Našli jsme stíhací skútr, který si namaže na chleba i kdejakou motorku. A umí být praktický

Od doby, kdy na českých silnicích nastal kvůli změně legislativy boom skútrů, se začalo pomalu zapomínat na to, že v této kategorii jsou i zajímavé stroje pro ty, kteří nemají jen řidičák na auto. Dnes jich kvůli tomu už není opravdu mnoho, ale když budete pátrat, najdete. Patří mezi ně i letošní novinka v podobě Aprilie SR Max 400, která nabízí opravdu neskutečně adrenalinové svezení. Jenže pro koho je, když ji nemůžete řídit s „Béčkem“ a ten, kdo má „Áčko“, přece raději osedlá plnohodnotnou motorku? To jsem se rozhodl zjistit během týdenního testu.

SR je u Aprilie známé jméno, v Itálii ho vyráběli spolu s Gilerou už od roku 2003. Vždycky hrálo na sportovní notu, ať už šlo o výkony nebo styl. Relativně nový SR Max mi ale přišel v té „béčkové“ variantě poněkud umírněný, tohle je ale úplně jiné kafe. Značka zřejmě nenápadně nakoukla do kuchyně Hondy, která před několika lety přišla na trh se zajímavým mixem endura a skútru v podobě Forzy ADV 350, který nebyl tak gigantický jako ADV 750 a mohl se tak plnohodnotně proplétat městským provozem, ale zároveň vyrazit i na nezpevněné cesty.

Aprilia SR GT 400 má podobný charakter, je ale ještě o něco kompaktnější a také trochu výkonnější. Přitom je ale větší než základní stopětadvacítka, na délku jí naměříte 2165 mm, což je zhruba o čtvrt metru víc. Stroj dostal také širší řídítka s blastery, terénní pneumatiky nebo zadní nastavitelné tlumiče. Najednou se už víc podobá motocyklům než skútrům. To ostatně dosvědčuje i fakt, že během testu mě zdravilo násobně víc motorkářů, než když jsem jezdil na nějakém obyčejném městském přibližovadle. Při pohledu přímo zpředu byste totiž skútr jen tak nehádali.

Z boku je už ale vše jasné. Máme tu klasickou koncepci s velkým sedlem pro dva. Sám jsem větší postavy, tedy 190 cm, a ocenil bych, kdyby bylo sedlo posazeno ještě o kousek dál. Forza nabízí pocitově víc prostoru, ale pro jezdce menšího vzrůstu to nebude problém. Dokonce i snadno dosáhne na zem. Sám jsem roky jezdil na Forze a musím říct, že ani pod sedlem Aprilie není tolik místa jako v případě Hondy. Vejde se sem jen jedna přilba, integrální musí být položena na bok. To už zbývají jen štěrbiny na rukavice a šátek. Moc nepomůže ani přihrádka na středovém tunelu, která je malá a má tak divný tvar, že se mi do ní sotva vejdou ruce, aby vyhrabaly ztracené klíče. Mobil bych sem nedával, i když tu může být USB port.

I tak jde ale o relativně praktický skútr, se kterým můžete využívat výhody, na které lze na motorce bez přídavných boxů v podstatě zapomenout. Tedy, že na něj sednete třeba i v normálním oblečení, kdy nemusíte řešit pevnou obuv pro řazení, někam dojedete a helmu s rukavicemi necháte ve skútru. To si pak ani nikdo nevšimne, že jste přijeli na jednostopém vozidle. Vzhledem k tomu, co ale Aprilia SR GT 400 dokáže, jsem s ní na testování často vyrážel opravdu „motorkářsky“ oblečen.

Aprilia SR GT 400 potěší docela rozumnou výbavou. V ceně je například bezklíčové odemykání a samozřejmě startování. Občas jsem ale měl pocit, že moji přítomnost skútr nezaregistroval, to když jsem se s otočným voličem musel prát. Sedlo má elektrický zámek, takže je odjištění snadné, stejně tak startování. Když je klíček pro skútr dobře viditelný (třeba v přední kapse u bundy), je rozjetí se dílem okamžiku. Prostě přijdete, otočíte voličem, nastartujete tlačítkem na pravém madlu a už jedete.

Ve výbavě je rovněž barevný displej, který je i v ostrém slunci velmi dobře čitelný. Vybrat si můžete ze dvou zobrazení otáčkoměru, tedy hranatého a kruhového. To je ale jen takový detail. Nechybí ani plnohodnotný palubní počítač, ukazatel dojezdu (pozor na to, že když už zbývá asi 50 km, tak to vzdá). Pokud si připlatíte, je pak možné mobilní telefon propojit s displejem. Stejně tak lze za peníze navíc získat vyhřívané rukojeti.

Velmi příjemným detailem výbavy je i nastavitelné čelní plexi. To ale není motorizované, musíte ho vysouvat pěkně ručně. Chce to trochu více síly, za jízdy bych to úplně nedoporučoval. Nastavitelné jsou celkem čtyři polohy, takže si může vybrat každý. Já jsem se svou výškou zvolil tu nejvyšší a díky tomu byl aerodynamický komfort velmi dobrý. Ani bych jako majitel neměl potřebu dokupovat dodatečný štít.

Aprilii SR GT 400 pohání kapalinou chlazený jednoválec o objemu 399 ccm, který disponuje výkonem 26,4 kW a točivým momentem 37,7 Nm. Ten posílá přes variátor na zadní kolo při 5700 otáčkách za minutu. Pokud bych ho měl znovu srovnávat s Forzou, je motor citelně hrubší. Má znatelně silnější vibrace a je i trochu hlučnější. Není tu start-stop, ale to je spíš dobře, protože u skútrů jeho použití není úplně ideální. Jakmile se ale rozjedete, je už zvuk motoru mnohem příjemnější a také pocitově tišší. Když pojedete v integrální helmě, nebudete o něm často skoro vědět. Leda byste přidali plný plyn a drtili to co nejvíc.

Ono se může zdát, že 36 koní je možná málo, ale pozor na fakt, že máte co do činění se skútrem o hmotnosti 186 kg. K tomu se ještě přidá drsněji nastavený variátor (někdy jsem zaznamenal škubnutí). Aprilia SR GT 400 je proto schopná velmi rychle vystřelit od semaforů a nechat za sebou i kdejaký elektromobil, jehož řidič by se s vámi snad pokoušel závodit. Ve městě je to skoro nebezpečné, protože budete přímo opojeni dynamikou, což vás strhne k tomu, abyste často jezdili vysoce nepředpisovými rychlostmi. Ono se blbě brzdí, když tam máte za pár sekund povolenou padesátku. Ve městě si tedy dejte velký pozor na ztrátu řidičáku, byla by to škoda.

A to zejména proto, že SR GT 400 můžete pohodlně vyvětrat na svých oblíbených okreskách. Klidně si za nimi dojeďte po dálnici, rychlosti 130 km/h dosáhne Aprilia svižně a bez řečí. To si u skútrů pro „béčkové“ řidičáky můžete nechat jenom zdát. Na menších silnicích je pak velmi sebejistá, předjíždění není žádný problém. A krom toho jde i řidičsky o velmi podmanivý stroj.

SR GT 400 se totiž do zatáček vrhá jako mrštná motorka. Můžete ji klopit opravdu ostře, překlopení ze strany na stranu je lehké, ale zároveň stále jisté. Široká řídítka dodávají pocit kontroly, vyšší pozice pak přidává endurovitý pocit. To vše dodává také hodně sebevědomí. Při testu jsem dokonce předjel na okreskách několik motorkářů. Je to zkrátka taková kapesní stíhačka, u které nemusíte řešit správné podřazení před zatáčkou. Stačí si jen správně nabrzdit a pěkný oblouk je na světě. Je to čirá radost!

Ostřejšímu svezení pomáhá i podvozek, který má spíš tužší naladění. To opět dodává více jistoty, ale na některých površích pak Aprilia nemusí být nejpohodlnější. Ostatně, nechal jsem se tak unést jízdními vlastnostmi na silnici, že jsem s ní nakonec vyrazil do terénu spíš krátce. Ano, funguje i na polní cestě, ale že bych s ní jel skákat někam do lesa? Kdepak! Asi nebudu jediný, kdo si ji vychutná spíš na asfaltu. Z tohoto důvodu bych volil jiné obutí než dodávané „pseudo špalky“. To si ale nelze z výroby nakonfigurovat, přezout už si budete muset sami. Myslím, že to udělá spousta lidí. Špalky jsou totiž zbytečně drncavé.

Musím uznat, že Aprilia SR GT 400 patří mezi nejlepší skútry, které jsem kdy řídil. Je velmi rychlá, zábavná a zároveň i rozumně žíznivá. Dá se s ní jezdit za tři litry benzinu na 100 km, což při nádrži na 12 litrů znamená dojezd, který se blíží 400 kilometrům. Klidně s ní proto můžete vyrazit na delší cestu. Já jsem například jeden testovací den ujel skoro 300 km. Ano, pak už mě z toho sezení bolelo pozadí, ale i tak jsem si to užil.

Jenže kdo by ji tedy chtěl, když nutný řidičák na motocykl láká do jiných sfér a pro mnoho motorkářů je „záchodový“ posez na skútru tak trochu ostudou. Jenže ne každý je tak velký nadšenec, aby se pokaždé chtěl kompletně oblékat do motorkářského! Co když se chci svézt, ale potřebuju někam dojet? Nechci se převlékat, nechci mít ty nepohodlné boty, nechci se u toho potit. Chci jet jen na nákup, na schůzku, ale vzít to třeba oklikou po pěkné okresce! Skútr mi dává víc svobody. Nemusím si vyhrazovat čas jen na něj. Může mi sloužit. A možná si ho tak doma i sám před sebou lépe obhájím.

I z tohoto hlediska dává Aprilia SR GT 400 smysl. Je ale potřeba ji opravdu chtít, protože cenou už patří mezi poměrně nákladné skútry. Dáte za ni v základu 179 900 korun, což není málo. Jakmile ale na ni začnete řádit, nebudete litovat jediné utracené koruny.