Fiasko s ekologickou naftou. Škodí životnímu prostředí víc než ta klasická

Syntetická nafta HVO100 měla být jedním z nejdůležitějších argumentů, že budoucnost nemusí být jen čistě elektrická. Podle nedávné studie to však zdaleka nevypadá tak pozitivně, jak se zdálo. Ekologický diesel vyrobený primárně z odpadních olejů má totiž ve finále stejný, ne-li horší vliv na životní prostředí než ten klasický. Důvod, proč tomu tak je, vás pravděpodobně překvapí.

Syntetická nafta HVO100 se vyrábí chemickým procesem z odpadních olejů, tedy použitých kuchyňských olejů nebo rostlinných a živočišných tuků. Natankovat ji od minulého roku můžete už i na necelé dvacítce čerpacích stanic v Česku, ačkoli pouze ve dvanácti případech je určená pro osobní automobily. Od známější bionafty se liší hlavně tím, že se při výrobě nevyužívají nově vypěstované zemědělské plodiny, takže nekomplikuje produkci potravin. I díky tomu má mít až o 90 procent nižší uhlíkovou stopu než standardní fosilní motorová nafta nebo bionafta.

Alespoň tak byla široké veřejnosti od začátku prezentována, jenže ve skutečnosti je to trochu jinak. Podle nedávné studie, která byla zadána německou organizací pro pomoc životnímu prostředí (DUH), je totiž ekonafta HVO100 přinejmenším stejně škodlivá, ne-li ještě škodlivější pro životní prostředí než fosilní nafta. „Důvod je ten, že použitý kuchyňský olej, ze kterého se diesel HVO100 vyrábí, neodtéká jen tak do odpadu, ale prodává se za vysokou cenu,“ řekl pro německý web Der Spiegel výkonný ředitel ekologické organizace Jürgen Resch.

Podle studie tak přibližně polovina použitého kuchyňského oleje určeného k výrobě nafty putuje z asijských zemí, jako je Čína, Indonésie a Malajsie. Tam se v současnosti používá jako palivo pro vytápění, maziva nebo v čisticích prostředcích a v některých případech už nyní šetří životní prostředí. Tím, že je však tolik využíván v rafinérském průmyslu, chybí v některých jiných odvětvích. Tudíž musí být nahrazen jinou surovinou - palmovým olejem. Největší problém je, že kvůli rozšiřování plantáží palem olejných se kácí velké množství deštných pralesů, což vlastně ve finále vůbec udržitelné není.

Akorát se tedy emise přelévají z jednoho průmyslového odvětví do druhého a je to vlastně takový jeden velký uzavřený kruh. Tento efekt by tak nakonec mohl vést k ještě větší produkci palmového oleje, a tím pádem k ještě masivnějšímu kácení deštných pralesů. Kromě toho existují náznaky, že palmový olej pro výrobu nafty HVO100 je už teď přeznačován na použitý kuchyňský olej.

„Jsme svědky toho, jak je německý trh zaplavován údajně pokročilou bionaftou na bázi použitých tuků z Číny, která je zjevně odvozena z přeznačeného palmového oleje.“ Pokud se vezme v úvahu i toto, dopad údajné ekonafty na klima se ještě zhoršuje, píše německá ekologická organizace Umwelthilfe.

Federální sdružení nezávislých čerpacích stanic a nezávislých německých obchodníků s minerálními oleji (BFT) kritiku odmítá. „Německá organizace pro pomoc životnímu prostředí se už nějakou dobu, ale neúspěšně, snaží zdiskreditovat HVO a protlačit elektromobilitu jako jediný způsob pohonu,“ uvedl pro Der Spiegel generální ředitel Daniel Kaddik s tím, že nedostatek surovin není argumentem proti HVO, ale spíše ukazatelem na podporu rozšiřování místních systémů sběru. Co si o této situaci s „ekologickou“ naftou myslíte vy? Napište nám to do komentářů.