Za čas promarněný v kolonách si řidiči mohou převážně sami. I proto, že nepoužívají blinkry

Pomineme-li fakt, že kolony vznikají ve zúženích nebo u dopravních nehod, často se na silnici můžeme potkat s takovými, které na první pohled nemají žádnou příčinu. Z ničeho nic se najednou rozjedou a za pár set metrů se provoz znovu zpomalí a my trávíme čas v dlouhých frontách. Většinou si právě za takové situace, kterým se říká fantomové kolony nebo také kolony bez důvodu, můžeme sami.

Mnoho řidičů má problém s plynulou jízdou a bezpečnými rozestupy. Ideálním rozestupem je takový, při kterém nemusíte během zpomalování vyloženě brzdit, ale stačí sundat nohu z plynu. Odborníci připomínají, že pořekadlo „spěchej pomalu“ platí v provozu více než kde jinde. Řidič, který spěchá, kličkuje a snaží se předjíždět, vyvolává řadu nebezpečných situací a možná nevědomky nutí ostatní řidiče brzdit. A to je začátek všech fantomových kolon.

Už při malém zpomalení jednoho jediného auta musí to za ním zpomalit o trochu víc a další ještě víc. Výsledkem je řetězová reakce a tvorba kolony. A to vše jen kvůli nedostatečné bezpečné vzdálenosti a nepozornosti. Taková situace ale může nastat i ve chvíli, kdy se jeden řidič věnuje navigaci nebo třeba telefonu a jen trochu zpomalí.

A co ve zúžení? Ať už na dálnici nebo ve městech, stačí dodržet pár základních pravidel. Všichni musíme jet stejnou rychlostí, pouze případně upravíme rozestupy od vozidel před sebou a plynule projedeme místem zúžení. V případě, že je v daném úseku snížena rychlost, snižujeme rychlost postupně, bez zbytečných zbrklých a pro ostatní nečekaných manévrů.

„Jako všude pak v takových místech platí dvojnásob: ohleduplnost, tolerance a předvídavost,“ doporučuje Olga Boučková z oddělení Besip TSK. „Tam, kde je levý pruh zúžen na dva nebo 2,2 metru, je ideální střídavá jízda. Všechna auta, včetně nákladních vpravo, jedou za sebou střídavě v levém a v pravém jízdním pruhu a to maximální povolenou rychlostí. Tímto způsobem projedou omezením všichni bez zbytečných kritických a stresových situací, a to co nejrychleji a nejplynuleji. Základem je tedy plynulost a dodržování bezpečné vzdálenosti.“

Znáte ten starý vtip, který říká, že když si myslíte, že máte špatný den a špatnou práci, vzpomeňte si, že na světě jsou lidé, kteří montují blinkry do BMW? Ale samozřejmě nejde jen o řidiče BMW. Z vlastní zkušenosti víme, že je úplně jedno, o jakou značku jde. Pro mnoho lidí za volantem je blikání jako sprosté slovo.

Přitom jde o zásadní komunikační prostředek mezi řidiči. Při změně směru jízdy je potřeba blinkr dávat včas tak, aby ostatní věděli, co máte v plánu a mohli na to plynule a bezpečně reagovat. Jakmile řidič blinkr pustí až ve chvíli, kdy už je půlkou auta ve vedlejším jízdním pruhu, znovu ostatní jedoucí za ním donutí zpomalit a znovu se tak ke slovu dostává ona řetězová reakce. Jde o takzvané brzdění z leknutí, které je velmi nakažlivé.

„Než se tito nakažení řidiči znovu rozjedou, trvá to pět až osm sekund. Takto pak kolona bezdůvodně narůstá a řidiči v ní naprosto zbytečně popojíždějí a poskakují“, říká Olga Boučková.

Kolony vznikají i před zúženími, kdy se jeden pruh zapojuje do jiného. Jak? Například snahou o zařazení do průběžného pruhu příliš brzy, tedy ne až těsně před zúžením. Ale také zastavením a vynucováním si zařazení, nevytvořením mezery pro zařazení aut z končícího do průběžného pruhu nebo zběsilým přejížděním z pruhu do pruhu.

Stejně jako v případech popsaných výše, způsobují všechny tyto zbytečné chyby brzdění a zastavování obou pruhů a tím vznik kolon.

Olga Boučková k tomu vysvětluje: „Do pruhu, který pokračuje, se zařazujeme až v místě zúžení nebo těsně před ním. Nejlepší je, když řidiči zhruba 30 až 25 metrů před místem, kde jeden pruh končí, srovnají svoji rychlost a vytvoří si potřebný prostor pro zařazení. To je pro představu vzdálenost pěti až šesti aut. V takovém místě se tedy pomalu, přesně jako u zipu, zařazujeme do proudu pokračujících vozidel".

Pamatujme, že toto pravidlo zipu platí nejen v místech, kde je dočasné omezení, například kvůli stavebním pracím, ale všude, kde jeden pruh končí a další pokračuje, tedy i v místech, kde je taková dopravní úprava trvalá. Pokud se řidiči budou chovat podle těchto pravidel, nevzniknou kolony a auta vůbec před zúžením nebo snížením počtu jízdních pruhů nezastaví.