Víte, jsem obyčejný kluk, který má rád obyčejné věci. Nijak si nelibuji v tom, když se na mě upírá příliš pozornosti a otevřeně přiznávám, že některým trendům absolutně nerozumím. Například jak může někdo zaplatit za tričko ekvivalent týdenního nákupu pro pětičlennou rodinu jen kvůli tomu, že je něm blyštivý znáček. Jak někdo může dát průměrný plat za boty jen kvůli tomu, že se v nich vyfotil někdo známý. Vždyť tričko za dvě stovky bez potisku mě oblékne stejně, adidasky za patnáct stovek mě donesou stejně daleko. Nevidím důvod připlácet si za stejnou službu jen pro „lepší image“. Přesto cítím, jak v tomto mém názoru bublá pokrytectví, protože otevřeně obdivuju vozy Rolls-Royce – přitom by jeden řekl, že jde jen o obyčejné nástroje přepravy. Ale to by se pletl.
Za roky, co se pohybuji mezi auty, jsem měl neuvěřitelné štěstí a posadil se za volant řady vozů, jež zdobí zdi tisíců pokojů automobilových nadšenců, ale Rolls-Royce se mi vždy vyhýbal. Přitom patřil odjakživa mezi moje sny – především mít možnost nechat se v Rollsu vézt jako správný pán na zadních sedačkách. Dovedete si tedy představit to nadšení, když mi přišla pozvánka na představení Rolls-Royce Cullinan Series II, jejíž součástí byla doprava na místo novým Ghostem, a to i se šoférem. Ještě nikdy v životě jsem pozvánku nepotvrdil tak rychle. Vlastně tak rychle, že jsem si ani nestihl promyslet, jestli se na takovou akci vůbec hodím …
Všechny obavy zmizely, když mi před domem zastavil překrásný Rolls-Royce Ghost s půlkou karoserie ve vínovém laku a druhou v bílém. Vyskočil z něj usměvavý řidič, se kterým jsem se velmi rychle domluvili na prohození rolí – tedy já za volant, a on si šel odpočinout do zadních křesel. Při proplétání se Prahou dostalo moje introvertní já pořádně zabrat, protože věřte mi – neexistuje nikdo, kdo se za vozem Rolls-Royce neotočí. Trochu jsem se bál i rozměrů, přeci jen 5,55 metru na délku a 2,2 metru na šířku zrovna nekřičí „auto do města“, ale Ghost má neuvěřitelný dar smrsknout se kolem řidiče a doslova na vás přenést svůj klid. Takže i jízda úzkými uličkami na Žižkově mi připadala po chvíli naprosto přirozená.
Než jsme opustili hlavní město, byl před námi ještě jeden úkol – vyzvednout na Floře kolegyni, čímž vzniklo menší pozdvižení (ten den ne poslední). Řekněte si sami, kolikrát se vám stalo, že jste čekali na na tramvaj a jeden z vašich anonymních potenciálních spolucestovatelů nenastoupil do „jedenáctky“, ale do Rolls-Royce, který si ve vší své pompéznosti připlul k ostrůvku. V tu chvíli všechny hlavy směřovaly jedním směrem a běžela v nich myšlenka, jestli náhodou neprošvihly nějakou známou osobnost. Dumající spoluobčany jsme nechali dumat a vyrazili směr Karlovy Vary.
Rád bych vám teď vyprávěl o nebesky sametovém a pekelně silném dvanáctiválci o obejmu 6,75 litru, který pod kapotou Ghostu hospodařil s dostatečným (420 kW/850 Nm) výkonem. Rád bych vám popsal pocity z překvapivě jednoduché, ale dechberoucí kabiny a sdělil vám, jak absolutní může izolace od nedokonalostí vozovky být, jak vás pohltí ticho, když cestujete na palubě jednoho z nejvýjimečnějších luxusních aut na planetě. Ale dnes tu nejsem kvůli Ghostu.
Cílem cesty byla Goethova vyhlídka, což je samo o sobě úchvatné místo. Když před ní ale stojí kolona Rollsů v čele s fialovým Phantomem, působí až surrealisticky. Teď se mi začal do mysli opět vtírat pocit, jestli sem vůbec patřím. Jak to říct slušně. Zkrátka jsem měl strach, že půjde o snobárnu. Jak já se jen mýlil. Od prvních sekund na místě vládla uvolněná přátelská nálada. Připadal jsem si jen jako na příjemné letní grilovačce s přáteli, kde si nikdo na nic nehrál a všichni si jen chtěli užít příjemný den.
V mezičase před odhalením novinky jsem měl čas popovídat si s lidmi přímo z Goodwoodu, což bylo naprosto fascinující. Pro takového automobilového nadšence, jako jsem já, je možnost zeptat se člověka, který pracoval na Rolls-Royce Arcadia Droptail, na němž jenom práce se dřevem zabrala přes 8000 hodin, na otázky typu „A jak se vám povedlo ochránit dřevo před vlivy počasí?“ stejně vzrušující, jako když filmový fanda na kolonádě potká Vigga Mortensena ve frontě na oplatku. Je vidět, že tihle lidé svoji práci skutečně milují, protože na každou mojí – byť sebehloupější – otázku mi odpovídali s obrovským zápalem a nefalšovanou vášní.
Taky jsme si mohli zkusit ruční skládání ornamentů ze dřeva na kousek palubní desky, u kterého jsem absolutně ztratil pojem o čase, protože to byla naprosto pohlcující práce. Samozřejmě nesmírně náročná. Nebýt pomoci mistrů přímo z továrny, asi bych promeškal i odhalení Cullinanu, ale nakonec se povedlo a svůj „výtvor“ jsem si dokonce mohl nechat. Už se těším, až budu návštěvy nudit k smrti vyprávěním tohoto příběhu a dokazováním své zručnosti na tomto díle.
Pojďme ale už na odhalení Cullinanu Series II. Tento model je pro automobilku extrémně důležitý. Nejen, že se ihned stal nejprodávanějším Rolls-Roycem, ale také se pro 70 % majitelů stává prvním vozem této značky. Jeho vývoj byl neuvěřitelně složitý, protože cílem nebylo postavit jen „vysoký Rolls“. Mělo jít o auto, které bude obsahovat veškeré vlastnosti Rolls-Royců a také musel zvládat skutečný off-road. A drsná práce v terénu je víceméně protikladem absolutního komfortu, který se od této značky očekává.
I proto jeho vývoj trval celé roky a výroba jednoho kusu zabere v průměru půl roku. Jen pro představu, výroba běžného auta zabere přibližně 18 hodin. Vznikl tak vůz, který by měl být nenucený v každé situaci a představovat absolutní vrchol univerzálnosti ve světě, kde peníze nehrají roli. Sama automobilka o něm nemluví jako SUV, ale pokud ho vyloženě chcete někam zařadit, asi to bude ten správný šuplíček. Design 5,3 metru dlouhého giganta se nijak výrazně nezměnil, pořád se nese plně v duchu tradic. Nikde nehledejte žádné moderní kudrlinky. Panely karoserie jsou tvořeny velkými rovnými plochami, ale teprve až když určitý tvar očešete na jeho absolutní základ, naplno vynikne. Zůstane jen jeho čistá esence, kterou nic nenarušuje. To dodává Cullinanu auru jedinečnosti a čistoty.
O pohon se stará vždy dvakrát přeplňovaný dvanáctiválec o objemu 6,75 litru s výkonem 600 koní a 900 Nm, které jsou vám k dispozici již od 1650 otáček. Poháněná (i řízená) jsou samozřejmě všechna kola. Tím hlavním u Rolls-Royce jsou ale materiály a individualizace. Však jen laků je na výběr 44 tisíc odstínů. Interiér také nabízí nekonečné množství barevných kombinací a dokonce můžete vybírat z 51 různých barev nití prošívání. Možná to zní jako zbytečný detail, ale uvnitř jich je 2,2 milionu stehů o délce 17,7 kilometrů, takže správná barva bude ve výsledku hrát velkou roli.
Zcela poprvé si také do Rolls-Royce můžete vybrat nekožené čalounění. Konkrétně jde o keprový textil, který automobilka vyvíjela přes rok. Uvidíme, kolik klientů si novou, k přírodě šetrnější variantu zvolí, protože tradiční kožené čalounění je hotové umělecké dílo. Nejen, že jde o tu nejkvalitnější kůži, kterou můžete na světě najít, ale Cullinan Series II nově nabízí řemeslnou techniku mikroperforace kůže. Čalounění tak obsahuje 107 000 drobných perforací (0.8-1.2 milimetru), které jsou inspirovány neustále se měnícími mraky na Goodwoodem. Tento vzor vzniká náhodně a v každém jednom autě je tedy zcela unikátní.
Vůbec poprvé v historii značky je soška Spirit of Ecstasy také uvnitř. Ta našla své místo v malé galerii na palubní desce a jen ladění její finální podoby zabralo čtyři roky. Na palubní desce je pak prosvícený grafický motiv, který inspirovaly mrakodrapy velkoměst. Ten tvoří 7000 světelných prvků a je přizpůsoben přání zákazníků.
Novinkou je také dekor z dýhy zrnitého dřeva s otevřeným póry pojmenovaný Grey Stained Ash. Každý jeden kmen stromu je individuálně vybírán, aby dosahoval požadované výrazné textury. Z něj se poté vyřezávají malé lístky, které jsou ručně barveny a nanáší se na ně mikroskopické kovové částice, které jim dodají třpyt. Následně se ručně skládají do požadovaných vzorů. Uvnitř je to zkrátka přehlídka mistrovského řemeslného zpracování a těch nejexkluzivnějších materiálů. Na plasty můžete zapomenout, dokonce i výdechy klimatizace jsou kovové. Proč?
Protože zkrátka prý lépe zní. Ani kdybych napsal celou knihu o kvalitách a neuvěřitelném zaměření na detaily, nedokázal bych vám přiblížit, jak Rolls Royce Cullinan uvnitř působí. A to jsem ještě nezmínil ani integrované piknikové sedačky v kufru, ani nejdokonalejší hudební soustavu ve světě automobilů, která využívá prahy karoserie jako rezonační komory. Rolls Royce Cullinan Series II je nejluxusnější SUV světa a každému detailu bylo věnováno až nelidské množství pozornosti.
Tak takhle nějak vypadal můj den ve společnosti nejexkluzivnějšího automobilového výrobce na světě. Naprosto fantastický zážitek. Před odjezdem jsem se ještě šel podívat na karlovarský filmový festival a trochu si užil jeho jedinečnou atmosféru. Tím vás ale zdržovat nebudu.
Když jsem měl kultury dost, zavolal jsem „svému“ šoférovi a domluvil se na odvozu od císařských lázní. Měli jste vidět ten poprask, který jsme způsobili. Filmoví fanoušci z celého světa lovící v ulicích Karlových Varů hvězdy stříbrného plátna začali panikařit, jestli náhodou jedna neunikla jejich pozornosti, a ještě zkusili vínový bílý Ghost pronásledovat. Na zadních sedačkách ale žádná celebrita nebyla. Jen jeden obyčejný kluk, který si splnil sen. A jaká byla cesta domu na zadních sedadlech? Ani nevím. Celou cestu jsem spal, jako nikdy předtím...
