Situace okolo nedokončeného obchvatu Přerova je kritická. Vznikla petice proti odpůrcům stavby

Nebývá úplně častým jevem, aby se sepisovaly petice „proti“ jednání toho či onoho subjektu – petice se obvykle přimlouvají „pro.“ Nekonečná dopravní kauza jménem „Dálniční obchvat Přerova, resp. dokončení dálnice D1“ je nicméně důkazem rčení o tom, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci.

Trpělivost s neúnosnou dopravní situací v Přerově už došla Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, které 1. října odstartovalo Petici Petice proti odpůrcům dostavby D1 v Přerově. Podle jejích autorů je cílem petice je zmobilizovat občany Přerova, kteří už mají dost kamionů burácejících ve dne v noci pod okny jejich domů, a kterým vadí neustálé průtahy s dokončením zbývajících 10 kilometrů dálnice D1 mezi Prahou a Ostravou (úsek Říkovice-Přerov).

„Pár jednotlivců stále znova a dokola zneužívá právní řád. Schovávají se za ušlechtilé zájmy ochrany živočichů a rostlin, ale vůbec nemyslí na zdraví a zájmy bezmála 130 tisíců lidí, kteří jsou nadměrnou dopravou v okrese Přerov postiženi. Kvůli pár lidem a jejich zájmům ničíme zdraví tisíců dětí v Přerově, které musí dýchat rozvířený prach z tranzitní dopravy. Je to bezohledné, a i na to má upozornit tato petice, kterou jsem se rozhodl jako občan podpořit“, přisazuje si Petr Vrána, radní Přerova.

Kdo jsou oni lidé a jejich zájmy, o nichž hovoří pan radní? Předně je to ekologické sdružení Děti Země, resp. jeho předseda Miroslav Patrik. Autoři Petice tvrdí, že Děti Země u nás blokovali už okolo 20 dopravních staveb, čímž způsobili odklad důležitých staveb v součtu až o 70 let a zbytné náklady okolo 16 miliard korun. Dalšími aktivisty „na tapetě“ petice jsou i stavbu opakovaně žalující Pavel Ježík z Dluhonic nebo Josef Dvořák z Tetčic, který mimo jiné dlouhodobě blokuje také dostavbu obchvatu Brna.

Názor předsedy Patrika na vznik Petice je jendoznačný: „Každý má právo si sepisovat, jaké petice uzná za vhodné. Z našeho pohledu je důležité, komu bude tato petice doručena a jak na ni tento adresát bude následně reagovat. My ale petice proti názorům jiné skupiny lidí dělat nebudeme.“

Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě o sobě nepokrytě prohlašuje, že se dlouhodobě zabývá podporou a lobbingem strategických dopravních projektů v oblasti střední a východní Moravy. Obdobnou petici ostatně sdružení organizovalo na Zlínsku a Slovácku a sesbíralo 17 000 podpisů.

Miroslav Patrik z Dětí Země Sdružení přímo označuje jako „betonovou lobby.“ „Zatímco my chceme ochraňovat životní prostředí, sdružení založené bývalými politiky chce na Moravě budovat dálnice,“ říká Patrik.

Vznik Petice nicméně vítá důležitý hráč celé kauzy, kterým je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD): „.Jsem rád, že se tentokrát na podporu naší stavby ozve i většinou mlčící většina, a to je zároveň důvod, proč jsem se zahájení podpisové akce rozhodl zúčastnit. Podpory veřejnosti si velmi vážíme,“ řekl David Fiala, ředitel závodu Brno ŘSD ČR, na tiskové konferenci konané organizátory Petice.

Neoddiskutovatelným faktem je, že dopravní situace v Přerově, kudy hlavní tah na Ostravu doposud prochází, je dlouhodobě kritická. Paradoxně ji v poslední době ještě zhoršila dostavba dálnice v úseku do Lipníku nad Bečvou, čímž se pro tranzit vytvořila nová varianta cesty z Brna do Ostravy. Při průjezdu městem řidiči čekají v zácpě nezřídka i 60 minut. Celá situace má samozřejmě dopad na množství vypuštěných zplodin nebo na vysokou nehodovost.

Jedním z hlavních důvodů peticí vyhlášené mobilizace občanstva je skutečnost, že stavebníky a potažmo stát silně tlačí čas. 21. listopadu 2020 totiž skončí platnost stanoviska EIA (tedy posouzení o vlivu stavby na životní prostředí). Pokud stavba do této doby nezíská stavební povolení, reálně hrozí, že přijde až o 9 miliard z Evropské unie a dokončení dálnice se protáhne až o 4 roky.

Proti změně územního rozhodnutí na D1 u Přerova je podle serveru E15 momentálně podáno devět odvolání, která budou muset všechna úředně projednána. Jen odvolání Dětí Země má deset bodů. „Upozorňujeme v nich na chyby procesu EIA v roce 2000, který neposoudil varianty dálnice mimo Dluhonice, a na chyby závazného stanoviska EIA z roku 2016, které bylo vydáno bez účasti veřejnosti. Také žádáme o přezkum závazných stanovisek,“ řekl již dříve předseda Patrik.