Zapomenutý sporťák Jawa 750 je jediný na světě. Skoro každý den ho můžete vidět v Praze
Tenhle maličký červený sporťák z expozice Národního technického muzea má větší historickou hodnotu, než většina populárních motorek téže značky, s jakými se běžně můžete setkat. Československá Jawa je proslavená hlavně výrobou lidových motocyklů, ale v meziválečných letech se krátce věnovala i výrobě osobních aut, a dokonce i automobilovým závodům. Dnes tuto krátkou éru připomíná právě kupé Jawa 750.
Jawa 750 byla zrozena pro úspěch v jediném závodě
Československý podnikatel František Janeček, zakladatel legendární značky Jawa, začal vyrábět motocykly už v roce 1929, když získal licenci na německé motorky Wanderer. Se stále silnějším obchodním potenciálem automobilů se však později rozhodl i pro podepsání další licenční smlouvy s Jørgenem Skafte Rasmussenem, technickým přednostou německé automobilky Auto Union a majitelem a ředitelem značky DKW, aby mohl vyrábět produkční automobily s už dokončeným vývojem.
Vůbec prvním automobilem automobilem Zbrojovky Janeček byla Jawa 700, vycházející z německého DKW Meisterklasse 701, typu F2. V létě 1934 vzniklo několik sportovních roadsterů a kupé a ve stejném roce startoval i druhý ročník prestižního dálkového závodu 1000 mil československých. Tehdy se zúčastnila dvojice vozů Jawa – roadster Jawa 750 posádky Vitvar – Pánek a aerodynamické kupé Jawa 750 Jaray od významného karosáře Paula Jaraye s posádkou Kaiser – Kronberger. „Sedmsetpadesátky“ byly vybaveny větším motorem, než jaký měla původní „sedmistovka“.
Roadster se slavným závodníkem Antonínem Vitvarem za volantem bohužel do cíle kvůli zadřenému motoru nedojel, byť prakticky celou dobu vedl. Aerodynamickému kupé se ale dařilo mnohem lépe a nakonec obsadilo druhé místo ve třídě do 750 cm³ s průměrnou rychlostí 71,4 kilometrů v hodině. Úspěch v závodě přitáhl ke značce Jawa tak velkou pozornost, že se pražské prodejní zastoupení motocyklů a automobilů Kaiser & Kronberger muselo přestěhovat do větších prostor.
Pro Františka Janečka byl neočekávaný úspěch inspirací k tomu, aby pro blížící se třetí ročník soutěže nechal vyrobit šest sportovních aut s větším a silnějším motorem se zdvihovým objemem 745 cm³. Pro závod 1000 mil československých ročníku 1935 tak vznikla šestikusová série Jawy 750, která se později stala nejslavnějším předválečným automobilem značky. Zbrojovka vyrobila tři kupé a tři roadstery.
Všech šest aut mělo červenou barvu. Závodníci startovali v bílých kombinézách, červených kulkách a hnědých rukavicích a dosáhli ohromujícího úspěchu. Jawy obsadily první tři místa v kategorii do 750 cm³, získaly prestižní cenu od nově zvoleného prezidenta republiky Edvarda Beneše pro nejúspěšnější tým a vítězný roadster nasadil nejvyšší průměrnou rychlost 83,7 km/h.
Jawa se však rozhodla nevyužít velkého úspěchu k reklamním účelům, protože poslední ročník původního závodu 1000 mil československých poznamenala i smrtelná nehoda Františka Kůrky za volantem Walteru Junior SS a těžká nehoda Bohumila Turka a Ely Slavíkové s Aero 30.
Poslední vůz se kvůli hnilobě málem nedochoval
Jawa 750 vystavená v pražském Národním technickém muzeu je v současnosti jediným dochovaným vozem a už dvacet let je hvězdou hlavní expozice. V letech 2001 až 2005 prošel celkovou renovací za až jeden milion korun, což v tehdejší ekonomice bylo mnohem více peněz než dnes.
V roce 2005 už naštěstí existoval internet, takže i dnes se z dobových zpráv můžeme dočíst, že to byl jeden z nejnáročnějších projektů v historii muzea. Do jeho vlastnictví se tohle kupé dostalo už v roce 1992 a bylo v žalostném stavu s rozsáhlou korozí i hnilobou dřevěné kostry karoserie, která se rozpadala pod rukama.
Kupé i roadster vycházely z koncepce Jawy 700 a nejvýznamnější novinkou „sedmsetpadesátky“ byl zvětšený objem kapalinou chlazeného dvoudobého dvouválcového motoru s karburátorem Zenith na 745 cm³. Maximální výkon motoru tak vzrostl ze 14,7 kW (20 k) na 18,5 kW (26 k) a sliboval nejvyšší rychlost až 120 kilometrů v hodině. Převodovka byla třístupňová mechanická s vícelamelovou spojkou.
O stylovém kupé se dodnes říká, že je jedním z nejkrásnějších automobilů československé produkce a už 18. srpna 1935 bylo oceněno na soutěži elegance v lázních Luhačovice, kde ho předvedl Antonín Vitvar a získal stříbrný věnec. Všimněte si také absence zpětných zrcátek nebo plnohodnotných vnějších klik dveří – na straně řidiče je pouze malá klička a dveře spolujezdce se otevírají zevnitř. Takhle se ve třicátých letech dělala tehdy nejmodernější aerodynamika.
Přítomnost jediného stěrače čelního okna současně připomíná, že Jawa 750 vznikala s důrazem na nízkou hmotnost. Kupé vážilo pouhých 705 kilogramů, zatímco roadster byl o pět kilogramů lehčí. Dnes už je tenhle československý sporťák téměř zapomenutou krátkou kapitolkou automobilové produkce u nás, jakou si můžete v Praze připomenout a prohlédnout téměř každý den.