Letošní sezona letních dovolených v zahraničí se rychle blíží. Češi se už těší, až ve svých autech vyrazí k moři, ale při cestě by si měli dát pozor na odlišnou legislativu v jednotlivých zemích, přes něž pojedou. Mohou narazit na potenciální problémy, které se u nás zase tolik neřeší. V Rakousku se můžete setkat s ekologickými omezeními nejvyšší povolené rychlosti na dálnicích a například ve Slovinsku můžete automaticky dostat pokutu za to, že jste zabloudili na dálnici bez dálniční známky.
Abyste mohli předejít velkým nepříjemnostem, které už v minulosti zkazily náladu na nejedné dovolené, připomínáme vám pětici typických řidičských nešvarů, na něž byste si měli dát pozor. Nejezděte zbytečně rychle tam, kde to neznáte, a dejte si také bacha na bezpečné rozestupy, protože třeba v Německu a Rakousku je jim věnována větší pozornost než u nás.
Při cestování do zahraničí, například přes Rakousko, lze zakoupit potřebnou dálniční známku online s předstihem, avšak někteří řidiči si nedávají pozor na začátek platnosti. Na oficiálním rakouském internetovém obchodě ASFiNAG se totiž můžete setkat s volbou typu zákazníka, která výrazně ovlivňuje začátek platnosti.
Pokud dálniční známku pořizujete jako běžný spotřebitel, u digitálních dvouměsíčních i ročních známek, jestliže je nakupujete s velkým předstihem, si dejte pozor na fakt, že z důvodu práva na odstoupení od smlouvy při nákupu online jsou tyto dvě dálniční známky platné teprve od 18. dne od jejich zakoupení. Pro podnikatele právo na odstoupení od smlouvy neplatí, takže zakoupené digitální produkty můžete použít ihned. Svobodně si můžete vybrat mezi oběma možnostmi, protože nemusíte dokládat, že jste opravdu podnikatel.
Mnohem jednodušší to je při nákupu elektronické dálniční známky do Slovinska, pokud už tradičně pojedete na dovolenou do Chorvatska, protože všechny typy známek lze zakoupit způsobem, že jsou platné ode dne nákupu. Můžete je tedy s klidem na duši zaplatit třeba při tankování těsně před hranicemi.
Řidiči se občas dopouštějí chyby i při lepení fyzických dálničních známek, které se například v už uvedeném Rakousku prodávají dodnes. Nalepovací dálniční známka musí být umístěna na vnitřní straně čelního skla, nejlépe v horním rohu u řidiče nebo u zpětného zrcátka, ale nesmí přes ni zasahovat stínící pruh nebo jiný zakrývající prvek.
Každá, byť krátká cesta po dálnici bez známky může znamenat zbytečnou pokutu. Rakousko i Slovinsko totiž používají moderní kamerové systémy a sankce může přijít i v situaci, kdy na dálnici dojedete omylem.
Rakousko má pro řidiče připravenou i další past, díky níž si může pomocí turistů plnit státní kasu. Na místních dálnicích stále dochází k rozšiřování tzv. zón IG-L (Immissionsschutzgesetz-Luft) s ekologickým omezením rychlosti. I když jedete po normálně vypadající dálnici, moderním pásu asfaltu s bezpečnými svodidly a kvalitním povrchem, ještě to neznamená, že můžete jet běžnou cestovní rychlostí 130 kilometrů v hodině.
V zónách IG-L zpravidla bývá ekologické rychlostní omezení na 100 kilometrů v hodině a především pro klasická spalovací auta. V některých případech, v závislosti na konkrétní spolkové zemi, totiž mohou řidiči elektromobilů jezdit vyšší rychlostí, pokud jsou jasně označeny – například specifickou registrační značkou.
Překročení rychlosti v zóně IG-L je považováno za závažnější přestupek než běžné překročení, protože takové konání řidičů údajně přímo poškozuje životní prostředí. Pokuty kvůli tomu mohou být velmi vysoké a dosahovat až několika tisíců eur. Postihy navíc chodí automaticky z kamer, často dobře skrytých. Tyto zóny jsou typické pro hlavní rakouské dálnice, jako jsou A1, A2, A10, A12, A13 či A14.
Tento problém není jen v zahraničí, ale často ho vidíme i v Česku – řidiči při dobrzďování do kolony neumí vytvořit záchranářskou uličku nebo se najdou jedinci, kteří nechávají své vozidlo vytrčené do prostoru a komplikují průjezd sanitek, policistů, hasičů. Bohužel to téměř každým dnem vidíme také jako nešvar kamioňáků, tedy profesionálních řidičů, kteří se tímto statusem rádi chlubí v hospodě, ale na silnicích vůbec nejdou příkladem ostatním.
I u nás je nedodržení nebo nesprávné utvoření záchranářské uličky vážným přestupkem, ale v běžném provozu se s policisty řešícími tento problém příliš nesetkáváme. V Rakousku je to však v současnosti velké téma. Za tento přestupek tam padají velké pokuty a policisté dokonce využívají dronů, aby řidiče mohli sledovat z bezpečného místa na dálku.
A jak správně vytvořit záchranářskou uličku? Auta v levém pruhu uhýbají úplně doleva, všechna ostatní doprava a tím vznikne koridor pro záchranáře. Pro jednodušší orientaci si můžete pomoci i pravou rukou – palec jako levý pruh uhýbá doleva, všechny ostatní prsty směřují doprava, stejně jako vozidla vytvářející uličku.
Opět řidičský nešvar známý i z tuzemských dálnic. V Rakousku i Německu se už můžeme setkat s policisty a systémy, které měří nejen rychlost, ale zároveň i skutečný rozestup mezi jednotlivými vozidly. Lepení se na zadek vozu jedoucího před vámi se nemusí vyplatit, stejně jako „levoproudaření“, neboli dlouhá jízda v předjížděcím pruhu, nebo agresivní blikání dálkovými světly ve snaze vyklidit si cestu pro rychlejší jízdu.
To vše jsou sledované přestupky, za něž mohou padnout vysoké pokuty. Úřady k tomu využívají automatické kamerové systémy a policisté mohou chování řidičů sledovat z mostů nebo kontrolovat z označených i neoznačených policejních aut. Dbá se na to, aby bezpečný rozestup mezi dvěma jedoucími vozidly ve stejném pruhu byl minimálně dvě sekundy. Při rychlosti 90 kilometrů v hodině to odpovídá přibližně 50 metrům, při 130 kilometrech v hodině by to mělo být alespoň 65 metrů.
Stejně jako u nás, na některých úsecích dálnic jsou na vozovce namalovány šipky. Bezpečná vzdálenost je taková, kdy mezi vaším vozem a vozem před vámi vidíte dvě šipky. Pokud vidíte jen jednu, odstup je příliš malý. Za nedodržení bezpečné vzdálenosti přitom hrozí pokuty v řádu od vyšších desítek až do nižších tisíců eur.
Zatímco v Česku se s policisty kontrolujícími povinnou výbavu vozidel už nemusíte moc setkávat, v zahraničí se na to při běžných kontrolách opravdu dbá. Řidičům nejčastěji chybí reflexní vesty pro každou osobu ve vozidle, výstražný trojúhelník nebo vhodná autolékárnička.
Pozor byste si na to měli dát hlavně při cestě přes Rakousko, kde sice na rozdíl od Česka nedefinují její potřebné složení, ale zato sledují datum expirace a celkový stav. Autolékárnička nesmí být nijak porušená a musí být v originálním obalu, takže uděláte nejlépe, když si na cestu na dovolenou koupíte úplně novou. Nejvhodnějším řešením je zakoupení autolékárničky schválené německým autoklubem ÖAMTC.
Tímto se zahraniční legislativa výrazně liší od našich tuzemských přepisů, s nimiž po uplynutí expirace není nutné lékárničku měnit, pokud jsou její součásti neporušené, čisté a funkční.
