Zlatá devadesátá: Auta, která všichni chtěli, dnes zmizela z povrchu zemského

Listopadová revoluce v roce 1989 přinesla do života českých a slovenských občanů řadu převratných novinek. Generace odkojené nehybnými vodami věčně nedostatkového socialistického trhu si najednou musely připadat jako v Jiříkově vidění. Kdo měl aspoň trochu podnikavého duchu, navlékl fialové sako s ohrnutými rukávy a vrhl se do sfér, kde řádila neviditelná ruka trhu. Ne každý uspěl, ale ti co ano, si za poctivě i méně poctivě vydělané peníze mohli dovolit luxus výběru některého z nových automobilů. A že byl už tehdy solidní výběr!

Na jedné straně u nás rychle vznikala první dealerství zavedených světových značek, na straně druhé si zprvu i relativně běžné modely mohl málokdo dovolit. Kvetl tedy samozřejmě trh s ojetinami, kterými našinci překotně nahrazovali dosluhující stovky, stopětky, moskviče nebo žigulíky.

Symbolem opravdového úspěchu však bylo auto nové. Ne za každou cenu luxusní nebo prestižní značky, ale nové. Pro někoho proto představoval rodinný sen mladoboleslavský Forman, mimochodem vlastně docela dobré auto. Náročnější a třeba také ti, kteří si osvojili výhody pojmu "leasing", prahli po sierrách, mazdách či toledech.

V dobách, kdy slovo internet znali jen zasvěcenci na ČVUT v pražských Dejvicích, lidé hojně navštěvovali každoroční pražský autosalon, kde si pěkná nová auta mohli osahat i ti, kteří na ně neměli. Domů odcházeli po zavíračce spokojeni s několika igelitkami napěchovanými pestrobarevnými prospekty. Přese všechny praktické překážky to všechno bylo nové, svěží a tak nějak celkově veselejší.

Galerii toho nejlepšího, co k nám devadesátky především ze západu zavály, najdete v horní části článku. Až na řídké výjimky se těchto modelů aut do dnešní doby dochovaly jen jednotky kusů, které bývají k mání zpravidla za směšné peníze. Většina totiž sloužila do roztrhání těla.