Litr benzinu za méně než dvacet korun je málo reálný. Čerpací stanice by téměř nic nevydělaly

Zatímco si motoristé mnou ruce nad nízkými cenami paliv, provozovatelé řady čerpacích stanic bojují o přežití. Aktuální nestandardní situace, díky níž se v globální ekonomice výrazně snížila poptávka po ropě, se promítá do cen paliv. Na stojanech u tuzemských čerpacích stanic svítí takové jednotkové ceny za litr, na které řidiči léta nebyli zvyklí. Oni výrazně ušetří, ale pro provozovatele řady čerpaček je současný stav noční můrou.

Se snižující se cenou a současně i poptávkou pokleslou o několik desítek procent bojují zejména menší čerpací stanice o holé přežití. Jejich procentuální marže z prodaných pohonných hmot jsou logicky výrazně menší. Zároveň téměř přišly o příjmy z doplňkového prodeje, jako je občerstvení, tabákové výrobky, tiskoviny či doplňky pro motoristy. Výpadek tohoto příjmu s vyššími maržemi je pro ně mimořádně citelný.

Na situaci musejí samozřejmě majitelé pump reagovat, což potvrzuje i Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO): „Některé benzinové stanice zkracují prodejní dobu, nebo kvůli úsporám na personálu a prodloužení provozní doby zvažují přechod nebo doplnění stojanů na bezobslužný provoz,“ vysvětluje a dodává: „Vzhledem k technologické i finanční náročnosti přestavby je to však záležitost střednědobého horizontu. Výroba automatu trvá minimálně měsíc a jeden automat s platebním terminálem může stát včetně instalace na 250 až 300 tisíc korun.“

Běžný motorista samozřejmě vidí cenotvorbu pohonných hmot výrazně zjednodušenou optikou. Když klesá cena ropy, a to dokonce i do záporných hodnot, měly by se podle selského rozumu benzin a nafta dále zlevňovat. Tak jednoduché to ale samozřejmě není.

Kromě toho, že zpracování ropy je neustálý proces bez ohledu na to, zdali je ropa právě levná či nikoliv, ovlivňuje cena této komodity na světových trzích finální prodejní cenu na čerpací stanici jen částečně. Václav Loula k tomu dodává: „Hlavními faktory ovlivňujícími ceny paliv budou i do budoucna vedle ceny ropy, kurzu USD/Kč a daní také snížená poptávka v celé Evropě a z ní plynoucí přebytky benzinů z důvodu omezení pohybu osob a víceméně zastavení individuálního cestovního ruchu.“

Mezi ty čerpací stanice, které u nás dlouhodobě patří k nejlevnějším, se řadí síť Tank ONO, jež čítá 42 pump a je již více než 25 let ryze rodinnou firmou bratří Ondrových. Jiří Ondra na náš dotaz, zdali mohou na našem trhu ceny paliv ještě dále klesnout, říká: „Ceny nafty i benzinu neustále klesají a naše firma dnes prodává Natural 95 za 21,90 Kč za litr, a naftu za 22,90 Kč za litr. Jestli bude krize pokračovat, je možné, že se cena ještě sníží zhruba o jednu korunu na litr.“

Ceny pod dvacet korun jsou ale podle něj víceméně nemožné. "Jen daně jsou zhruba 16 Kč na litr a připočíst musíme i náklady na dopravu a samozřejmě i marži čerpací stanice. To by musel stát benzin na rafinerii cca 1,50 Kč/litr," vysvětluje Ondra.

Znalců českého trhu jsme se také zeptali, jaké odhadují ceny v letních měsících, tedy v době dovolených. Samozřejmě jsme si vědomi, že je to za dané situace přeci jen trochu věštění z křišťálové koule, a tak ani nepřekvapily nekonkrétní či vyhýbavé odpovědi.

Jana Jusková ze společnosti MOL Česká republika k tomu uvedla pouze: „Za společnost MOL cenovou politiku nekomentujeme. Vzhledem ke konkurenčnímu prostředí v ČR odpovídají vždy prodejní ceny tomuto prostředí.“

O moc konkrétnější nebyl ani Václav Loula z ČAPPO: „Doufám, že jste nepožadoval konkrétní prognózu, kolik bude stát litr benzinu v srpnu. Zákon na ochranu hospodářské soutěže to zakazuje, byla by to výzva ke kartelovému chování!“

Jediným z oslovených expertů, který hraje otevřenou hru, je Jiří Ondra z Tank ONO, který odhaduje: „Domnívám se, že to Vám nikdo neřekne, ale já si myslím, že ceny budou vyšší zhruba o 4 Kč/litr, jelikož doufám, že se postupně bude svět vracet k normálu.“

Cena paliva je jedna věc, ale neméně důležitá je rovněž jeho kvalita. Nabízí se tedy otázka, zdali i v „době rouškové“ probíhají kontroly kvality ze strany České obchodní inspekce.

Václav Loula za ČAPPO k tomu uvádí: „Českou obchodní inspekcí bylo za březen 2020 kontrolováno 113 vzorků pohonných hmot a všechny byly v pořádku. Chybovost byla nulová.“

Otázkou je, zdali tyto kontroly neprobíhaly ještě před zavedením krizových opatření, která vstoupila v platnost až zhruba v polovině března. Jiří Ondra totiž říká: „ČOI přestala kontrolovat kvalitu fyzicky, ale v dnešní době je vypracován on-line systém kontrol a hlášení o dodávkách pohonných hmot, takže jejich kvalitu to neovlivní a je stejná jako před krizí.“

Skutečnost, že osobně nyní kontroloři na pumpy nechodí, potvrdil i mluvčí ČOI Jiří Fröhlich:  „Je pravda, že v době šíření nemoci Covid-19 byly kontroly pohonných hmot skutečně utlumovány, neboť tuto činnost vyhodnotila ČOI ve vztahu k možnému šíření nákazy novým koronavirem jako rizikovou. Dále jsme inspektory přesunuli na jiné úkoly, které se prioritně týkaly aktuální situace dovozu respirátorů a zaměřili jsme se také třeba na rizikové weby zneužívající aktuální situaci." Závěrem však mluvčí ČOI ujišťuje, že kontrolní činnost se postupně začíná vracet do normálu.