Řidiči si na kruhových objezdech krátí cestu přes obrubník. Ne vždy ale vědí, co riskují

Na českých silnicích se začíná objevovat nový nešvar. Řidiči si na kruhových objezdech stále častěji zkracují cestu přes dlážděný vyvýšený obrubník, aniž by často tušili, k čemu tento stavební prvek skutečně slouží a za jakých okolností už mohou svým jednáním porušit pravidla. Ne každé přejetí však musí automaticky znamenat přestupek, rozhodující je konkrétní situace.

Na některých kruhových objezdech je už poměrně běžné, že si řidiči krátí průjezd přes vyvýšenou dlážděnou část kolem středového ostrůvku. Často přitom nejde jen o lehké škrtnutí kolem, ale o záměrné narovnání stopy, díky němuž auto projede křižovatkou téměř rovně. Mnozí motoristé jsou přesvědčeni, že jakýkoliv kontakt s obrubníkem automaticky znamená porušení pravidel. Tak jednoduché to ale není.

Vyvýšený obrubník kolem kruhového objezdu není chodník ani pouhá dekorace, na kterou by kola auta za žádných okolností nesměla. „Jde o dopravní a stavebně-technické řešení napomáhající například větším autům křižovatkou bezpečně projet,“ vysvětlila nám mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl. Jednoduše řečeno, dlážděný prstenec kolem kruhového objezdu má usnadnit průjezd kamionům, autobusům a dalším rozměrným vozidlům, která by se jinak do vyznačené jízdní dráhy nevešla.

Tím, že koly návěsu najedou na tento obrubník, nepoškodí samotný středový ostrůvek a nemusí ani najíždět do vedlejšího pruhu. Co to však znamená pro řidiče běžných osobáků? U běžného osobního auta je situace jiná než u kamionu nebo autobusu. Na klasickou jízdní část kruhového objezdu se zpravidla bez problémů vejde, takže k přejetí vyvýšeného prstence většinou nemá žádný skutečný důvod. Samotný kontakt kol s obrubníkem ale ještě automaticky neznamená, že řidič dostane pokutu.

„To, jestli se řidič dopouští přestupku tím, že nevyužívá komunikaci způsobem, k němuž je stavebně určena, vyhodnocuje podle situace na místě policie. Přičemž přestupek musí mimo jiné naplňovat definici společensky škodlivého činu,“ doplnila Alena Mühl. Policisté tedy musí posoudit konkrétní způsob jízdy. Jinak mohou nahlížet na lehké najetí na obrubník při vyhýbání se překážce a jinak na řidiče, který přes vyvýšenou část projede záměrně, vysokou rychlostí a kruhový objezd si téměř narovná.

Vyvýšená dlážděná část je tedy skutečně navržena tak, aby po ní mohla vozidla v případě potřeby přejet. Neznamená to však, že ji mají řidiči osobních aut běžně používat jako kratší cestu přes kruhový objezd. Pokud se na vozovku bez potíží vejdou, měli by zůstat na ní a prstenec přenechat vozidlům, pro která byl skutečně vytvořen.