Nové osobní dodávky od Fordu osvěžují trh povedeným designem. Potěší i komfortem

V Praze a blízkém okolí jsme měli možnost vyzkoušet hned dvě nové generace osobních dodávek značky Ford. K dispozici jsme měli nejmenšího zástupce této kategorie Tourneo Courier a jeho většího sourozence Tourneo Custom. Pro něj automobilka navíc nabídla kratší i prodlouženou verzi a nechyběl ani pohon všech kol. Oba modely se na českém trhu postupně představovaly od poloviny minulého roku. Jak jim vyhovují české silnice?

K prvotnímu seznámení jsme dostali do rukou Ford Tourneo Courier. Malá dodávka o délce 4,3 metru od posledně pořádně povyrostla, a to téměř do všech stran. Je o necelých dvacet centimetrů delší, rozvor má o stejnou hodnotu protáhlejší a je také o téměř deset centimetrů vyšší. Jen s šířkou rovných 1,8 metru se zdá být krapánek vyhublejší.

Po designové stránce je to obrovský skok. Zatímco předchůdce zdobila přední maska à la Aston Martin, jež byla spojovacím článkem napříč všemi kategoriemi značky, novinka se stylizovala více do vzoru velkých SUV a v dvoubarevném provedení s propagovanou zelenou metalízou jí to velmi sluší. Navíc získala na osobitosti a robustnosti, je dospělejší a na pohled vážnější i větší.

Ani uvnitř neurazí jednodušším zpracováním v moderním pojetí, kde hlavní roli hrají dva osmipalcové displeje. Ten dál od řidiče má nainstalovaný novější systém SYNC 4 a je samozřejmě dotykový, navíc je velmi přehledný. Potěší i fyzická tlačítka pod ním pro rychlou volbu například vyhřívání předního či zadního okna nebo ovládání hlasitosti.

Ford Tourneo Courier navzdory menším rozměrům působí uvnitř poměrně vzdušně, i když vpředu ve výšce loktů je na stejné hodnotě 145 centimetrů jako předchůdce. To samé platí v případě podélné prostornosti. Jen cestující vzadu mají k dobru 5 centimetrů. Na druhou stranu se může chlubit velkorysým zavazadlovým prostorem, který nezapadne ani u rozměrnější konkurence. Vždyť přepravní kapacita nabízí až o 500 litrů větší objem než minulá generace. Po sklopení zadních sedadel se totiž dostává až na 2 162 litrů. Do samotného kufru se podle našeho měření nyní vejdou předměty o patnáct čísel delší a o zhruba 18 centimetrů širší. Hloubka po víko ovšem zůstala stejná, tedy 60 centimetrů.

Na českém trhu se prodává v celkem třech výbavách, kdy standard představuje specifikace Trend. V ní najdete vedle manuální klimatizace, elektrické ovládání zrcátek a předních oken, tempomat, parkovací senzory i posuvné zadní dveře na obou stranách. Prostřední verze se nazývá Titanium a námi testované vrcholné provedení Active spolehlivě poznáte podle černých ochranných lemů blatníku a stříbrných krytů předního a zadního nárazníku. Stejně jako nižší úrovně se nabízí pouze s litrovým tříválcem o výkonu 125 koní, který je možné mít za příplatek zhruba 60 tisíc i s automatem. Oproti předchůdci tak chybí naftová patnáctistovka, naproti tomu by se měla do konce tohoto roku objevit i nová, čistě elektrická varianta se silou 136 koní.

Zprvu jsme sáhli po přeplňované zážehová jednotce s manuální převodovkou, jejíž chod nás potěšil od samého počátku. Páka šestistupňového manuálu se totiž v kulise pohybuje v krátkých drahách přesně a hladce, aniž by se zadrhávala při přechodu přes středovou polohu. Tady by se mohlo pár automobilek přiučit. Jen je třeba nepodlehnout jadrnému zvuku tříválce, co občas působí dojmem, že by chtěl vyšší stupeň, aby pak vzápětí projevil svůj nesouhlas ztrátou apetitu.

Každopádně jeho výkon nám během jízdy směrem do Neratovic připadal k vozu dostatečný a dovolil i svižnější styl. Na průměrné spotřebě to překvapivě nemělo nijak zvlášť vliv, jak tvrdil palubní počítač. Na trase dlouhé přes 40 kilometrů, kde jsme jeli přes rychlostní silnice, okresky, město a vesnice, jsme se dostali na solidních 5,5 litru. Výrobce přitom udává 6,7 litru a o deci méně u automatu.

Ten jsme vyzkoušeli vzápětí a potěšil nejen úsporností, ale i plynulým řazením. Motor při agresivnějším stylu jízdy nechá vytáčet až k červeným číslům, kde se jeho projevy blíží řevu šelmy. Na druhou stranu během sešlápnutí plynového pedálu až na podlahu si nechává trochu prostoru k přemýšlení.

Ford Tourneo Courier nás příjemně překvapil komfortním nastavením podvozku, které si velmi dobře poradilo se záplatovanými cestami a většími nerovnostmi. Některé prohlubně sice dokázaly zarezonovat celým vozem, do sedadla se to ovšem nijak výrazně nepřeneslo. Nastavení zaměřené hlavně na pohodlí s sebou logicky přineslo i větší naklánění v utaženějších zatáčkách. V klidném tempu to ale nebylo nijak dramatické.

V úplném základu si nový Ford Tourneo Courier díky akci účtuje za litrový tříválec necelých 587 tisíc korun. Námi testovaná specifikace vychází na 710 tisíc včetně daně. Kompletní ceník naleznete zde.

S pozitivními dojmy z malé osobní dodávky jsme přesedli do většího Fordu Tourneo Custom. S ním jsme už měli možnost se seznámit během prezentace v německém Mnichově, kde nás potěšil nejen praktičností, zpracováním interiéru a variabilitou, ale i jízdními vlastnostmi. Zkoušeli jsme i pracovní verzi Transit Custom, jež se se čtyřmi metráky v přepravním prostoru a dvoulitrovým turbodieselem o výkonu 150 koní dokázala komfortem vyrovnat i svému sourozenci. Ostatně, dojmy si můžete přečíst v přiloženém článku nad odstavcem.

Nijak jsme neočekávali, že by se jízda na českých silnicích nějak zvlášť lišila od té v Německu, což se i potvrdilo. Nicméně jsme byli zvědaví, jak bude působit bezprostředně po tom, co jsme od Fordu vyzkoušeli malou osobní dodávku. Absolvovali jsme proto stejnou trasu i s Customem, který byl prakticky ve všech atributech o něco výš. Na několika ujetých kilometrech si počínal stabilněji a ještě o něco více komfortněji, zkrátka dospěleji. A podobný pocit jsme měli i z řízení. Navíc žehlení nerovností bylo na tak velkou „krabici“ ukázkové a obešlo se bez hlučnějších projevů a rezonování, a to i na místech, kde menší bráška trochu protestoval.

Na českém trhu ho můžete mít ve dvou verzích. Ta kratší měří lehce přes pět metrů a na šířku i bez zpětných zrcátek přesahuje dva metry. Přepravní kapacita činí až 5 098 litrů a za třetí řadou sedadel se vejde po střechu náklad o objemu 797 litrů. Prodloužené varianta L2 je o rovných 40 centimetrů delší a pojme až o 810 litrů více. Připlácí se za ní zhruba 18 tisíc korun.

Počet míst k sezení nabízí obě varianty shodné. V základu se dovnitř usadí až devět lidí a od druhé výbavy pak o jednoho cestujícího méně. Výčet motorizací zahrnuje dvoulitrový turbodiesel o výkonech 150 a 170 koní, plug-in hybrid a nedávno představený elektromotor se silou 218 koní. Ten disponuje baterií s kapacitou 64 kWh, což by mělo podle výrobce vystačit až na přibližně 300 kilometrů. Začíná na víc než 1,6 milionu korun.

V rámci testování jsme měli možnost vyzkoušet Ford Tourneo Custom s pohonem všech kol. Najdete ho už v základní výbavě Titanium za 1,5 milionu. Pojí se pouze se silnějším vznětovým motorem a k mání je výhradně s novým osmistupňovým automatem, na jehož chod jsme si během jízdy nijak nestěžovali.

Naftový čtyřválec už od začátku na sebe upozorňoval typickým chraplákem, nicméně to nebylo nijak otravné, naopak by se dalo říct, že to bylo i sympatické. Výkon 170 koní je i na rozměry nového Fordu dostačující a umožňoval nám si jízdu užít v rychlejším tempu. Nebylo pak překvapením, že jsme se s výrobcem v otázce spotřeby zásadně neshodli. Každopádně uváděná hodnota 8,6 litru není odtržená od reality, k deseti litrům jsme se klidnějším stylem dostali poměrně hladce.

Nové generace Fordu Tourneo Courier a Tourneo Custom osvěžují vybledlou kategorii osobních dodávek povedeným designem a zaujmou i svou praktičností. Početnější rodiny ocení prostornost většího nabízeného modelu, kde navíc potěší široká variabilita. V neprospěch obou vozů hovoří vyšší pořizovací cena, kterou si do jisté míry dokážou obhájit solidním standardem a jízdními vlastnostmi. Škoda jen, že výběr motorizací je u Courieru tak strohý.