Jako by toho nebylo už tak málo. K nejistotě a nervozitě na evropském či čínském trhu se po zvolení Donalda Trumpa 47. americkým prezidentem přidává pro evropské výrobce i velká neznáma v podobě jejich dalšího působení na trhu v USA. Těžko předvídatelný prezident totiž během své kampaně vyřkl celou řadu myšlenek, z nichž některé by pro evropské automobilky nebyly zrovna příznivé. Do jisté míry schizofrenní je i jeho přístup k elektromobilitě, a to tím spíše, že mu ke zvolení notnou měrou pomohl i Elon Musk.
Ať už jste příznivci Donalda Trumpa, či ho naopak nemůžete vystát, asi se nakonec drtivá většina stejně shodne na tom, že některé (častější než by bylo zdrávo) jeho myšlenkové toky, projevy a prohlášení nelze brát moc vážně. Je to právě tato nepředvídatelnost, která z něj dělá hrozbu v mnoha oblastech. Když se trochu více zaměříme na tu automobilovou, zjistíme, že i zde panují na mnoha frontách oprávněné obavy celé řady značek v souvislosti s působením na severoamerickém trhu.
Hodně zjednodušeně vyhrál Donal Trump díky heslům o znovupostavení USA na nohy a vytvoření silné Ameriky, která bude neochvějným světovým lídrem. Na to samozřejmě notná část americké veřejnosti slyšela a popravdě se jí nelze divit. Kdo by nechtěl žít v silném a prosperujícím státě. Ostatně, sami všichni vidíme, jak se Evropa z mnoha důvodů ocitá na vedlejší koleji a topí se ve vlastních problémech.
Trumpova řešení jsou mrazivě přímočará a jednoduchá - ochráníme vlastní trh, podpoříme zaměstnanost, ať už pozitivní či negativní motivací přinutíme zahraniční subjekty k investicím na americké půdě a budeme se mít dobře. Logicky však to, co je výhodně pro USA, nebývá výhodné pro ostatní. Brzy to pravděpodobně zjistí i automobilový sektor.
Během volební kampaně v Georgii pronesl Donald Trump minulý měsíc i větu - „Chci, aby se z německých automobilek staly americké automobilky.“ Bylo by snadné nad tím mávnout rukou s dovětkem „ten už toho napovídal“, ale šéfům značek jako Volkswagen, BMW, Mercedes-Benz či Audi se objevily krůpěje potu na čele. Mají totiž ještě v živé paměti Trumpovu minulou kampaň v roce 2016, která vedla k tomu, že evropské značky skutečně začaly pod hrozbou 35% cel v Americe investovat a více tam přesunovat svou výrobu. A nestálo to tehdy zrovna málo - Volkswagen rozšířil produkci elektrických aut v Tennessee, Mercedes vrazil miliardu eur do továrny v Alabamě a BMW rozšířilo výrobu v Jižní Karolině.
Jenže vše nasvědčuje tomu, že tyto investice z minulosti evropským automobilkám nyní žádnou jistotu nepřinášejí a naopak po nich bude požadováno, aby sáhly do kapsy znovu a ještě hlouběji. Kromě toho je zřejmé, že bude velká snaha americké administrativy na to, aby se podpořila domácí automobilová výroba v Detroitu, což by bylo více než symbolické. Každý, kdo bude chtít kus americké trhu, bude muset být co nejvíce lokální. Pro zahraniční automobilky to znamená jediné - omezí výrobu jinde a přesunou ji do USA. To je samozřejmě dobré pro americkou ekonomiku, pro ty ostatní ale už tak moc ne.
Samostatnou kapitolou na dlouhé povídání a s mnoha rovinami, je pak Trumpův přístup k elektromobilitě. Protože dobře ví, že jeho voliči prahnoucí po silné Americe tak jak ji znali z před mnoha let ani zdaleka většinově neholdují elektrickým autům, ale naopak by spíše chtěli až do smrti jezdit v pickupech s osmiválcem, slíbil Trump zrušení dotací na podporu elektromobility. To byl jeden z klíčových prvků zeleného investičního boomu amerického prezidenta Joea Bidena. Pokud by k tomu došlo, dá se předpokládat, že by trh elektrických vozů v USA citelně poklesl. To by opět nebyla dobrá zpráva pro evropské značky. Jenže do této hry v mezičase vstoupil velmi silný prvek v podobě Elona Muska, který kromě toho, že umí létat do vesmíru také zažívá úspěšné období s ryze elektrickou značkou Tesla. Trump by tak šel i proti tomu, kdo mu významným způsobem pomohl do Bílého domu. Jenže do hlavy Elona Muska nevidíme a do té Trumpovy snad ani vidět nechceme, takže je klidně možné, že při šíři Muskových podnikatelských aktivit a plánů by ho nějaký pokles zájmu o Tesly třeba vůbec netrápil.
Kdo by si myslel, že výčet rizik a překážek pro neamerické výrobce tímto končí, pletl by se. Celá situace je totiž ještě o dost komplikovanější. Není tajemstvím, že minimálně v obchodní rovině panuje mezi Amerikou a Čínou dlouhodobě velké napětí, které s Trumpovým příchodem určitě neopadne, naopak možná bude ještě eskalovat. Už nyní je čínská automobilová produkce prodávaná v USA zatížena 100% cly a podle všeho je klidně možné, že se restrikce budou pod Trumpovým vedením dále rozšiřovat i na ta auta, která sázejí na čínskou techniku a technologie. A to je v dnešní době drtivá většina elektromobilů. Kromě toho řada evropských značek v Číně i vyrábí některé své vozy.
A podobné je to i s Mexikem, kde například jen německé automobilky vloni vyrobily přes 700 tisíc vozů a výrobní závody tam má kdekdo. Není divu, je zde levná pracovní síla i celkové náklady a s rozvojem tohoto sektoru jsou (možná překvapivě) k dispozici i vcelku kvalifikovaní dělníci. Mimochodem, to je docela rozdíl oproti USA, kde výroba aut za poslední dvě dekády upadla natolik, že sehnat kompetentní a šikovné lidi je stále větší problém. Ti starší postupně odcházejí do důchodu a nových je jako šafránu. Pro Volkswagen, BMW a Audi je proto Mexiko ideální pro výrobu vozů, které směřují zejména na severoamerický trh. Jenže Trump automobilky opakovaně straší tím, že i tuto výrobu budou muset přesunout do USA, jinak jim napaří 200% cla.
U Donalda Trumpa není (a asi ani nikdy nebude) jasné, co je jeho skutečná politická agenda a co jen výkřik do davu, za který sklidí aplaus. Naopak jisté je, že se nebojí jít hlava-nehlava za svým a nemá problém s bořením zavedených pořádků v duchu svého hesla "Trump will fix it" (Trump to napraví), pokud má pocit, že to Ameriku udělá silnější. Cizí automobilky tak nebudou mít v USA na růžích ustláno. That's for sure!
