Dává to vůbec smysl?
O evropských emisních předpisech pro osobní auta si můžeme myslet své, nicméně jsou nedílnou součástí mnohem většího balíčku opatření, která mají za cíl snížit emisní zátěž a zlepšit evropské životní prostředí. V tomto směru jsou kostky vrženy, nic s tím nenaděláme a můžeme doufat, že v konečném (skutečně dlouhodobém) důsledku nám to všem přinese lepší kvalitu života. Je pak samozřejmě otázkou, zdali takovým trikům s homologacemi fandit jako "super nápadu", nebo se na ně naopak dívat skrz prsty jako na snahu dostat na trh produkt, který by na trhu být správně neměl.
Druhou podstatnou otázkou pak je, zdali bude po takto homologovaných vozech na českém trhu vůbec nějaká masivnější poptávka. Paralela s dřívější dobou totiž pokulhává v zásadním ohledu. Zatímco dříve byla mřížka cestou k tomu, jak si odečíst DPH a tedy ušetřit, dnešní legislativa umožňuje firmám (plátcům) DPH odečíst u všech vozů. To byl také důvod, proč tehdy mřížky, navzdory silné lobby úpravců, skončily. Dříve tedy omezení praktičnosti a zhyzdění auta přinášelo benefit v podobě úspory DPH zákazníkovi. Dnes však koupě "osobního náklaďáku" přinese hlavní (statistický) benefit automobilce a koncový uživatel nějaké zásadní výhody nezíská. Možná spíše naopak...