Rozbité zpomalovací prahy mohou snadno zničit auto. Získat náhradu škody není snadné
Nejen ve městech, ale v obydlených oblastech obecně, se rychle rozšířily. Mají pomáhat zpomalit dopravu a ochránit ty nejslabší na silnicích, tedy chodce a lidi pohybující se v jejich blízkosti včetně dětí. Zpomalovací prahy fungují. Jenže často se z nich stávají také pasti na auta. A to v případech, když se začínají rozpadat nebo se z vozovky uvolní. Bohužel to je častý obrázek českých silnic.
Po ležícím policistovi vždy pomalu
Před takzvanými „ležícími policajty“ bývají zpravidla značky snižující rychlost vozidel tak, aby byl průjezd bezpečný. Jenže slovíčko „bezpečný“ platí v případě, že retardéry nejsou poškozené nebo vytržené z úchytů. A způsobit si škodu o takový uvolněný práh i ve velmi nízké rychlosti není žádné umění. Hradí se z havarijního pojištění? A co když ho nemám? Můžu se obrátit na správce komunikace?
Máte pojištění? Obraťte se na svoji pojišťovnu
Vše se odvíjí od toho, jestli máte uzavřené havarijní pojištění. Postupovat můžete stejně jako v případě výmolů. „Pokud klient prokáže škodu související s výmolem či retardérem, který způsobil například poškození disku, pneumatiky, nárazníku a podobně, pak se hradí z jeho havarijního pojištění. Důkazem může být šetření policie, kamerový záznam z vozidla, nebo vlastní foto z místa nehody. To je důležité také proto, že zpomalovací prahy mají množství podob a charakter poškození vozidla s nimi musí souviset,“ shrnuje mluvčí Allianz pojišťovny Marie Petrovová.
Z místa neodjíždějte bez důkazů
Pravdou je, že pojišťovny obecně nerady hradí škody způsobené na zpomalovacích retardérech. Řidiči přes ně mají přejíždět na základě omezené rychlosti pomalu a opatrně. Jenže když jsou zpomalovače poškozené, nastává jiná situace. V takovém případě je za škodu zodpovědný správce komunikace a pojišťovna poškozeného by u něj posléze škodu regresovala (vyžadovala zpět). „To se týká situací, kdy chybí adekvátní dopravní značení a zvýraznění místa, případně když je retardér poškozený nebo nesprávně instalovaný,“ doplňuje za pojišťovnu Uniqa Eva Svobodová.
Jenže bez důkazů nemáte šanci. „Typickým příkladem je situace, kdy klient nahlásí škodu se zpožděním, kdy se vozidlo začne chovat na silnici jinak, ale klient mezitím jezdí několik dní nebo týdnů a najede stovky nebo tisíce kilometrů. Důkaz, že poškození, které nemá vnější znaky nárazu, se stalo najetím na výmol nebo retardér, je vždy na klientovi. Likvidátor a servis takový důkaz na vozidle najdou stěží,“ dodává Marie Petrovová z Allianz.
Kdo vlastní silnice v ČR?
Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát a tyto komunikace spravuje ŘSD. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a spravuje je krajem pověřený správce. Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. A vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.
Bez pojištění rovnou za správcem
Pokud máte k vozidlu uzavřeno jen takzvané povinné ručení, budete se muset v případě škody obrátit přímo na správce komunikace, na které jste si na zpomalovacím prahu vůz poškodili. Pojišťovny ze svých zkušeností doporučují v případě, že škoda na autě vznikne kvůli vadnému retardéru (kanálu atd.), zavolat policii, aby poškození zdokumentovala. Řidič pak má větší šanci dosáhnout na kompenzaci i od správce komunikace. Ten by vám měl podobně jako v případě výmolů sdělit pojišťovnu, které budete následně škodu hlásit. Stejně tak se na správce komunikace obracejte v případě, že jako uživatel silnice žádáte o odstranění nebo opravu poškozeného retardéru.