Česko je se svou nulovou tolerancí alkoholu za volantem jen jednou ze čtyř evropských zemí, což způsobuje řadu bizarních situací. Třeba takovou, že při policejní kontrole můžete takzvaně nadýchat, ale následně vám stejně nic nehrozí, protože při odběru krve se ukáže nula. Na vlastní kůži si to vyzkoušel Jaromír Soukup, u nějž se zdá, že ho do patálií dostal hlavně fakt, že jde o známou osobnost.
Jaromír Soukup je možná těžce nesympatický člověk s extrémně vysokým egem, které mu velelo pojmenovat snad všechny pořady na jeho televizi svým jménem. I proto teď část veřejnosti s potěšením sleduje jeho pád - jak se z kdysi sebevědomého miliardáře stává zoufalec. „Podívej Mářo, já ti to říkal, na každýho jednou dojde,“ řekne si spokojeně pod fousy konzument bulváru a uleví se mu.
Právě kvůli těmto lidem je Soukup sledován na každém kroku. Před několika dny se tak mohla objevit kauza, kdy podnikatel předal dceru své bývalé ženě a pak zamířil do vinárny, kde zřejmě nakoupil několik lahví vína a na cestu si dal jednu skleničku. Pak zamířil ke svému vozu Kia EV6 a vyrazil. Kdyby byl běžným občanem, nic by se zřejmě nestalo. Ten, kdo ho ale v daný moment natáčel, zřejmě zavolal hlídku policie, aby pořídil mnohem zajímavější materiál.
Soukup samozřejmě po zastavení nadýchal. Policie už média informovala o tom, že to bylo 0,3 promile alkoholu v krvi. To by bylo ve všech evropských státech na západ od našich hranic zcela v pořádku, policisté by se rozloučili a nic by se nedělo. V Česku jde však o přestupek, a tak policie musela konat.
Jenže přestupek musí potvrdit odběr krve. To proto, že nadýchaný alkohol nevypovídá o tom, kolik ho máte opravdu v krvi. A protože se při dýchání dělá ještě jedno kontrolní s odstupem, pak se jede k lékaři na odběr, kde se čeká, může být odstup od měření klidně hodinu i víc. Výsledek? Jaromír Soukup měl v krvi nula promile alkoholu, což jednomu z bulvárních médií doložil lékařskou zprávou. Nic se tedy nestalo. Tedy pokud Soukup nepřiznal, že před jízdou pil, to by pak byla jiná.
Takových případů se v Česku každý den odehraje řada, jakkoliv je velmi nepravděpodobné, že vás po požití jedné skleničky zastaví náhodně kontrolující policejní hlídka (možná jste si všimli, ale moc už jich dnes není). Policisté naměří malé množství alkoholu, domnělého hříšníka pošlou na krev, krev ukáže nulu.
Výsledkem je, že to stojí čas dvou policistů, lékaře, sestry, laboratoře a domnělého hříšníka, to vše lze přepočíst na peníze a zřejmě nebudou malé. Zbytečné trvání na nulové toleranci (ano, přístroj sám o sobě má toleranci 0,24 promile) nepřináší nic dobrého. A dřív, než se objeví v diskusi první komentář ve stylu „až vám po jedné skleničce řidič srazí příbuzného na přechodu, budete mluvit jinak“, bych rád upozornil na to, že v takovém případě zcela jistě nebude na vině to, že požil jednu skleničku, ale spíš jeho špatné řidičské schopnosti.
Vědí to moc dobře v Německu, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Francii, Velké Británii, Belgii, Nizozemsku, nemusím asi pokračovat... Tam všude by Soukup ani nikdy jiný, když si dal skleničku a pak řídil, neměl problém. Proč? Protože sám nepředstavuje problém. Zaměřme se na opravdové opilce za volantem. Na ty, kteří se neštítí řídit s množstvím alkoholu či drog v krvi, které opravdu negativně ovlivňuje jejich schopnosti. Tedy od půl promile výš. Ty tvrdě trestejme. Ostatní ale nechme žít, ať už jde o jednoho známého egoistu nebo kohokoliv jiného.
