Letos se i náš trh konečně dočkal tučných dotací na pořízení elektromobilu. V době, kdy všechny ostatní státy s podporou končí, protože zjistily, že na ni nemají peníze, se Česku podařilo vyjednat tučný balík z EU, aby si i náš trh mohl ze společných evropských peněz vyzkoušet dotační deformaci. A světe div se - ani Češi elektromobilitu neodmítají, pokud jim na ni z „cizího“ přispějeme.
Legendární hláška z Haškova Švejka, kterou pronesl feldkurát Katz je jedním z nejtrefnějších komentářů dotací obecně. Ty elektromobilové jsou v mnoha ohledech ještě specifičtější a jejich česká adaptace pak ještě o fous více. I my jsme se totiž letos na jaře dočkali balíku peněz na podporu elektromobility. Může nás hřát, že bezmála dvě miliardy k nám doputovaly přes EU, takže jsou to peníze nás všech Evropanů. Už nemá smysl komentovat podmínky čerpání na koupi elektromobilu, které se vztahovaly pouze na podnikatele a ještě byly limitovány nutností vzít si úvěr a dalšími pravidly.
Částka 200 tisíc Kč na jedno elektrické auto se pro podnikatele nepřekvapivě ukázala natolik motivační, že se po vlažnějším startu celá dotační mašinerie dala docela do pohybu a včera bylo oznámeno, že vyčleněné dotace byly vyčerpány. Na jednu stranu je to pro nás dobrá zpráva, protože právě plným dočerpáním peněz byla podmíněna úhrada z EU. Jinak bychom si vše zaplatili přímo z našeho, již tak extrémně děravého rozpočtu.
Na zhodnocení celého programu Záruka Elektromobilita se dá nahlížet z různých úhlů pohledu a jsem si jistý, že si vlastně každý najde to, co se mu líbí a co považuje za zajímavé. Určitě budou tací, kteří tento počin budou chválit - v období leden až září se u nás skutečně prodalo 7231 čistě elektrických aut, oproti 4628 ks za stejné období loňského roku. To představuje impozantní nárůst o 56 % a rázem se z kritizovaného otloukánka v evropských statistikách stáváme (alespoň v procentuálním vyjádření) téměř premiantem.
Díky dotacím se tedy za zmíněné období prodalo o nějakých 2600 elektromobilů více než vloni, ale dotačně uspokojeno bylo zhruba 5500 žadatelů. Číslo ještě není finální, musí ještě „dotéct“ registrace ze závěrečného dotačního období v říjnu, ale už teď lze s jistou dávkou zobecnění na tato čísla nahlížet i tak, že více než polovina příjemců dotace by si s největší pravděpodobností koupila elektromobil i bez ní a že reálně těch 1,65 miliardy určených pro podporu prodeje aut (zbylých cca 300 milionů bylo alokováno na podporu infrastruktury) možná pomohlo přesvědčit zhruba 3000 zákazníků, spíš ještě méně.
Jinými slovy nás (ano, já vím EU) letošní navýšení prodeje elektromobilů o 3 tisíce kusů stálo 1,65 miliardy Kč. Je to adekvátní cena? Mě to přijde docela dost. Pokud by se takovou částkou zadotoval víceméně jakýkoliv jiný typ automobilu - třeba tříválce se spotřebou do 5 l/100 km z důvodu obměny našeho starého vozového parku, jsem si jistý, že i z nich by se stal prodejní hit. A pokud už bych se vnitřně smířil s tím, že je holt politická vůle dotovat elektromobilitu, stejně mám při pohledu do výsledků našeho dotačního programu jako Evropan hořko v puse.
Byl bych totiž rád, kdyby peníze, které my všichni odevzdáváme z daní do unijního rozpočtu, když už nic jiného, tak alespoň nějak pomohly evropským automobilkám. Jenže téměř polovinu všech dotací využili čeští zákazníci ke koupi americké Tesly. Na jazyk se mi dere hláška z dalšího legendárního filmu: „A komu tím prospějete?!“
Pro pořádek - nikterak tím nezpochybňuji právo každého koupit si co chce (ideálně tedy 100% za své), stejně tak respektuji řadu konkurenčních výhod, které Tesla zákazníkům nabízí a můžeme se dlouhé hodiny bavit o tom, proč jí lidé tak masivně preferují, proč jí jsou ochotni prominout to, za co by běžné značky drsně „hejtili“, proč jim z řady subjektivních i objektivních důvodů nevyhovuje produkce jiných automobilek... To všechno jistě můžeme, jenže bychom se asi měli také shodnout na tom, že pro evropskou ekonomiku není úplně dobré, pokud naše daně skončí z velké části v kapse Elona Muska. Takže Elone, klobouček!
