Provoz elektrického auta může vyjít dvakrát dráž než u benzinového. Stačí rychle dobíjet

Když jezdíte vozem na benzin nebo naftu, nejspíše moc dobře víte, kolik přibližně zaplatíte za palivo. Částka se samozřejmě mění na základě odlišných cen benzinu a nafty u jednotlivých "čerpaček" a rozdílné spotřeby automobilu vyplývající ze změny stylu jízdy. Rozdíly ale většinou nebývají dramatické. O dost složitější to však mají majitelé elektromobilů, které nemusí jeden kilometr stát vůbec nic, nebo je naopak může stát majlant. O tom jsme se přesvědčili na vlastní kůži.

Nedávno jsme se s čistě elektrickým vozem Hyundai Ioniq 5 vydali na nákupy do Rakouska, konkrétně do Vídně a jejího okolí. Celou trasu jsme pochopitelně pečlivě naplánovali, aby nedošlo k žádným komplikacím. Jenže znáte to, nikdo není dokonalý, a tak se i do naší perfektně přichystané cesty vloudila chybička. No, chybička, byla to spíše fatální chyba. Byť jsme si nabíjení předem rozvrhli, zapomněli jsme na to, že máme "dobíjecí" čipy pouze od českých dodavatelů. Ty byly v zahraničí k ničemu.

Do Vídně jsme dorazili s dojezdem nějakých 90 kilometrů a bylo tedy jasné, že někde po cestě v Rakousku budeme muset nabít, jinak zpět do Česka nedojedeme. V okolí jsme našli spousty nabíjecích stanic, jenže všechny bylo možné aktivovat pouze příslušným čipem. Hledali jsme tedy ty bezplatné, jenomže bez úspěchu. Poslední možností proto bylo jednorázové dobití u ultrarychlé dobíjecí stanice Ionity, která je od Vídně vzdálená opravdu jen kousek. Nikdy před tím jsme tento způsob nezkoušeli, takže jsme měli jisté obavy.

Naštěstí vše probíhalo hladce. Stačilo se zaregistrovat v aplikaci, zadat údaje z platební karty a načíst QR kód na konkrétním stojanu. Všechno super! Až do chvíle, než jsme si všimli ceny za 1 kWh. Ta totiž činila 0,79 eur, což je v přepočtu dle aktuálního kurzu 19,734 Kč. Bohužel jsme ale byli v takové situaci, že tohle nabití pro nás bylo otázkou návratů domů. Rozhodli jsme se tedy dobít alespoň tolik energie, abychom se dostali k první nabíjecí stanici na českých hranicích.

Utěšovalo nás alespoň to, že se zde zdržíme jen krátce. Hyundai Ioniq 5 totiž umožňuje nabíjení výkonem až 220 kW, přičemž stojany společnosti Ionity zvládnou až 350 kW. A ano, námi požadovaných 40 kWh jsme dobili opravdu téměř okamžitě. Jen pohled do online bankovnictví trochu zabolel, z karty se nám totiž odečetlo 31,6 eur, respektive 787 Kč. To znamená, že jeden kilometr nás pak při zpáteční cestě vyšel na 4,64 Kč.

Nabíjení v sítích Ionity ale není v Rakousku zdaleka nejdražší. Například u nás stojí 1 kWh dokonce 21 korun. Výše částky se totiž ještě odvíjí od místních daní. Kompletní přehled cen za dobíjení výkonem až 350 kW podle jednotlivých evropských zemí naleznete v tabulce pod tímto textem.

Provoz elektromobilu tedy nemusí být vždy levnější než u spalovacího auta. Postavili jsme vedle sebe dva deriváty Peugeotu 208. Jeden čistě elektrický a druhý benzinový (Hyundai Ioniq 5 se nabízí pouze jako elektromobil, proto nebyl pro náš pokus vhodný). Obě provedení plus minus odpovídají výkonem i výbavou. Kilometr v elektrické „dvěstěosmičce" při ceně dobíjení 21 Kč za 1 kWh a kombinované spotřebě 15,5 kWh/100 km (dle WTLP) přijde na 3,26 Kč.

Oproti tomu u benzinového Peugeotu stojí jeden kilometr 1,62 Kč, a to když vezmeme v potaz průměrnou cenu benzinu v České republice 36,06 Kč za litr a kombinovanou spotřebu paliva 4,5 l/100 km (dle WLTP). To je slušný rozdíl, co říkáte? Na druhou stranu dobíjet se dá samozřejmě i levněji, například u nabíjecích stanic ČEZ, PRE nebo třeba E.ON, ale i u těch zahraničních. Musíte ale vždy počítat s tím, že jednorázové dobití je zpravidla výrazně dražší a ne vždy k dispozici.