Test motorkářských malorážek Voge 300R a 300AC, které se dají pořídit pod 100 tisíc korun

Patříte mezi mladé či začínající motorkáře a sháníte nějakou malou motorku kategorie A2, ale váš rozpočet není příliš vysoký? Nedávno se nám do rukou dostaly dvě motorky od nové značky Voge, které kombinují povedený design, příjemné jízdní vlastnosti a především nízkou cenovku. 

Že jste o společnosti Voge ještě neslyšeli? Není se čemu divit. Jde o poměrně mladého čínského výrobce prémiových motocyklů, spadajícího pod koncern Loncin. Což je jeden z největších čínských producentů jednostopé techniky. Do Evropy se námi testované modely 300R a 300AC dostaly teprve letos. 

Než se vrhneme na osobní dojmy z čínských třístovek, pojďme si oba modely jednotlivě představit. Začneme levnějším Voge 300R, který stojí 94 990 korun. Sportovně střižený naháč se snaží zaujmout agresivním designem s moderními ostře řezanými liniemi. Srdcem 170ti kilového naháče je kapalinou chlazený jednoválec s objemem 292 kubíků, který ze sebe dokáže vymáčknout slušných 26 koní a 23,5 Nm točivého momentu. Výkon na zadní kolo se přenáší pomocí šestistupňové manuální převodovky. Aby dokázal řidič čínskou mašinu krotit, je Voge 300 R vybaven dvoukotoučovými brzdami vpředu (300 mm) a jednokotoučovou brzdou vzadu (220 mm). Samozřejmě se systémem ASB, který zabraňuje blokování kol. O odpružení se pak stará 35ti milimetrová vidlice a zadní tlumič s nastavitelným přepětím pružiny od značky Kayaba.

Mezi největší konkurenty modelu Voge 300 R můžeme zahrnout CFMOTO 300 NK nebo KTM Duke 390. Podle našich zkušeností je podobně koncipovaná motorka od CFMOTO hůře zpracovaná a při jízdě není tak stabilní. KTM Duke je pak výrazně dražší.

Druhá testovaná motorka nese označení Voge 300AC. Jde o retro mašinu připomínající Moto Guzzi V7 nebo Yamahu XSR 900. Čínská stylovka sdílí totožnou techniku s bratrským modelem Voge 300R, a to včetně jednoválcového kapalinou chlazeného motoru s výkonem 26 koní. Voge 300AC na první pohled upoutá svým kulatým LED světlem a elegantními křivkami.

Konkurovat klasickému motocyklu od značky Voge může například Honda Neo Sports Café CB300R. Ta ale stojí o skoro 25 tisíc více.

I když jde o bratrské modely se stejnými motory a technikou, odlišnosti mezi nimi jsou, a to nejen v designu. Zásadním rozdílem mezi kompaktními mašinami od značky Voge je posed za řidítky. Na sportovněji střiženém naháči 300R má jezdec víc pokrčená kolena a je předkloněný blíž k přednímu kolu. Naopak na Voge 300AC se sedí vzpřímeně, nohy motorkáře svírají menší úhel a pozice za řidítky je uvolněnější. 

Člověk s dobrý sluchem si asi všimne drobného rozdílu mezi zvukovým projevem obou motocyklů, především pak v nízkých otáčkách. Moderněji vypadající naháč 300R má hlasitý řezavý zvuk výfukového potrubí. Na druhou stranu retro mašina 300AC tolik nekřičí, ale vydává hlubší a dunivější tóny, které naším uším lahodily více.  

Když jsme se dozvěděli, že budeme testovat čínské třístovky s cenou pod sto tisíc korun, trošku jsme se toho obávali. Naštěstí zbytečně. Malorážky od značky Voge nás mile překvapily svým kvalitním zpracováním, které bylo srovnatelné s japonskými či evropskými motocykly této kategorie. Samozřejmě nemůžeme po týdenní testovaní hodnotit spolehlivost dílů, k tomu bychom potřebovali minimálně dva roky. Ale co se týče prvního dojmu, působily na nás třístovky od Voge kvalitně a nepoznali bychom, že na sobě nosí cedulku Made in China.

Teď se ale pojďme věnovat tomu nejdůležitějšímu, a to jízdním vlastnostem. Obě motorky jsou primárně určené pro začínající motorkáře, a podle toho také jezdí. Nemají žádný asfalt trhající výkon nebo elektronikou nabitý podvozek. I přesto dokáží svého šoféra pobavit. Začněme motorem. Jednoválec o objemu 292 kubíků byl příjemně živý. Nejlépe se cítil ve vysokých otáčkách, při kterých , dokázal 170 kilový bike svižně rozpohybovat. Bohužel vytáčení pohonné jednotky s sebou neslo i výrazné vibrace do stupaček a sedla, což při delším cestování nebylo zrovna příjemné. Pokud ale na masáž zadku a nohou zapomeneme, s projevem motoru jsme byli celkem spokojeni. 

Horší pocity jsme měli z podvozku. Obě motorky byly podle mého gusta až příliš tvrdé. Větší nerovnosti mě tak občas vykopávaly ze sedla. Na druhou stranu při jízdě po hladké silnici byly oba modely Voge příjemně čitelné a dopřávali slušnou zpětnou vazbu od předního i zadního kola. Tužší podvozek měl také pozitivní dopad na chování motorek v zatáčkách (pouze na hladkém povrchu). Jak sportovně střižený naháč 300R, tak klasický "bike" 300AC božsky měnily směr a lehce se přemlouvaly do hlubokých náklonů. Jediné, co mi při jízdě po klikatých silničkách dělalo vrásky na čele, byla absence antihoppingové spojky, která by na motorkách pro začátečníky neměla chybět (zabraňuje blokaci zadního kola při prudkém puštění spojky). Naopak jistotu při nájezdu do zatáček mi dodávaly výkonné přední brzdy s dobře naladěným systémem ABS.

A pochvalu si zaslouží i 6stupňová převodovka, která byla spjata s příjemně měkkou spojkou. Řazení u obou motorek díky tomu probíhalo lehce a kvalty tam padaly "jedna báseň". Pozitivně vnímám také fakt, že se mi ani jednou v průběhu testu nepodařilo zařadit falešný neutrál. 

Sečteno, podtrženo. Voge 300R a 300AC jsou velmi povedené cenově dostupné motorky pro začátečníky. Přestože mají své mouchy, například příliš tvrdý podvozek, jejich přednosti vyčnívají nad nedostatky. Rozhodně se tak nebojím novou značku Voge a jejich třístovky doporučit začínajícím motorkářům nebo těm, kteří jednoduše shání levný, kompaktní a obratný transport do města.