Retro: Mazdou 626 jezdila polistopadová elita. Kulatý design okouzlil i mnohé dobové celebrity

Jednou z prvních kapitalistických značek, které po sametové revoluci zaťaly drápek na tehdy ještě československém trhu, byla v roce 1991 japonská Mazda. Jestliže její dnešní vozy vnímáme jako velmi stylové, technicky originální a výborně jezdící, leč relativně „normální,“ začátkem 90. let byly Mazdy kladeny bez přehánění na roveň Audin a Mercedesů. Prostě symbol úspěchu v těch nejzářivějších barvách. Vedle „mrkačkového“ typu 323 F byl pravým snem raných velkopodnikatelů velký kulatý model 626.

Za velkým úspěchem Mazd stál před třiceti lety kromě mimořádně povedeného a širokého modelového portfolia (nabízely se typy 121, 323, 626, MX-3, MX-5, MX-6 a RX-7 – všimněte si, že více než polovinu tvořily ryze sportovní modely, pozn. aut.) velice aktivní marketing a spojení s dobovými celebritami. V televizní reklamě na Mazdu s pověstným sloganem „Mazda. Jak se Vám líbí?“ vystupovala slovenská herečka Magda Vašáryová, modelem 323 F jezdil Martin Dejdar a u stejného vozidla podepisovala fotbalový míč malému fanouškovi sparťanská fotbalová hvězda Martin Frýdek.

Mazda 626, kterou vidíte na obrázcích, tedy generace GE, nebyl první vůz toho jména, který se u nás prodával. Krátce byl k mání už předchozí typ GD vyráběný od roku 1987 – objevil se v několika kusech dokonce ve službách dopravní policie (prodával se až do roku 1995). Oproti tomuto hranatému a nepříliš pohledného vozu bylo kulaté „vajíčko“ GE doslova fata morganou a oslnivý vzhled se přičinil o to, že byla Mazda hodnocena jako jedno z nejexkluzívnějších vozů na tehdy ještě poměrně chudém českém trhu.

Výrazně zaoblený design novinky modelového roku 1992 se přitom např. v Německu stal terčem kritiky konzervativních zákazníků. V Česku však zaznamenal jednoznačný úspěch. Nově vznikající podnikatelská vrstva totiž ráda dávala svoje úspěchy okolí najevo vzhledově výlučným vozem. A tím Mazda 626 mezi neforemnými VW Passaty B3, Renaulty 21 či Fiaty Croma nepochybně byla. Dokonce i BMW řady 5 (E34) nebo Audi 100 vypadaly vedle Mazdy nemoderně. Naopak Nissan Primera či Honda Accord byly z podobného ranku.

Na rozdíl od předchozí generace, která byla k mání i jako dvoudveřové kupé a rodinné kombi, vznikala řada GE pouze ve variantách sedan a hatchback. Sedan měl až netypicky zakulacenou záď, hatchback se vyznačoval elegantnějším a celkově atraktivnějším provedením, a byl proto mnohem populárnější.

Šestdvašestka se mohla pochlubit velkou nabídkou vnitřního prostoru a rozměrným zavazadlovým prostorem, který byl u hatchbacku i výborně přístupný. Auto se ve své době vyznačovalo velmi dobrým jízdním komfortem, na jehož úkor šly o něco méně přesvědčivé jízdní vlastnosti, nebo minimálně ne takové, na jaké jsme zvyklí u dnešních Mazd.

Výbava byla ukázková. V době, kdy evropští konkurenti nabízeli byť jen centrální zamykání za příplatky, měla 626 v sérii plnou elektrickou výbavu včetně zrcátek a střešního okna, klimatizaci a solidní audiosoustavu s rádii Blaupunkt a šesti reproduktory. Později došlo i na airbagy.

Paleta pohonných jednotek byla široká. Základem byla osmnáctistovka s výkonem 90 koní (66 kW), která později posílila na 105 koní (77 kW). U nás se nejlépe etabloval dvoulitr se 120 k (85 kW), špičkou byl sametový (podle TV reklamy „motor, který neslyšíte“) vidlicový šestiválec s objemem 2,5 litru a výkonem 121 kW.

Mazda s ním dokázala upalovat až 220 km/h při vysoké úrovni cestovního komfortu. Úspornou variantu představoval zajímavý turbodiesel o objemu dva litry. Naftové ústrojí s označením Comprex (systém přeplňování pulzním dmychadlem) nabízelo výkon chabých 75 koní a nijak extra úsporný provoz.

Popisované Mazdy 626 GE, tedy ty z let 1992-1997, byly typicky japonskou technikou svojí doby. Kromě vzhledu a bohaté výbavy oslňovaly standardní tříletou zárukou a neprůstřelně spolehlivou mechanikou, díky které bez problémů najezdily vyšší statisíce kilometrů. Spíš než vadný motor nebo elektronika je nakonec zastavila silná koroze – kdo se o Mazdu nestaral, tomu po pár letech pěkně vykvetla.

Tu a tam je „devadesátková“ legenda v tuzemském provozu k vidění ještě dnes, byť jde většinou o poměrně vyžilé kusy. Staré SPZ s tenkými písmenky (dávaly se do roku 1993), ale naznačují, že jde ještě o původní „československé“ kusy. Podle serveru auto.cz stál v roce 1994 nejlevnější 4dveřový model s motorem 1.8i 584 000 Kč, hatchback 2.0i ve výbavě GLX byl za 699 000 Kč a špičkový šestiválec 2.5i přišel na 839 000 korun. Když budete mít štěstí a narazíte v inzerci na hezkou 626, vězte, že nemusí stát víc než nějakých 35 000 Kč.

Zdroj: Autorský text