Kvůli úspoře paliva chtějí v Rakousku snížit dálniční rychlost na 100 km/h. Ušetří se však jen procento

Vysoké ceny paliv i stále významnější ekologické aspekty stojí aktuálně v Rakousku za snahou prosazení plošného omezení rychlosti na dálnicích na 100 km/h ze současných 130 km/h.

Zatímco aktivistický tábor argumentuje tím, že osobní automobil má při konstantní jízdě po dálnici rychlostí 100 km/h spotřebu zhruba o čtvrtinu nižší ve srovnání s rychlostí 130 km/h, rakouský autoklub ÖAMTC si dal mnohem více práce a skutečně pečlivou analýzou opřenou o fakta ukázal, že by objem spotřebovaných paliv klesl jen o 1-3 procenta. Jak je možné, že obě strany došly k tak diametrálně odlišným výsledkům?

Na snahu redukovat spotřebu paliv a emisí snížením rychlosti na dálnici se nelze dívat jen zjednodušenou optikou, která má sice správný předpoklad, že pomaleji jedoucí auto má nižší spotřebu než auto jedoucí rychleji. Naopak je potřeba se poměrně detailně zanořit do údajů o rakouské síti dálnic a rychlostních silnic. Tento přístup je sice náročnější na porozumění a vyžaduje preciznost, ve výsledku však poskytuje mnohem reálnější vhlede do celého tématu.

Na dálnicích a rychlostních silnicích je v Rakousku dle správce dálnic (společnost ASFINAG) uskutečněno přibližně 40 % celkově najetých kilometrů v zemi. Z toho 14 % tvoří nákladní doprava, jejíž rychlost je už tak omezena na 80 km/h, zbytek připadá na osobní vozy. Jenže zhruba 37 % sítě dálnic a rychlostních silnic v Rakousku má už nyní omezenou rychlost na 80, popř. 100 km/h, protože se jedná o úseky  v okolí měst a obcí. Na těchto úsecích se však uskutečňuje více než polovina dopravy. Případné plošné omezení rychlosti by se tak reálně dotklo pouze 17 % celkového objemu dopravy v Rakousku. A ani v tomto bodě výpočet nekončí.

Nezanedbatelným faktorem, který je rovněž nutné ve výpočtu zohlednit, je i realita provozu na rakouských dálnicích. Ukazuje se totiž, že řidiči jezdí již nyní pomaleji než jim umožňuje horní rychlostní limit, což je podobný jev, jako na našich dálnicích. Podle měření profesora Puchera z Technické univerzity ve Vídni z roku 2020 jezdí vozy na dálnicích s třemi pruhy v průměru rychlostí 120 km/h, přičemž na těchto úsecích je realizováno jen pouze 11 % dopravy.

Na úsecích se dvěma jízdními pruhy je podle profesora Puchera průměrná rychlost jen asi 105 km/h, přičemž na těchto úsecích se uskutečňuje 37 % celkové dopravy v síti dálnic a rychlostních silnic. Závěr analýzy je pro předkladatele návrhu poměrně zdrcující - pokud by se rychlostní limit snížil ze 130 km/h na 100 km/h, znamenalo by to vypočtený potenciál snížení celkové spotřeby paliva o něco více než 1 %.