Policista s radarem nemusí stát na očích ani řidiče na měření předem upozorňovat. Klidně se může ukrýt za sloupem veřejného osvětlení, zaparkovaným autem nebo v křoví. Samotné měření však musí proběhnout v souladu s pravidly pro použití konkrétního zařízení. Pokud radaru či laserovému rychloměru něco zakrývá výhled, může být pořízený záznam zpochybnitelný.
Řidič projíždí obcí, policejní auto nikde nevidí a po hlídce není ani stopy. Přesto ho o několik týdnů později čeká nepříjemné překvapení v podobě výzvy kvůli překročení nejvyšší povolené rychlosti. Policista totiž stál s měřicím zařízením ukrytý za lampou nebo mezi větvemi keře. Na první pohled to může působit jako neférová past, české zákony ovšem policistům nic podobného nezakazují.
Autosalon se proto obrátil na ministerstvo dopravy a policejní prezidium s otázkou, zda existuje předpis určující, jak moc může být policista při měření rychlosti schovaný, případně maskovaný. Zajímalo nás také, zda se na výběr místa a viditelnost hlídky vztahují nějaká zvláštní pravidla. Odpovědi obou institucí byly jednoznačné a nepotěší řidiče, kteří by chtěli pokutu rozporovat pouze kvůli tomu, že hlídku předem neviděli.
„Obecně platí, že právní předpisy nestanoví povinnost předem upozorňovat na měření rychlosti ani označovat místo, kde je měření prováděno,“ uvedla pro Autosalon mluvčí Ministerstva dopravy ČR Alena Mühl. Ještě stručněji odpověděl vedoucí oddělení tisku na policejním prezidiu Ondřej Moravčík: „Žádný takový předpis neexistuje.“ A že policisté této možnosti v reálném provozu skutečně využívají, potvrdil také Tomáš Blecha z Právní ochrany řidičů. „Ano, děje se to, a docela běžně. Nejčastěji bývají schovaní za lampou nebo třeba křovím,“ popsal svou zkušenost.
Video od Tomáše Blechy z Právní ochrany řidičů ukazuje policisty s radarem, kteří číhají na řidiče za keřem.
Policistům tedy žádné pravidlo neurčuje, že musí při měření stát na dobře viditelném místě, mít na sobě reflexní vestu nebo se nacházet jen několik metrů od silnice. Mohou se ukrýt za stromem, lampou, keřem či jinou překážkou, pokud tím neporušují jiné předpisy a samotné měření provedou správně. Stejně tak není nutné, aby řidiče na kontrolu předem upozorňovala dopravní značka.
Rozhodující ovšem není pouze poloha policisty, ale také způsob, jakým umístil a použil samotný radar nebo laserový rychloměr. A právě tady se situace začíná obracet ve prospěch řidiče. Policista sice může stát v křoví, samotnému měřicímu zařízení by však větve, listy, sloup nebo jiný předmět neměly zasahovat do výhledu na kontrolovaný vůz. Každý rychloměr musí být používán v souladu s podmínkami stanovenými pro konkrétní zařízení a také podle příslušného návodu k obsluze.
„Pokud policisté projíždějící auto vyfotí a na záznamu bude vidět například část křoví nebo lampy, neslučuje se to s pravidly pro zařízení TruCAM, a tudíž je takový záznam napadnutelný. Už několikrát se nám dokonce povedlo takový případ vyhrát,“ upozornil Tomáš Blecha. Rychloměr by podle něj měl být umístěný před křovím, nikoliv přímo v něm nebo za ním. Jednoduše mu nic nesmí zakrývat čistý výhled.
Řidič, který na záznamu objeví část lampy, větve nebo jinou překážku, tak může způsob měření ve správním řízení zpochybnit. Neměl by však počítat s tím, že tím automaticky dosáhne zrušení pokuty. Úřad bude hodnotit všechny dostupné podklady a může si vyžádat dokumentaci k rychloměru, doklad o jeho platném metrologickém ověření nebo vyjádření policisty, který zařízení obsluhoval.
Policista tedy může být schovaný prakticky celý a zákon mu nepřikazuje, aby o sobě dal řidičům předem vědět. Měřicí zařízení však musí mít vhodné podmínky pro správné zachycení automobilu. Hlídka se proto může postavit za křoví, objektiv a měřicí část rychloměru by ale měly mít na projíždějící vůz čistý výhled.
