Neústupní levoproudaři
V Německu mám část rodiny, a to poměrně daleko až v Porůří na hranici s Nizozemskem. Cesta z Prahy v pátek zabere okolo osmi hodin i s přestávkou na oběd, nazpět to bývá tak zhruba o hodinu méně. Samozřejmě to není jediná návštěva našeho velkého souseda, po tamních silnicích a dálnicích jezdím několikrát do měsíce. Přitom si lámu hlavu nad tím, kde se berou ty povídačky o tom, že Němci přísně dodržují dopravní předpisy.
Tak třeba levoproudařů je na německých dálnicích opravdu mnoho. Nejenže odmítají ustoupit do pravého pruhu jen proto, že někde v dáli jede kamion a před nimi přece jedou ostatní. Ale neuhnou ani ve chvíli, kdy jsou v levém pruhu sami. Zdá se mi, že se tolik nedívají do zpětného zrcátka nebo prostě ignorují auta za sebou. A pozor, děje se to často na úsecích s neomezenou rychlostí a to i když auto jede 160 nebo 130 km/h. Je to jedno. Pravý pruh smrdí! Bohužel jedinou možností je takové auto podjet. A když se pak podíváte nazpět, vidíte člověka, který se jen upřeně dívá před sebe a nedává pozor, co se kolem děje.
Když už jsem toho měl dost, pořídil jsem z místa spolujezdce fotku, kterou vidíte na začátku tohoto článku. Tohle je ještě relativně odpustitelná situace, protože řidiči zrovna dodržují za sebou rozestupy, nicméně obvyklejší je, že jsou na sebe auta pořádně nalepená a pak se jede stylem, že někdo vpředu šlápne lehce na brzdu, ostatní postupně také a na konci se už panicky brzdí. Z tohoto důvodu prostě v hustším provozu raději jezdíme vpravo. Je tam přece jen víc klid a brzdová hysterie se nás tolik netýká.