Jak odhalit stočený tachometr: Jistota neexistuje, ale víme, jak nabýt správného podezření

Stáčení kilometrů a lhaní o reálném nájezdu je jedním z nejčastějších podvodů při prodeji ojetých aut. Ojetiny s nižším počtem ujetých kilometrů jsou totiž na sekundárním trhu hodnotnější než výrazněji používaná vozidla, a proto se vychytralí prodejci snaží přesvědčit potenciální kupce, že si kupují mnohem kvalitnější ojetý vůz, než jaký opravdu je, jen aby vydělali další peníze navíc. My pro vás však máme několik jednoduchých doporučení, jak si na tenhle „bazarnický“ trik dát pozor.

Už v úvodu vás ale musíme upozornit na důležitý fakt, že bez kompletní diagnostiky konkrétní vozidla nikdy nelze s jistotou určit a potvrdit, že v minulosti prošlo manipulací se udávaným stavem najetých kilometrů, pokud to neodhalí některá z následujících indicií.

Nejjednodušší cestou, jak si ověřit skutečný stav kilometrů u ojetých vozidel je prověření podle sériového čísla VIN, které můžete nalézt v některých internetových inzerátech. Zároveň ho vždy najdete v technickém průkazu vozidla nebo na samotném autě – ať už na výrobních štítcích nebo zpravidla v prostoru čelního okna v ve spodním okraji na straně řidiče.

K tomuto můžete využít populárních online databází k prověřování ojetin nebo také oficiální internetovou stránku ministerstva dopravy www.kontrolatachometru.cz. Tenhle systém sice nemusí odrážet opravdový (aktuální stav) ujetých kilometrů, ale je založen na techniky zaznamenaných hodnotách při povinných technických prohlídkách vozidel na stanicích STK a stanicích měření emisí.

Při dovozu vozidel ze zahraničí přitom můžete narazit i na problém, že třeba v Německu se VIN kód nepovažuje za veřejně dostupný osobní údaj, takže kvůli tomu tam neexistuje veřejně dostupná databáze vozidel pro prověřování historie, ale naštěstí to umí zobrazit systém Autotracer od české společnosti Cebia.

Ideálními podmínkami pro autobazary je prodávat auta v nepříznivém počasí i denní době – šero nebo úplná tma umí zamaskovat rozdílné odstíny barvy laku, a když navíc prší nebo sněží, při urychlení osobní prohlídky můžete přehlédnout celou řadu věcí. Nejčastěji totiž pochybnosti o neodpovídajícím aktuálním stavu vozu vůči udávaným najetým kilometrům odhalíte pouhým okem.

Při prohlídce vozidla se zaměřte hlavně na celkové opotřebení v interiéru a začněte u volantu. Po sto tisících kilometrů by měl být ještě v relativně dobrém stavu, zatímco po dvojnásobném počtu kilometrů už bude viditelně osahaný. A když budete koukat na ojetinu s relativně nízkým nájezdem, ale ošuntělým interiérem, zřejmě to bude past na důvěřivce.

Stejně tak si můžete všimnout nepřiměřeně hodně ošlapaných pedálů nebo ohmatané hlavice řadicí páky ve vozech s manuálem. U aut s elektrickým ovládáním oken jsou dobrým ukazatelem také přepínače na straně řidiče a další indicie může ukázat i samotný klíč od vozidla, pokud je vybaveno centrálním zamykáním s ovladačem. Při vysokých nájezdech jsou tlačítka na klíči ve stavu, kdy jsou na nich jen těžko čitelné symboly vedoucí k jednotlivým funkcím.

Napovědět realitu mohou i sedadla. U většiny ojetin s vyšším nájezdem se kvůli nastupování a vystupování postupně ošoupává a následně také trhá levá bočnice opěradla sedadla řidiče. Rozdíl mezi novým a používaným čalouněním poznáte i podle toho, zda je rovnoměrně napnuté po celém polstrování, nebo je prosezelé a začíná povolovat.

Ani na tohle však nemůžete dát s jistotou, protože vedle sebe můžete mít dvě úplně stejně ojeté kousky jednoho modelu, přičemž jeden z nich bude uvnitř výrazně opotřebovanější než ten druhý. Skutečností pak může být jen to, že jeden vůz pravidelně jezdil dlouhé trasy po dálnicích, zatímco ten druhý se kodrcal po městech – někdo do něj častěji nastupoval a vystupoval, než do toho druhého.

K pochybám o skutečném stavu tachometru vás může přivést i jednoduchá myšlenka o konkrétní nabídce. V inzerci se objevil až nezvykle zachovalý kousek, na zveřejněných fotkách vypadající jako skoro nový vůz, za až nápadně atraktivní cenu. I to může být nápověda k tomu, že něco není v pořádku – může to být i kvůli reálnému stavu najetých kilometrů, který je vyšší než ten udávaný.

Stejně tak vám může přijít podezřelý stav tachometru vůči vybranému vozu. Najíždět přes tři tisíce kilometrů ročně s Ferrari nebo jiným supersportem už je docela velká porce kilometrů, zatímco manažerský kombík s naftovým šestiválcem si kvůli tomuto režimu provozu kupuje jen absolutní minimum řidičů. Taková auta navíc často kupují firmy, aby s nimi jejich zaměstnanci najeli i několik desítek tisíc kilometrů ročně.

Bohužel, na stoprocentní odhalení stočeného tachometru neexistuje žádný návod, ale podle námi uvedených indicií můžete alespoň nabýt podezření, že vyhlídnutá ojetina nemá úplně transparentní minulost. Napovědět vám přitom může i přehled nejčastěji stáčených aut na trhu.