pixelů odkazujících na písmeno H, šikmý pruh linií na boku nebo dělené zadní okno. To v reálném provozu sice lehce omezuje výhled za vůz, ale díky nízko posazenému zlomu to není tak rušivé, jak by se nejprve dalo čekat.

Moderní kabina Ioniqu 3 je současně příjemným místem. V Česku se bude prodávat celkem v pěti paketech výbavy, včetně sportovnějších variant N Line a N Line Evo, ale při prvních jízdách jsem sáhl po standardním stylingovém provedení ve výbavě Prime, nejvyšší s klasickým designem. To zaujme především milovníky minimalismu, zejména čistšími liniemi s výrazně méně agresivní přídí a chybějícím křidélkem na zádi.

Zajímá vás více informací? Seznamte se s Hyundaiem Ioniq 3 v našem katalogu.

V tuzemsku si sice zatím můžete objednat pouze konfiguraci s černým interiérem, ale do rukou se mi dostal vůz s prosvětlenějším bílým čalouněním i plasty, které u nás budou dostupné až později. Ve srovnání s ostatními sourozenci z rodiny Ioniq se však interiér výrazně liší, protože nemá velký širokoúhlý panel kombinující digitální přístrojový štít a dotykový displej infotainmentu. Hyundai u Ioniqu 3 vsadil na zatím trochu specifické řešení.

Palubní deska připomíná jednu širokou odkládací kapsu, která před řidičem nese jen malý širokoúhlý panel pro zobrazení rychlosti jízdy, stavu baterie a dojezdu a navigačních pokynů, zatímco vše ostatní můžete sledovat na dotykové obrazovce, kde se dokonce ukazuje i zbytek informací, jaké by se běžně nacházely na velkém přístrojovém štítu. Hyundai tím lehce supluje dnes moderní head-up displeje.

Značka rovněž zapracovala na intuitivnějších menu. Když na spodní liště displeje kliknete například na klimatizaci, neotevře se vám jako nová obrazovka přes celý displej, ale jako velká „bublina“ s příslušnými možnostmi. Zobrazení díky tomu funguje ve vrstvách a pocitově to působí rychleji a nijak rušivě.

Důležitá je také zmínka o novém způsobu deaktivace akustických upozornění některých asistenčních systémů. Nově stačí krátce podržet příslušné tlačítko na volantu, aby se otevřela tabulka, kde prstem rychle kliknete na jednotlivé možnosti a potvrdíte je virtuálním tlačítkem pro ztišení. Kontroverzní upozornění na překročení rychlosti tak umlčíte téměř okamžitě, avšak kvůli homologačním předpisům to i nadále musíte dělat při každém nastartování.

Hyundai Ioniq 3 v interiéru pak osloví i ergonomií, a to z toho úhlu pohledu, že jsem v něm při první jízdě nenašel žádný nedostatek. Na relativně malý volant si sice někteří řidiči mohou chvíli zvykat, ale jinak zaujme svou celkovou prostorností. Je o necelých deset centimetrů delší než hatchback Hyundai i20, a přestože je kratší než větší hatchback i30, v kabině nabízí pocitově více prostoru.

Než se dostaneme k prvním jízdním dojmům, už jen připomenu, že Hyundai nezapomněl ani na prostornost zavazadlového prostoru. Ten totiž disponuje základním objemem 441 litrů, přičemž 322 litrů je dostupných standardně a zbylých 119 litrů najdete v prostoru pod dvojitým dnem, kterému automobilka oficiálně říká „Megabox“.

Testovaný paket výbavy Prime se vyrábí výhradně ve spojení s elektropohonem Long Range s větším lithium-iontovým akumulátorem s kapacitou 61 kWh a chemií typu NMC (nikl-mangan-kobalt). Hyundai uvádí, že s tímto pohonem dosahuje kombinovaného dojezdu 428 až 497 kilometrů v režimu WLTP a už teď mohu odhalit, že v reálném provozu jezdí s příjemně nízkou spotřebou.

Hyundai Ioniq 3 jsem si vyzkoušel ve městě, na okreskách i dálnici a svých 150 kilometrů za volantem jsem absolvoval s výslednou spotřebou 14,5 kWh/100 km a můj kombinovaný dojezd nakonec dosáhl přibližně 420 kilometrů, což je slušný výsledek. Záměrně odhaluji jednu z nejdůležitějších vlastností tohoto elektromobilu už v úvodu prvních jízdních dojmů, protože pro absolutní většinu řidičů je to klíčová informace.

To nejlepší na tom je, že pokud se s Ioniqem 3 naučíte jezdit i úsporněji, bude váš dojezd ještě vyšší. Při prvním testování jsem se totiž nijak nesoustředil na ekonomický jízdní styl a jel normálním tempem, zbytečně jsem se nikde neloudal a nezdržoval. I nejmenší elektromobil ze své řady si přitom zachoval pádla pod volantem pro několikastupňové nastavení rekuperace, od řízení jedním pedálem až po úplné plachtění, takže je můžete efektivně využívat a zpomalovat elektromotorem dle vlastní potřeby.

Základní motorizace Ioniqu 3 s názvem Standard Range sice disponuje vyšším výkonem 107,8 kW (146,5 k), ale v kombinaci s menší baterií s kapacitou 42 kWh ujede pouze kolem 350 kilometrů. Testovaná verze Long Range pak má menší výkon 99,5 kW (135,2 k), ale pro běžný provoz je naprosto dostačující. V městském provozu je hbitá díky okamžité reakci elektromotoru na plyn a vyhovující výkon má i na okreskách a dálnicích.

Největším lákadlem z hlediska jízdních vlastností je spolu s reálným dojezdem a spotřebou i komfort. Hyundai Ioniq 3 jezdí jako výrazně dospělejší auto – na poměry dnešních elektromobilů na evropském trhu je stále ještě relativně malý, ale zpoza volantu tak rozhodně nepůsobí. Přes plavný podvozek se přes nerovnosti přenáší s kontrolovanými pohyby a houpáním karoserie, ale nenechává se nijak rozhodit.

Při dynamičtějším tempu na klikatých okreskách rovněž zjistíte, že čím více ho zatížíte do tlumičů, tím je v zatáčkách jistější. Nijak závratně ho nelimituje ani pohon předních kol a s lineárním nárůstem točivého momentu nemá tendenci zběsile gumovat. Z pohledu komfortu navíc není nijak zvlášť tvrdý a uskákaný, byť větší nerovnost ho umí trochu nakopnout, aby odskočil.

Hyundai Ioniq 3 se ukazuje jako silný konkurent pro Škodu Epiq a jedním z pozitiv, avšak zatím takto na první dojem, je o něco málo pohodlnější a méně tvrdý podvozek na ostřejších nerovnostech. V reálném provozu na tureckých silnicích nás oslovil zejména nízkou spotřebou elektřiny, ale zatím nevíme, jak se bude i reálně nabíjet. To však zjistíme už brzy, protože zanedlouho si budeme moci vyzkoušet i sportovnější designový paket N Line Evo.

V oficiálním ceníku začíná Hyundai Ioniq 3 od 719 990 Kč v nejdostupnějším provedení Trend s menší baterií. Námi testovaná verze Prime s větší baterií a pohonem Long Range na našem trhu startuje od 1 029 990 Kč. Stylový N Line pak nejlevněji koupíte od 979 990 Kč.