Komentář: Na totálním nástupu elektromobility budou nejvíce bité mladé rodiny s dětmi

Uplynulých deset dnů jsem strávil na východním Slovensku, kam jsme se vypravili s manželkou a naší 1,5 roku starou dcerou na takovou menší dovolenou. Shodou okolností na tuhle cestu vyšel Jeep Avenger, který je všechno, jen ne rodinné auto. Konečně jsem si tak na vlastní kůži a se vší parádou vyzkoušel takové to klišé, co my novináři píšeme do testů. Vyzkoušel jsem si, jaké to je mít auto „pro mladé rodiny“. 

V době spalovacích motorů to vždycky znamenalo průměrný výkon motoru, relativně nízkou cenu a hlavně málo místa, protože takové auto obvykle bývá malé. Nejmenší SUV z nabídky Jeepu to splňuje dokonale. Dlouhé je zhruba jako Fabia, kufr má objem 380 litrů a základní cena je dnes 489 tisíc v kombinaci se stokoňovým tříválcem. Když jsem do auta dal kočár a ten zabral v podstatě celý kufr, trochu jsem se zhrozil. Tam se nemůžeme vejít!

Nakonec jsme to dali především díky střešnímu boxu. A ve výsledku to byla vlastně zcela bezproblémová cesta, jen jsme se museli uvnitř trochu uskromnit. 

Během dovolené jsme absolvovali dva přejezdy dlouhé celkem zhruba 600 km. Protože naše dcerka ještě s cestováním trochu bojuje, raději jsme v obou případech našli zhruba v půlce cesty ubytování. Jízda samotná byla bez problémů. Benzinový Avenger i s boxem bral zhruba 7 l/100 km, takže jsme mohli počítat s dojezdem minimálně 500 km.

Když dcera usnula, jelo se v kuse tak dlouho, jak jen to šlo. Tenhle „stint“ obvykle znamenal skok o zhruba 250 km. Neomezovalo nás jinak nic. I s boxem se dalo jet v klidu 130 km/h, klimatizace běžela naplno, protože bylo vedro, prostě pohoda. Veškerý stres pramenil z potřeb dítěte, které umí snadno na dlouhých cestách zaměstnat oba rodiče. 

Po cestě domů mne při tiché jízdě po D1 (hlavně, aby se dítě nevzbudilo) přepadla myšlenka na to, jak by taková akce probíhala s elektromobilem. I proto, že jsem na jaře objel Evropu s elektrickým Explorerem a z téhle cesty jsem se vrátil s tím, že dnes už je elektromobilita úplně v pohodě. Čerstvá zkušenost s benzinovým Avengerem v kombinaci s cestováním s dítětem mi ale důrazně připomněla, že to není tak úplně pravda. 

Jet podobnou akci s elektromobilem by proveditelné bylo. Musel by to být ale takový ten dospělý elektromobil typu právě Fordu Explorer nebo Škody Elroq. Takové auto stojí klidně dvojnásobek základního Jeepu Avenger. A i tak bychom se zcela určitě nevyhnuli nepříjemnostem pramenícím primárně z malé (nebo vůbec žádné) rezervy, kterou vám dává dojezd elektromobilu. Ono vám většinou těch 250 km stačí, jenže pak chtě nechtě musíte nabíjet. No a když ujedete 80 km a až pak dítě usne na další dvě hodiny, je dost mrzuté muset zastavovat, protože prostě dál nedojedete. Děti na potřeby elektromobilů ohledy zásadně neberou. 

Jet podobnou akci s „levným“ elektromobilem by pak byl ještě docela jiný level. Elektrický Avenger ujedete v nejlepším případě 400 km. Na dálnici a se střešním boxem to ale bude zcela určitě polovina. Možná ani to ne. Elektrický Citroën ë-C3 je na tom podobně, Inster už je na rodinné cestování moc malý a něco jako Dacia Spring je pro podobné akce úplně mimo realitu.

Jet s elektromobilem by bylo o kompromisech. Bylo by nutné na ten dojezd myslet, bylo by nutné na dálnici zpomalit, bylo by nutné přemýšlet, jestli opravdu chceme používat klimatizaci a také by bylo nutné po cestě nabíječky hledat. Přidejte si do toho stres, který má manželka z dítěte, kterému je blbě, a je z toho cestování jen pro odvážné, nebo pro mimořádně zanícené fanoušky elektrického pohonu.  

Se současnou technologií elektromobilů je to úplně jednoduché. Velký dojezd znamená nutnost mít v autě velkou baterku, která se do malého auta pochopitelně nevejde. Velké auto zároveň znamená více materiálu a tím pádem i vyšší cenu. Velký dojezd v malém autě si žádá nějaké moderní baterky s vysokou energetickou hustotou, ale ty jsou z principu drahé. Pořád slyšíme, že přijde malý schopný elektromobil, jenže pořád je to ta stejná písnička. Malý schopný elektromobil ve srovnání s malým spalovacím autem dnes ani náhodou neobstojí. Změní se na tom něco během nadcházejících deseti let? Moc si tím nejsem jistý. Rozhodně ne za cenu, za jakou dnes koupíte obyčejné malé auto se spalovacím motorem. 

Až nastoupí totální elektromobilita podobná tomu, co se dnes děje v Norsku, budou na tom bité nejvíce právě mladé rodiny. Zatímco dnes jim mezi novými auty postačí něco menšího a levnějšího a s tím v pohodě zvládnou i delší cesty (i kdyby to mělo být jen dvakrát za rok), u elektromobilů si budou možná užívat pohodlnější cestování kolem komína, ale všude jinde to bude o kompromisech. Pokud se jich budete chtít aspoň trochu zbavit, bude nutné zavítat do mnohem vyšších cenových sfér. Jenže opravdu coby mladá rodina na to budete mít peníze, zejména s hypotékou na krku? 

Jinak řečeno, po akci s malinkým Jeepem si umím představit, že si vezmeme třeba Dacii Sandero a s naší malou dcerou a manželkou odjedeme víceméně kamkoliv. Budeme se tísnit, ale je to proveditelné a s chutí jdu do toho. Představa, že bych si dnes vzal nějaký malý elektromobil za plus mínus 600 tisíc a udělal to stejné, mne vyloženě děsí. Něco mi říká, že nejsem sám. Věřte tomu, že hledání nabíječky s řvoucím dítětem a naštvanou manželkou je zážitek, který z vás zcela spolehlivě dokáže vyhnat jakékoliv elektromobilní nadšení, i kdyby ta auta jezdila non-stop zdarma na energii ze sluníčka.