Češi přicházejí při odškodnění po nehodách o nemalé peníze. Často netuší, na co mají nárok

Průměrná hrubá mzda se meziročně v Česku v letošním třetím čtvrtletí zvýšila o sedm procent na 48 295 korun. Zdánlivě nejde o údaj, který by měl motoristy nějak zajímat. Ale opravdu jen zdánlivě. Jak totiž upozorňuje společnost Vindicia, právě tento údaj je klíčový pro určování odškodnění dopravních nehod. Z něj se totiž odvozuje hodnota bodu pro rok 2026. Jak se vlastně odškodnění počítá?

Obecně platí, že neexistuje žádný fixní výpočet odškodnění. To je vždy určováno individuálně pro konkrétní osobu postiženou nezaviněnou dopravní nehodou. Když se při ní člověk zraní, experti vyčíslí míru jeho újmy prostřednictvím bodů. Čím je úraz vážnější a čím intenzivněji ovlivňuje další život poškozeného, tím je bodů více. Důležitý je i věk poškozeného.

„Účelem odškodnění je kompenzovat lidem následky, s nimiž se musí potýkat. Aby byl postup spravedlivý a odrážel třeba růst životních nákladů, řídí se hodnota jednoho bodu průměrnou mzdou. A to vždy třetím kvartálem předchozího roku. Pro představu, letos je hodnota jednoho bodu 454,12 koruny, příští rok to bude 482,95 koruny,“ vysvětluje expert na odškodnění společnosti Vindicia Tomáš Beck.

U pracovních úrazů při dopravních nehodách se výpočet bodu liší. U něj se zohledňuje vývoj průměrné mzdy u každého čtvrtletí.

Samotná kompenzace se skládá z několika částí. Většina poškozených zná pouze bolestné. To se vztahuje jen na pokrytí prvních potíží, jako jsou bolesti, operace, léčení ran a podobně.

„Poškození ale mají nárok i na proplacení cestovného k lékaři, vyplacení ušlé mzdy, ošetřovné nebo nákup kompenzačních pomůcek. U závažnějších úrazů bývá nejvyšší částka vyplacena v rámci odškodnění ztížení společenského uplatnění. To vyjadřuje, jak moc se následky trvale podepsaly na životě zraněného. A zapomenout nesmím ani na případnou psychickou újmu,“ doplňuje Tomáš Beck.

U pracovních úrazů při dopravních nehodách se výpočet bodu liší. U něj se zohledňuje vývoj průměrné mzdy u každého čtvrtletí.

Odškodňování se vždy určuje individuálně. Neexistuje žádná přehledová tabulka, pomocí které by se lidé mohli orientovat a odhadnout, na jakou kompenzaci mají nárok. To může být matoucí, protože poškození nemají představu, o jaké peníze mohou usilovat.

„Na druhou stranu ale tím pádem odškodnění může lépe vyjádřit dopad úrazu na každodennost konkrétního jedince. Protože zlomená noha znamená něco úplně jiného u šedesátiletého člověka, který preferuje velmi klidný styl života a zcela odlišně dopadne na dvaadvacetiletého nadějného profesionálního fotbalistu. Tomu může zhatit budoucnost, na kterou se dlouhé roky připravoval,“ upřesňuje Beck.

Proto se u lidí, kteří se zranili v nižším věku a mají před sebou dlouhá léta, používá koeficient, který odškodnění navyšuje. To se díky němu může zvýšit i o desítky procent.