Průlet Toskánskem: Na rozlučkovou jízdu s Huracány a jejich V10 nikdy nezapomeneme

Klikatá okreska nás prováděla často kolem skal, od kterých se zvuk vytočeného desetiválce odrážel zpět. Navzdory našemu nasazení se stejně motor podíval do nejvyšších otáček jen zřídka, za to ostřejší brzdy byly naprostou klasikou. Chuť po otáčkách 5,2litrového motoru je  neskutečná a někde nad pěti tisíci motor rozpoutá takovou palbu, že vám z toho půjde hlava kolem. Možná, že řízení Spyderu by mohlo být i přesnější, respektive byste určitě u takového auta čekali, že bude tužší. Ale zvyknete si.

Dvojka-trojka, ostrá brzda, dvojka, a tak pořád dokola. Za Urusem jsme vylétli na nějaký kopec, kde byla menší pauza. Řidič Urusu zůstal v autě, však to byla rutina. Spolujezdec šel organizovat přijíždějící Lamborghini a před tím nám ještě stihl sdělit, že to byl „good job“. Po pár minutách se ze zadních dveří Urusu vypotácela jedna slečna a po chvilce druhá. Takže nejen, že jsme v Huracánu měli co dělat, abychom Urus stíhali, oni v tom autě ještě byli čtyři. Tajemství rychlosti italského crossoveru se ukázalo později. Za volantem seděl Miloš Pavlovič, závodní jezdec. Miloš se po téhle části stal naším hrdinou a na každou další část trasy bylo naší hlavní starostí, abychom se dostali právě za pořadatelský Urus.

Na druhou stranu ale Lamborghini už několik posledních let zdůrazňuje odklon od honby za co nejlepšími časy a co nejlepší maximálkou, a to ve snaze udělat auta více řidičská. STO by se údajně dalo naladit tak, aby na okruhu bylo ještě rychlejší, jenže pak by si ho většina reálných zákazníků nakonec příliš neužila, protože by bylo v běžném provozu obtížně použitelné. Díky této strategii i tahle brutální střela zvládne mokré okresky s napadaným listím a nevytřese z vás duši, ačkoliv komfort samozřejmě utrpěl. Tak třeba díky menšímu odhlučnění víte o každém kamínku nebo odletující vodě a díky úplně nové přední části, kdy je zde jeden celek obsahující kapotu i oba blatníky, navíc vyrobený z karbonu, posádka přišla i o ten malý zavazadelník, který je jinak nad přední nápravou. Zato má ale lepší přítlak, který je možné zlepšit ještě pomocí zadního křídla nastavitelného ve třech polohách.

Opravdu hodně mne mrzí, že speciálně na STO nebylo sucho. Ale na druhou stranu je to možná dobře. I na mokru to auto bylo strašidelně rychlé. Což mimochodem připomíná ještě jednu drobnost. I na té oslizlé silnici měla přední náprava nečekaně hodně přilnavosti. Ostatně jako u kteréhokoliv jiného Huracánu.

Sterrato prošlo spoustou technických úprav zaměřených na jízdu terénem. Oba nárazníky byly přepracovány s ohledem na nájezdové úhly, podvozek je vyšší o 44 mm oproti Huracánu Evo, odpružení má větší zdvih (vpředu o 30 mm a vzadu o 44 mm), na podvozku jsou hliníkové ochranné plechy a na blatnících pořádné nahrubo přišroubované plasty. Tyhle nástavce blatníků nejsou jen na parádu, Sterrato má totiž rozšíření rozchod na obou nápravách. 

Kola jsou obuta do speciálních pneumatik Bridgestone Dueler AT002. Jde o pneumatiky typu run-flat. Pokud dojde k poškození, lze na nich ujet dalších až 80 km rychlostí až 80 km/h. Interiér už koresponduje s klasickými Huracány, ale liší se v detailech. Vrcholným režimem jízdy je Rally a mezi sedadly je umístěná kamera, takže můžete snadno pořizovat záznam z jízdy a pak si ho přehrávat na displej v autě nebo si ho uložit na flashdisk.

Právě pneumatiky stojí za omezením maximálky na 260 km/h a zcela určitě mají negativní vliv na trakci. Na okruhu by Sterrato jistě prohrálo se všemi zúčastněnými, jenže na okreskách je realita úplně jiná. Však už jsme si řekli, že jsme v supersportech sotva stíhali i obří Urus, když si za jeho volant sedl velmi schopný řidič. Sterrato má i na těch svých balonech hodně trakce a jak se tak proplétáme mezi italskými horami, nic nám oproti ostatním Huracánům nechybí. Dynamika je pořád silně nadstandardní, zvuk pořád chytne za srdce, brzdy také nezklamou. Jen pohyby karoserie v zatáčkách jsou malinko větší a dozadu není přes efektní kryt motoru vidět vůbec nic.

Ke konci akce se mne někdo ptal, který Huracán by se mi líbil nejvíce. I zamyslel jsem se, ale jen abych přidal své odpovědi na vážnosti. Ve skutečnosti bylo jasno. Sterrato je vynikající kompromis mezi klasickým supersportem a autem použitelným v běžném provozu. Možnost jezdit mimo silnice je zajímavým bonusem, ale mám takový pocit, že reálně to nikdo příliš využívat nebude.

Nerad bych zněl příliš pateticky, ale ještě teď při pohledu na fotky se mi trochu zvedne tep. Huracán je skvělé auto a je škoda, že v současné podobě končí. Ptáte se, co bude dál? Nástupce dostane spalovací motor, a sice osmiválec. Bude to ale hybrid. Jestliže do teď byl Huracán příbuzný s Audi R8, v tomto momentu se cesty obou značek rozcházejí. Audi jde vstříc jistě velice zářné elektrické budoucnosti, Lamborghini využije pro Huracán techniku z Revuelta, protože se spalovacího motoru nechce vzdát. Miloš, náš hrdina z vedoucího Urusu, říkal, že Revuelto jezdí výborně, že nárůst hmotnosti není znát a že je to fascinující stroj. Huracán na tom asi bude dost podobně.

Pravda, zavěšení za Milošem jsme mu na okreskách hodně věřili, ale realitu elektrifikovaných Lamborghini si raději ověříme na vlastní kůži. Ideálně při nějaké další Ultimate Driving Experience, protože na tuhle akci ještě dlouhou nezapomeneme.