První novodobá Škoda Octavia je jedním z nejdůležitějších aut mladoboleslavské Škodovky všech dob. Když se 1. září 1996 oficiálně představila veřejnosti na Staroměstském náměstí v Praze, stala se vůbec prvním modelem automobilky vyvinutým pod dohledem zkušenějších německých inženýrů koncernu Volkswagen. Její výrobní linku o tři dny později otevřel sám český prezident Václav Havel a celá značka vyrazila do úplně nové éry.
Škoda Octavia se zpočátku vyráběla se dvěma zážehovými a jedním vznětovým čtyřválcem, ale během následujících let produkce se v modelu objevilo celkem 14 různých motorizacích. Tehdejší vlajkovou loď automobilky si však nemohli dovolit všichni, a proto v Mladé Boleslavi hledali řešení, jak Octavii udělat dostupnější masám. Velkým překvapením je, že se to nesetkalo s tak pozitivním přijetím, jak automobilka očekávala.
Bylo tomu v roce 1999, když automobilka uvedla do prodeje novou základní Octavii 1.4 MPi. Nová základní motorizace byla ještě slabší než původně nejlevnější Octavia 1.6i a vyrazila na silnice se skromným maximálním výkonem 44 kW (60 k) a točivým momentem 120 newtonmetrů. Cílem myšlenky bylo nabídnout zákazníkům velkou Octavii za cenu Felicie s lepší výbavou, ale nakonec to skončilo fiaskem.
Ve Škodovce zakládali na svém časem ověřeném celohliníkovém řadovém čtyřválci s ventilovým rozvodem OHV a klikovou hřídeli uloženou ve třech hlavních ložiskách a zvýšili zdvihový objem z 1289 na 1397 kubických centimetrů. Dosáhli toho zvýšením zdvihu válců ze 72 na 78 milimetrů, přičemž zachovali vrtání 75,5 milimetrů.
Novinkou bylo i sání motoru s menším průřezem kanálů, upravené časování ventilů nebo specifický software řídicí jednotky motoru. Technici zároveň sáhli také po lehčích pístech, hydraulickém vymezování ventilových vůlí, modernějším klikovém hřídeli s osmi protizávažími nebo vstřikování paliva SIMOS 3PB s elektronickou škrtící klapkou. Převodovka byla pětistupňová manuální a taktéž vycházela z Felicie – byla přepracovaná, a dokonce měla o osm milimetrů kratší délku.
Nejlevnější Octavie na trhu tak sice nebyla trhačem asfaltu, ale musela stačit nenáročným motoristům. Všechna vylepšení původní třináctistovky z Felicie přinesla živější zátah v nižších otáčkách i plynulejší průběh točivého momentu. Škoda Octavia 1.4 MPi akcelerovala z 0 na 100 km/h za 18,5 sekundy a vyvinula maximální rychlost 155 km/h. Udávaná spotřeba paliva byla 7,4 l/100 km.
Nebylo to však jen o motoru, protože automobilka se rozhodla Octavii zlevnit také v exteriéru. Nejvýraznější byla absence ochranných lišt na bočních dveřích a standardně vyjížděla na uzoučkých kolech s pneumatikami o rozměru 175/80 R14.
Základní Škoda Octavia 1.4 MPi se však nesetkala s velkým zájmem zákazníků a potichu zmizela z nabídky automobilky krátce před uvedením faceliftu v roce 2001. Byla k dispozici pouze s nejnižší výbavou LX a v Česku se prodávala se základní cenou od 336 900 Kč. Zákazníci si tehdy raději kupovali Felicie s vyšší výbavou. Dnes je tenhle model natolik raritní, že se složitě nachází nejen v inzercích, ale také na fotografiích.
