Závodní auta umí i létat. Chce to ale pevné nervy a plyn na podlaze

Máme-li mezi vámi fanouška jednoho z nejtvrdších motoristických sportů, tedy rallye, pak se s námi asi shodne, že letecké vložky v rychlostních zkouškách jsou nesmírně působivé. Krom toho jsou ale také náročné a to jak na výdrž samotné posádky, tak na výdrž auta. Jedním z nejslavnějších míst, na kterém se závodní speciály vznesou do vzduchu, je švédský Colin's Crest. Právě zde se letos pilotovi závodní Škody Fabia R5 Eyvindu Brynildsenovi podařil skok dlouhý 39 metrů! Jakkoliv takové několikametrové plachtění vypadá snadně, realita je úplně jiná.

Následující řádky prosím neberte jako návod na to, jak se s autem vznést do vzduchu a bezpečně přistát. V závodních vozech sedí profesionálové a všechny tyto husarské kousky probíhají na uzavřených tratích.

Specialisté ze Škody Motorsport nám prozradili, že ideální je, aby vůz dopadl současně na všechna čtyři kola. Nebo alespoň na jednu nápravu. Eric Mommey, šéftechnik závodních vozů tohoto týmu tvrdí: „Z hlediska zátěže je pro auto nejhorší situace, když dopadne pouze na jedno kolo. Tento stav je kritický především pro poloosy, diferenciály a další součásti pohonu.“

Neopomenutelným faktem je, že jezdec a auto jsou jen dvě části jednoho velkého celku, který vede k úspěšnému zvládnutí skoku. Každý závodní tým má ve svých řadách několik specialistů, kteří si před závodem podrobně projdou trať a auto na všechny možné nástrahy, skokánky nevyjímaje, připraví.

„Pokud se na trati vyskytuje více skoků, nastavení tlumičů se přitvrdí. Především v oblasti rychlé komprese, která je z hlediska dopadů po skocích nejdůležitější. To umožňuje absorbovat větší množství energie během dopadu. Dále lze změnit světlou výšku vozu. Vyšší výška pomáhá prodloužit kompresní zdvih tlumiče u kratších skoků, kdy se nestihne plně vyvěsit,“ popisuje Mommey.

V případě takového super skoku se může pokazit celá řada věcí. Výsledkem pak bývá nejen horší čas posádky, ale také nehoda. Podle odborníků je důležité, aby řidič zvládl správnou techniku skoku. Pokud před ním jen na setinu sekundy znejistí a příliš silně zabrzdí, může velmi tvrdě dopadnout na přední část vozu. Jak je to tedy správně?

Záleží na tom, o jaký skok jde. Specialisté rallye rozlišují dva druhy skoků. Prvními jsou krátké, které netrvají déle než sekundu. Druhé jsou pak dlouhé, které diváci a fanoušci rallye milují. Tipnete si, které jsou nebezpečnější?

Nebudeme vás napínat, paradoxně jsou to ty krátké. Při delším skoku jsou kola plně vyvěšena, a proto je při dopadu k dispozici plný zdvih tlumiče, jenž lépe absorbuje energii při dopadu. Při kratším skoku se však kolo nestihne zcela vyvěsit, není k dispozici plný zdvih tlumiče a je obtížné pohltit energii při dopadu pouze zdvihem tlumiče. Proto je v tlumiči takzvaný hydraulický doraz, který pohlcuje část energie.

K úspěšnému průletu s rallyovým speciálem je potřeba pamatovat na pár základních pravidel. Před skokem je nutné lehce přibrzdit a srovnat si auto. Pak přichází na řadu ty pevné nervy, o kterých jsme se zmínili výše. Po krátkém brzdění je totiž nutné dát pedál plynu na podlahu a držet! To proto, aby se neodlehčila přední náprava. Pak už si jen užít let a nezapomenout držet volant. Po dopadu se pevné ruce budou hodit.