Dacia Sandero Stepway je s novým motorem rychlá jako blesk. Předjede i každé současné Volvo

Vlastnictví Dacie už dávno není ostuda. O to víc, když si pořídíte nejnovější Sandero v otdoorové výbavě Stepway, parádní příplatkové barvě a ještě s nejvýkonnějším motorem, se kterým může tenhle vůz na silnici klidně porazit i luxusní auta. A i tak se pořád s cenovkou vejde bohatě pod půl milionu korun. I proto nás nemuseli dlouho přemlouvat, abychom tento zajímavý kousek podrobili redakčnímu testu.

Testované Sandero není zdaleka prvním modelem Dacie po rebrandingu, který se nám dostal do ruky. S novým stylem jsme před nedávnem zkoušeli například elektrický Spring. Přesto změny stojí za pozornost, obzvlášť když je Sandero vyvedeno v dražší pohledné verzi Stepway určené pro fandy aktivního životního stylu. To se projevuje plastovou ochranou do terénu či mírně zvýšeným podvozkem na 201 mm světlé výšky. Auto bylo také vyvedeno v novém zajímavém zeleném laku Dusty, který je nemetalický, připlácí se za něj necelých 16 tisíc korun a právě verzi Stepway padne jako ulitý.

Změny designu zahrnují hlavně nové logo. Tam, kde tedy až dosud byl „otvírák na pivo“ s nápisem Dacia, se nyní objevují stylizovaná písmena DC připomínající dvě podkovy, chcete-li dva magnety dotýkající se vršky sebe. Logo se opakuje na kolech, na zádi ale najdeme velký 3D nápis DACIA. Název modelu je už ale jen nálepka.

V kabině už asi není mnoho co představovat, nicméně auto jsme testovali ve druhé nejvyšší výbavě Expression, se kterou vůz se zkoušeným benzinovým motorem začíná na 416 400 korunách (kompletní ceník Dacie Sandero Stepway najdete v našem katalogu). Ta přidává třeba pohledné potahy sedadel i látku na palubní desce, která tak díky tomu působí hodnotněji. Volant je navíc potažen umělou kůží a celkovému dojmu z kabiny prospěly i oranžové detaily, jako například na výdeších klimatizace nebo na opěrkách ve dveřích.

V ceně je dokonce i zábavní systém s 8palcovou dotykovou obrazovkou. Ten umožňuje zrcadlení chytrých telefonů, ale bohužel ne bezdrátově. Není to technický problém, protože je tu připraven držák na mobil a vedle hned USB zásuvka. Bezdrátové připojení by ale určitě působilo uklizeněji. Větší telefony se také do silného držáku musí usadit s použitím možná až příliš velké síly. Jinak je ale systém jako takový poměrně rychlý. A odpustíte mu i trochu zastaralou navigaci, kterou v dnešní době mohou právě snadno nahradit mapy od Googlu nebo Waze.

Dacia Spring je prostorná jako standardní malý hatchback, to znamená dostatek prostoru pro čtyři cestující. Ti vzadu mají relativně dost místa i nad hlavou. Sandero jsme samozřejmě srovnali s konkurencí, podívejte se, jak na tom je třeba proti Hyundai i25 nebo MG ZS. Zjistíte to v našem porovnávači, kam se dostanete pod tímto odkazem.

Zastavme se ale u kufru, který nabízí velmi pěkných 410 litrů. Ve výbavě Expression v něm najdete i dvojitou podlahu. Nicméně právě na kufru je bohužel vidět, jak moc se šetřilo. Třeba jeho práh je kovový, působí jako u laciné dodávky. Pokud přes něj budete tahat těžké předměty, lak se zřejmě ošoupe. V kufru samozřejmě nejsou ani žádná praktická řešení. Ani páté dveře nejsou kompletně zaplastované, což není hezké. Jediným plastem jsou vnitřní madla pro jejich zavření, ale ty vám spíš poškrábou ruce, takže budete hezky postaru brát za vnější stranu dveří. V zimě se tedy ušpiníte. Za nízkou cenu ale prostě člověk nemůže mít všechno.

V následující galerii se můžete podrobněji podívat, jak vypadal náš testovaný vůz a co měl na palubě.

Po změně designu přibyla Sanderu ještě jedna mnohem zásadnější novinka. Je to nejsilnější benzinový tříválec TCe 110, tedy o výkonu 88 kW (110 k). Přišel sem z veleúspěšného Joggeru a je určen právě jen pro variantu Stepway v top výbavě Expression (v době testu, pak se přidala verze Extreme). Po týdnu za jejím volantem musíme říci, že stojí rozhodně za to, i když jsme narazili na pár drobných nedostatků. Tak třeba motor jako takový je poměrně tichý, nicméně do kabiny se přenášejí vibrace a tak na první dobrou poznáte, že jde o tříválec. To se u jeho moderních konkurentů příliš neděje.

Velmi zvláštní je také k němu přidružená manuální šestistupňová převodovka. Ta má totiž velmi krátké zpřevodování, což na jednu stranu znamená, že po městě klidně můžete jet na pětku, na druhou to ale po vás při rozjezdech chce velmi rychlou práci s pákou. Páka ovšem chodí v drahách docela ztuha a každou rychlost tam musíte na sílu kopnout (zatímco spojkový pedál je naopak lehký jako pírko) a tak budete mít alespoň ze začátku pocit, že se s autem spíš jen perete. Spolujezdci se zase na vás budou dívat skrz prsty, že se neumíte hladce rozjet a hladce řadit. Je to celé takové hrubé složení.

Když tam ale už všechny ty rychlosti nasázíte, zjistíte, že Sandero s motorem TCe 110 jede jako blesk. Akcelerace z nuly na 100 km/h za 10 sekund mnoho neprozradí, ale v městských rychlostech a při předjíždění na okreskách má vůz švih a nabízí dobrou dynamiku. Není s ním problém dominovat dálničnímu provozu a na rozdíl od slabších verzích není třeba ukrývat se mezi kamiony v pravém pruhu. Klidně můžete jet 160 km/h a máte pocit, že je tu pořád dost síly. To je dáno i tím, že Sandero je poměrně lehké, váží pod 1,2 tuny.

Maximální rychlost je 183 km/h a není na ni problém dosáhnout (jasně, raději vyrazte do Německa). Pro hospodskou hádku je pak dobré znát fakt, že například všechny nové vozy značky Volvo mají nastavený omezovač na 180 km/h. Až se tedy bude někdo vaší nové Dacii vysmívat, můžete ho setřít tím, že je rychlejší než jakákoliv nová švédská prémiovka. A kromě toho se dá jezdit s rozumnou spotřebou. Auto jsme nešetřili a týden končili se 6,6 litry benzinu na 100 km.

Je pochopitelné, že Dacia Sandero má jen jednoduchý podvozek. Nicméně proti minulé generaci si jízdně významně polepšila tím, že stojí na  „renaultí“ platformě CMF-B, což naznačuje, že tak špatné to s ní určitě nebude. Rozhodně ne tak jako dřív. Zejména ve filtrování nerovností platí za přeborníka, který dokáže z mála vykřesat hodně a tak se za jeho volantem budete cítit velmi dobře i na rozbitějších cestách. Neposkakuje, nebouchá, prostě jede celkem obstojně.

Na jedničku s hvězdičkou to ale nebude hlavně proto, že si Dacia neumí úplně poradit s tím, že stojí na vysokém podvozku. Přes 20 cm světlé výšky znamená větší náklony do zatáček, které vás zbaví jakýchkoliv choutek na svižnější svezení v serpentině. Ostatně, nesvádí k tomu ani silně posilované a velmi odtažité řízení, které je příjemné ve městě, ale mimo něj vás nijak do hry vtahovat nebude.

Zkrátka a dobře, tohle je pohodlné auto za nízký peníz pro klidné cestování. Víc si snad ani přát nejde. Rozhodně ne za velmi sympatickou cenu, díky které Sanderu odpustíte i řadu kompromisních řešení.