Němci prosazují jednotné zpoplatnění silnic a dálnic v celé EU. Češi chtějí mít možnost volby

Drtivá většina evropských států, včetně Česka, má zaveden nějaký systém výběru poplatku za užívání dálnic. Osobní auta platí za dálniční známky, nákladní auta zase za mýto. Jednou z mála zemí, která zatím dálnice zpoplatněné nemá, je Německo. To před časem zvažovalo zavedení zpoplatnění, ale tvrdě se svým návrhem narazilo u okolních států, které německý návrh označily za diskriminační. Protože ale Německo od 1. července předsedá Evropské unii, má v plánu zavést poplatky na dálnici nejen na svém území, ale zároveň je sjednotit ve všech evropských státech.

O plánech německého ministra dopravy Andrease Scheuera informovala agentura Reuters, která také vysvětlila, že nejde tak úplně o obyčejné zavedení dálničního poplatku, ale také o boj s emisemi. Německo se snaží prosadit takzvanou směrnici o eurovinětě, která je na půdě evropského parlamentu projednávána už třetím rokem. Zatím ale bez výsledku. Evropská komise pro dopravu chce pomocí směrnice rozdělit poplatky za užívání dálnic po celé EU do kategorií dle emisí CO2. To by v praxi znamenalo tlačení na řidiče, aby se zbavovali starších aut a kupovali si novější, ekologicky čistější. Jenomže jednotlivé státy, včetně Česka, se stále nemohou na směrnici dohodnout.

František Jemelka, tiskový mluvčí českého ministerstva dopravy k tomu webu Autosalon.tv řekl: „Pro většinu členských států EU, včetně České republiky, je důležité, aby si mohly zvolit, jaký způsob zpoplatnění (časové či výkonové) si vyberou, zejména pokud jde o osobní auta. Dosažení shody mezi jednotlivými státy je očekáváno za německého předsednictví, nicméně následně proběhnou ještě jednání v této věci s Evropským parlamentem.“

V současnosti je na v Evropském parlamentu na stole návrh směrnice ještě z doby, kdy bylo předsedající zemí Chorvatsko. František Jemelka nám k tomu řekl: „V něm mimo jiné Evropská komise navrhla zařadit do působnosti směrnice o zpoplatnění i autobusy a v menší míře i vozidla s hmotností do 3,5 tuny. Dále navrhla postupné zrušení časových poplatků, tedy dálničních známek tak, jak je dnes známe. Nejdříve pro vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 tuny, později i do 3,5 tuny. Známky by postupně mělo nahradit takzvané výkonové zpoplatnění. U lehkých vozidel, tedy do 3,5 tuny byl ale tento typ zpoplatnění zrušen a zůstane na každém členském státu, jaký typ zpoplatnění zvolí.“

Německé předsednictví ale zcela jistě znamená změnu výše popsaného návrhu. I to nám vysvětlil František Jemelka: „Výše uvedené platí pro případ, že by byl přijat návrh naposledy projednávaný během chorvatského předsednictví, který by následně přijal i Evropský parlament. Nicméně německé předsednictví, pro které se jedná o velké politické téma, avizovalo, že předloží k projednávání nový revidovaný návrh a to pravděpodobně na konci srpna. Teprve po jeho předložení se ukáže, zda nalezne podporu mezi členskými státy a dojde k přijetí společného postoje, se kterým by následně začal vyjednávací proces s Evropským parlamentem.“

Ačkoliv německý ministr dopravy na svém twitteru v lednu roku 2019 informoval o tom, že Německo spustí dálniční známky během října tohoto roku, vše je jinak. Nejvyšší soud EU totiž jeho návrh na zavedení poplatků na dálnicích označil za diskriminační a smetl jej ze stolu. Stalo se tak po žalobě Rakouska a hlasitých protestech ostatních členských států.

Německo totiž přišlo s nápadem, že svým občanům poplatek za mýto a známky následně odečte od daně za motorová vozidla. Majitelé ekologických aut, tedy hybridů a elektromobilů, by navíc dostali ještě další úlevy, což by vedlo k tomu, že od státu získají víc peněz než by zaplatili za dálniční poplatky. Nakonec by tedy poplatky za užívání dálnic platili jen cizinci. A právě proto ta kritika ostatních členských států a nakonec i žaloba od Rakouska, ke které se původně chtělo připojit i Česko. Od tohoto plánu ale nakonec ustoupilo. A po žalobě ustoupilo i Německo, které chce své plány pozměnit tak, aby si členové EU prakticky neměli na co stěžovat, protože ve výsledku by měla být pravidla stejná pro všechny.

To je zatím jedna velká otázka. Jak František Jemelka zdůraznil, pro Německo jde o velké politické téma, které ale rozhodně nemá podporu všech politických stran. Dohady ohledně placení dálnic a silnic tedy nebudou probíhat jen mezi jednotlivými členskými zeměmi, ale také mezi německými politiky. Ve výsledku pak případné zavedení celoevropských poplatků za dálnice může, ale nemusí znamenat dvě věci.

První je ta, že budeme muset změnit plánovaný systém elektronických dálničních známek, který by měl být pro příští rok spuštěn a přizpůsobit se evropskému systému mýta. Druhá je vlastně pravý opak, tedy, že si náš systém dálničních známek ponecháme, ale částečně se budeme muset evropským nařízením alespoň nějak přizpůsobit. Jak to nakonec bude, se ukáže během následujících několika měsíců, kdy Německo EU předsedá. Pokud se tedy jednání znovu neprotáhnou.