Nejčastější mýty o palivech: Nízké oktanové číslo benzinu likviduje motor a nafta je vznětlivější

Další blud. Málokde ho u nás zatím mají, ale tam kde se E10 vyskytne, láká cenovkou. O pár korun nižší cena za litr je ale ve skutečnosti vyvažována vyšší spotřebou, protože toto palivo obsahuje méně energie. Různé testy tak potvrdily, že u E10 je spotřebu prokazatelně vyšší, byť sice v řádu procent. Nárůst spotřeby může ovlivnit finanční bilanci, takže v konečném důsledku řidič třeba ani neušetří.

Zvýšení spotřeby způsobuje přimíchávání bioetanolu, který má o 32 procent méně energie než běžný benzin. Navíc také zhoršuje odolnost motoru proti "klepání". Zjednodušeně se dá říct, že čím více bioetanolu v benzinu je, tím více ho motor spotřebuje. V současnosti prodávaný benzin E10 obsahuje přibližně 7 procent bioetanolu. Jelikož se tento získává z obnovitelných zdrojů, celkové emise CO2 jsou u E10 nižší než u běžného benzinu.

Kdysi to byl skutečně osvědčený způsob, jak v zimě zabránit tuhnutí nafty. Minusové teploty způsobují krystalizování parafínů, které ucpávají tenká potrubí a filtry. Aby se tomuto zabránilo, v éře komůrkových dieselů se do nafty přilívalo trochu benzinu. U moderních motorů s vysokotlakým přímým vstřikováním je to však smrtelný hřích, protože mnoho komponent se spoléhá i na mazací účinek nafty. Tento se ovšem vlivem benzínu snižuje, což poškozuje palivový systém a ve finále i celý motor.

Aby nafta zvládla téct i pod nulou, přidávají se do ní v zimním období dle normy ČSN EN 590 přímo ve výrobě speciální aditiva. Takže od začátku října do poloviny dubna koupíte jen naftu, která je odolnější proti nízkým teplotám. Přísady se starají o to, aby krystalky parafínů zůstaly malé a neucpaly filtry. Přechodová nafta třídy D musí vydržet do -10 ° C, zimní třídy F (listopad až únor) až -20 ° C.

Ne. Přísně vzato je měřítkem efektivity pouze spotřeba gramů paliva na množství vyprodukované energie v kWh. U čerpacích stanic se však používají objemové míry. Kdyby benzinový a naftový motor spotřebovaly přesně stejný počet litrů na 100 kilometrů, byl by benzinový motor efektivnější, protože na litr má diesel o 12 procent vyšší hodnotu výhřevnosti.

Litr nafty však váží 840 gramů, což je citelně více než u benzinu (750 gramů) a obsahuje více uhlovodíkových vazeb. Takže z pohledu objemu má diesel vyšší energetickou hustotu, z pohledu hmotnosti je však rozdíl velmi malý. To znamená, že benzinový motor může i přes vyšší spotřebu pracovat stejně efektivně a s nízkými emisemi CO2 jako naftový motor.

Oktanové číslo benzinu vyjadřuje jeho odolnost proti detonačnímu spalování. Čím je tedy vyšší, tím obtížněji se benzin vznítí. To je žádané, aby nedošlo k samovznícení paliva a "klepání" motoru, benzin musí počkat na řízený a tedy žádoucí a plánovaný zážeh. Oktanové číslo se určuje porovnáním s velmi samovznětlivým izooktanem jehož nejvyšší možná hodnota je 100, jinak řečeno stoprocentní vznětlivost izooktanu. Hodnoty nad touto úrovní jsou jen teoreticky vypočítané.

U starších motorů mohl benzin s příliš nízkým oktanovým číslem opravdu způsobit vyšší míru "klepání" a tím zasadit motoru poměrně brutální smrtelné rány. Moderní motor se však tomuto nebezpečí náhlé smrti efektivně brání senzory "klepání" a bleskurychlým elektronickým přestavením zapalování. Zjednodušeně řečeno: když začne motor "klepat", znamená to, že tlak ve válci je příliš vysoký a přichází dříve, než by bylo vhodné. Proto se změní časování zapalování. Tím se chrání motor, ale zároveň se snižuje výkon a efektivita. Podobně jako při šlapání do pedálů na kole se nejvyššího výkonu dosáhne pouze tehdy, když na pedál šlápnete ve správném čase a pod správným úhlem a ne na půli cesty.

Ne, je tomu přesně naopak. Uhlovodíkové vazby v naftě jsou delší a proto se i obtížněji dělí. Vznětlivost vyjadřuje průtah vznícení, tedy časový rozdíl mezi vstřikem paliva a jeho zapálením. Při velmi vysoké vznětlivosti je sice vyšší efektivita a nižší hlučnost, ale zhoršují se emise.

Na rozdíl od benzinového si vznětový motor žádá palivo zvláště motivované hořet. Kvalitnější nafta se vyznačuje vyšším cetanovým číslem a má tedy lepší vznětlivost. Zážehový motor přesně naopak potřebuje palivo, které se tak snadno samo od sebe nezapálí a počká si až na tu správnou jiskru.