Za zranění po srážce se zvěří řidič nedostane odškodnění. Musel by mít štěstí v podobě blízkého honu

Podzimní dny jsou pro řidiče náročnější než jiné. Obzvlášť v době, kdy se změní čas na zimní a začne být brzy tma. V tu chvíli se totiž začne ještě více křížit doba lidských aktivit s obdobím, kdy vyráží za potravou zvířata zvyklá na noční život. Pokud se k tomu přidají neustále mokré silnice zapadané kluzkým listím a horší viditelnost mlhavých dnů, je na problém zaděláno. Proto v říjnu roste počet střetů se zvěří. Už jsme vysvětlovali, že je lepší zvíře srazit, než se mu na kluzké silnici vyhýbat. Co ale ve chvíli, kdy po srážce dojde ke zranění? Řidiči, který je automaticky brán jako viník nehody, případné odškodnění po zranění zaplatí jen speciální připojištění. Spolujezdci zdravotní výlohy zaplatí povinné ručení viníka.

V loňském roce byly dle statistik policie srážky se zvířaty příčinou 15 928 nehod, což představovalo 15 % z celkového počtu. Za prvních 9 letošních měsíců, tedy ještě před kritickým podzimem, je nehod již 10 837. A za každou jednu může jen a pouze řidič. Divoké zvíře, které žije v polích a lesích kolem silnic, není možné označit za toho, kdo může za nehodu.

Potvrzuje to i Tomáš Beck ze společnosti Vindicia, který řekl: „Pro posádku auta může srážka s většími zvířaty, jako jsou jeleni, daňci, mufloni či divoká prasata, skončit velmi vážným zraněním. Nepříjemná je pro řidiče i skutečnost, že je v těchto případech vždy považován za viníka. To má dopad i na odškodnění zdravotních následků. Zatímco při klasické nehodě dvou aut se posuzuje míra zavinění a pojišťovna kompenzaci za úraz proplácí, u srážek se zvěří se tak neděje.“

Jinak je to ovšem v případě, že jste zraněným spolujezdcem. Pak jste totiž klasickým poškozeným a případné zdravotní výlohy řeší povinné ručení viníka, tedy řidiče.

Kromě náhrady za zdravotní výlohy má řidič smůlu i při opravě auta. Jako viníkovi s uzavřeným povinným ručením mu pojišťovna nepomůže. Přesto to má řešení. Co se opravy auta týče, pomůže mít sjednané připojištění na střety se zvěří, nebo havarijní pojistka. V případě odškodnění za úraz je ideální, pokud má řidič uzavřenou úrazovou nebo životní pojistku, která zranění může pokrýt. Některé pojišťovny pak nabízí v rámci povinného ručení také speciální připojištění sedadla. To pak pokrývá úrazy, které se posádce vozu stanou, a k nimž dojde v příčinné souvislosti s provozem pojištěného auta. Takové připojištění lze uzavřít pro jakékoliv sedadlo v autě a není vázáno na žádnou konkrétní osobu.

Paradoxně můžou při nehodě se zvěří pomoci také myslivci, kteří jsou zrovna na honu. A to i přes to, že vlastně zvěř pod kola auta nahnali. Podrobnosti vysvětluje Tomáš Beck: „Podle naší zkušenosti má řidič šanci na odškodnění, pokud prokáže, že v čase srážky se zvěří probíhal na místě organizovaný lov. Splašenou zvěř mu tak pod kola v podstatě poslali myslivci. Důkazní břemeno ale leží na straně řidiče, musí věrohodně prokázat například to, že byla v daný den a lokalitě opravdu vyhlášena honitba. Pokud by se mu to povedlo, odškodnění úrazu bude proplaceno z odpovědnosti místního mysliveckého sdružení.“