Test motocyklu Honda Monkey: Funky mašinka s malinkými rozměry, ale velkým charakterem

Ať jste začátečník nebo profík, tahle kapesní retro střela s úžasnou historií se vám dostane pod kůži. Honda Monkey původně vznikla jako hračka pro děti v zábavním parku TamaTech v Tokiu. Návštěvníci byli z miniaturní "motorčičky" s motorem o objemu 49 kubíků natolik nadšení, že si vyprosili plnohodnotnou silniční verzi. V roce 1963 se tak svět dočkal první generace kompaktního motocyklu s roztomilým designem a pětipalcovými koly. Po skoro 60 letech Monkey neztratila nic z toho, kvůli čemu se na počátku svého zrodu stala tak oblíbenou.

Než se vrhneme k popisování jízdních vlastností, musíme si novodobou japonskou opičku pořádně představit. Současná Honda Monkey modelový rok 2022 vychází z generace představené už v roce 2018. Zatímco design motocyklu zůstal víceméně zachován. Původní motor nahradil zcela nový vzduchem chlazený jednoválec s homologací podle emisní normy EURO 5. Změn doznala také pětistupňová manuální převodovka (nyní je větší) či zadní odpružení. 

Honda Monkey rozhodně není žádný mimoměstský dravec. Pohání jí SOHC dvouventilový vzduchem chlazeným motor o objemu 124 cm3, který dosahuje výkonu 9 koní (takřka stejný agregát využívá i model MSX Grom). Technické parametry "opičky" sice dech nikomu nevyrazí, ale v reálním provozu dokáže být překvapivě čiperná. Nahrává tomu i hmotnost pouze 104 kilogramů a velmi krátké převodové stupně. Tim nechceme tvrdit, že si z dynamiky stopětadvacítky motorkář sedne na zadek. Ovšem při jízdě v auty přeplněném velkoměstě nám výkon jednoválcového motoru přišel vyhovující. Samozřejmě když jsme vyrazili na výlet za okraj města, museli jsme Monkey neustále stát na krku. Devět koníků pod kapotou nám jednoduše nestačilo. I přes plný plyn jsme se sotva vyšplhali na rychlost 90 km/h. 

Příjemným překvapením pro nás byla přepracovaná pětistupňová sekvenční převodovka, která nahradila původní čtyřstupňovou jednotku. Kvalty nahoru i dolu tam padaly jako po másle. Spojka měla příkladně lehký chod a skvěle s dávkovala. Jediné, co bychom mohli řazení vytknout, byly občasné falešné neutrály mezi jednotlivými převodovanými stupni. 

Když jsme si Hondu Monkey vyzvedávali, měli jsme z ní spíš srandu. Nechtělo se nám věřit, že se na takhle malé motorce dá v provozu pohodlně jezdit. Počáteční obavy nás ale po prvních kilometrech rychle opustily. Honda na silnici své extrémně kompaktní rozměry nedává vůbec znát. Řidič má pocit, jako kdyby seděl na výrazně větší mašině. Jak je to možné? Především díky dobře promyšlené konstrukci. Rozvor motorky je sice malý (pouze 1145 mm), ale ostatní rozměry jako výška sedla (775 mm) nebo šířka, nejsou o tolik jiné, než u ostatních motocyklů vyšší kategorie. Díky tomu dokázala být Honda Monkey jak skvostně hbitá, tak uživatelsky velmi přívětivá.  

Nejlépe se nám s drobnou motorkou jezdilo po městě, kde jsme naplno mohli využít její potenciál vycházející z kompaktních rozměrů. Mile nás překvapilo přepracované odpružení, které zvládalo žehlit malé i velké nerovnosti. Solidně fungovaly také brzdy s 220 milimetrovým kotoučem vpředu, 190 milimetrovým kotoučem vzadu a systémem ABS. Brzdný účinek byl naprosto dostatečný.

V podstatě jediné, s čím jsme po čas testování motocyklu bojovali, byly hluboké náklony. Monkey  dokázala bleskově měnit směr a solidním tempem řezat zatáčky, o tom žádná, ale byla jaksi nevyzpytatelná. Kvůli malým 12palcovým kolům a podsazené přední vidlici měla tendenci rychle padat k zemi. Jezdec tak nedokázal s jistotou určit, zda už je, nebo není za hranou. Krom toho při náklonu měla motorka tendence odskakovat na nerovnostech, což nás několikrát pořádně vyděsilo. 

Honda Monkey 125 je bezpochyby výjimečný stroj s malým tělem, ale velkým srdcem. Největší výhoda japonské opičky spočívá v kompaktních rozměrech a hbitosti. Což jsou hlavní atributy pro co nejlepší jízdu po městě. Monkey je tak ideální alternativou za nudný a bezduchý skútr. Rozhodně ale nebude vyhovovat každému, převážně pak vyšším osobám, které se na ní jednoduše neposkládají. Odrazující může být také vyšší pořizovací cena - 101 tisíc za metr motocyklu není málo a za podobné peníze se dají sehnat i o dost větší a výkonnější stroje.