Půlku trhu EV reprezentují jen Francie a Německo
Pokud se zaměříme na hodnocení prvního pololetí, kdy šest po sobě jdoucích měsíců dává přeci jen ucelenější obrázek o trendu, zjistíme, že registrace elektromobilů zaznamenaly procentuální pozitivní růst ve všech zemích EU bez výjimky. Jednotlivé hodnoty se samozřejmě dramaticky liší, neboť záleží na výchozí bází prvního pololetí loňského roku. To dokazuje Bulharsko, které procentuálnímu žebříčku se svými 160,8 % vévodí, jenže v absolutních číslech se na tamějším trhu letos za půl roku registrovalo pouhých 879 elektrických vozů.
Logicky jsou tedy mnohem důležitější celková čísla. Za první pololetí se v EU prodalo 703 586 čistě elektrických vozů, což je meziroční růst o 53,8 %. Pozoruhodné však je, že více než 50 % tohoto nárůstu mají na svědomí pouhé dva státy - Francie a Německo, které rovněž v absolutních číslech zásadně utíkají zbytku Evropy. Jen v Německu bylo za pololetí registrováno více než 220 tisíc elektromobilů, ve Francii pak téměř 138 tisíc. Pro srovnání - v Česku to bylo 3008 kusů, na Slovensku lehce přes 1000 ks a v 37milionovém Polsku jen necelých 8500 elektrických vozů.
Zmíněnou nevyzpytatelnost a rozkolísanost trhu, která zatím znemožňuje zásadnější predikce, dokládá i bližší pohled na již zmíněné Německo. Na první pohled by se totiž mohlo zdát, že zde lidé zavrhli diesely a přecházejí masivně na elektromobily. Jenže statistiky ukazují na červnový více než 10% nárůst u naftových motorů a za celé první pololetí si Němci koupili o 2,7 % více naftových vozů než vloni za stejné období. Neméně zajímavý je i pohled do Norska, které sice stojí mimo EU, takže ve výše zmíněných statistikách nefiguruje, ale data jsou pro něj také dostupná. Tam byl totiž meziroční růst v prodeji elektromobilů za první pololetí procentuálně jen 2,1 %, což ukazuje na značnou nasycenost EV trhu. Zároveň zde také celý trh (tedy všechny druhy pohonu) jako jeden z mála (ještě Maďarsko a Švédsko) za první pololetí poklesl (-2,9 %), což je největší pokles ze sledovaných států.