Automobilka Volvo přinesla světu vynález, který na silnicích zachránil miliony životů. Víte jaký?

Letos je tomu šedesát let, co Volvo přineslo světu vynález tříbodového bezpečnostního pásu. Vynálezu, který na silnicích zachránil nejvíc životů a dnes je povinnou součástí každého vozu.

Překvapivé bylo, že švédská automobilka tento svůj patent bezplatně uvolnila všem ostatním konkurentům. Tento vynález byl zkrátka příliš významný na to, aby si ho Volvo nechalo jen pro sebe.

Bezpečnostní pás zůstane i v dalších letech zásadním prvkem bezpečnosti posádky. Bude se sice nadále vyvíjet (například v oblasti ramen kvůli možnému sklouznutí při převrácení), ale změna samotného principu jeho fungování je zatím v nedohlednu. 

Volvo 360c, jež více než auto připomíná luxusní apartmá, má být prototypem samočinného elektrického online vozu, který nepotřebuje nic z toho, co dosud dělalo auto autem: volant, řadicí páku ani pedály. Respektive nepotřebuje řidiče. Místo toho nabízí čtyři možnosti přizpůsobení vaším potřebám. Nabídne prostor na spaní, mobilní kancelář, obývací pokoj a místo určené k zábavě. A v každé z nich dokázali tvůrci propojit komfort s bezpečností.

Dokonce i když cestující leží v pohodlné posteli spacího prostoru. Místo obvyklého bezpečnostního pásu chce Volvo představit speciální deku, která se v případě srážky zafixuje k podlaze a udrží člověka stejně jako klasický pás.

Automobilka si dává za cíl začít vyrábět autonomní vozy od roku 2025.

K letošnímu 60. výročí tříbodových bezpečnostních pásů spustilo Volvo unikátní projekt E.V.A. (Equal Vehicles for All). Smyslem této iniciativy je chránit všechny bez rozdílu.

V roce 1970 automobilka Volvo sestavila tým pro výzkum dopravních nehod. Jeho úkolem bylo zkoumat příčiny a následky reálných kolizí, které se v reálném provozu udály reálným lidem. Díky 40 letům zkušeností a rozsáhlé databázi skutečných nehod má Volvo jedinečné podklady pro další vylepšování ochrany posádky. Tým za dobu svého působení shromáždil a analyzoval informace o více než 43 tisících vozidel a 72 tisících cestujících.

Získané údaje pomáhají inženýrům Volva neustále zvyšovat bezpečnost jejich aut bez ohledu na dopravní situaci. Jedním z poznatků získaných pečlivým studiem zmíněných pojistných událostí je i fakt, že ideální bezpečnosti se doposud dostávalo jen ideálním postavám, tedy těm, které se nejvíce přibližují proporcím testovací figuríny. Ta však odpovídá postavě amerického vojáka.

Co tedy ženy a muži, kteří takovou postavu nemají? Díky získaným poznatkům z dlouhodobého výzkumu Volvo vymyslelo jako první na světe své zátěžové testy. Jsou mnohem propracovanější a podrobnější než klasické.

Prestižní ocenění Ocean Tribute Award určené pro vědeckou kategorii za projekty v oblasti ochrany moří založil monacký princ Albert II.

Slavnostního ceremoniálu se každoročně účastní nejvýznamnější osobnosti z řad ochránců světových oceánů. A právě tuto cenu si letos odnesl vědecký program probíhající během regaty Volvo Ocean Race, financovaný švédskou automobilkou Volvo Cars.

Volvo Ocean Race byl jedním z nejnáročnějších a také nejdelších závodů námořních jachet na světě. Během devítiměsíční plavby se posádky dostaly i do velmi odlehlých částí Země, kde je standardní vědecký výzkum mimořádně náročný a především finančně velmi nákladný. Využít k získávání dat pro vědecký výzkum lodě, které těmito lokalitami musely proplouvat v rámci závodu, se tak ukázalo být velmi přínosným nápadem.

Sedm soutěžních jachet sbíralo s pomocí přelomových technologií informace pro vědecké účely. Týmy shromáždily nespočet důležitých meteorologických a oceánografických údajů, které pomohly lépe pochopit modely počasí, změny klimatu a míru znečištění oceánů mikroplasty.

Švédská značka Volvo dala sbohem starým způsobům servisních prací a vydává se novým směrem v přístupu k servisu i samotným zákazníkům.

Co je tedy nového? Showroom je nově propojen se servisem skleněnou stěnou. Zákazník tedy vidí, že se na jeho autě intenzivně pracuje. Podle automobilky jde o významnou změnu, důležitá pro důvěru klienta.

V samotné „dílně“ se změnilo mnohé a došlo k výrazným optimalizacím. Například servisní technici mají nově uspořádané pracoviště, pracují v týmech a každý má přístup k počítačům. Vše potřebné je umístěno tak, aby se pokud možno vyloučil každý nadbytečný pohyb.

Další, v čem se nový koncept Volva odlišuje od servisů jiných značek, je role tzv. osobního technika. Žádná „slečna na recepci“ a pak zmizení vozu někde u anonymního mechanika. Ve Volvu získá každý zákazník vlastního osobního technika, který se postará doslova o vše.

Být doma s malým dítětem přináší rodičům velkou radost, ale i starost. Když jim však zaměstnavatel vyjde vstříc tak, jak se tomu děje ve společnosti Volvo Cars, pro radost zbyde mnohem víc prostoru.

Zaměstnanci švédské automobilky v Evropě, zemích Středního Východu a Africe mohou nyní profitovat z nově zavedeného rodičovského pracovního volna s finančním příspěvkem. Díky tomuto může rodič, jenž je zaměstnán u Volva, zůstat až šest měsíců doma i se svým partnerem, manželkou či manželem, jenž je na mateřské či rodičovské dovolené, a pobírat přitom během péče osmdesát procent své základní mzdy.

Volvo tímto krokem pomáhá upevnit rodinné vazby každodenním společným trávením těch nejdůležitějších prvních okamžiků života dítěte.

 Každou minutu skončí ve světových oceánech jedna korba nákladního auta plná plastů a nejen to, lidé škodí mořím i vlastní výstavbou, původní život ve světových oceánech tak pomalu umírá. Příkladem je australské pobřeží. Kdysi bývalo bohaté na mangrovové porosty, které přispívají k čistotě životního prostředí. Jejich kořeny totiž vytvářejí bohaté a složité ekosystémy pro mikroorganismy, které pomáhají odfiltrovat z mořské vody znečišťující látky včetně plastových mikročástic a těžkých kovů.

V přístavu v Sydney byly původní přírodní břehy nahrazeny plochými betonovými koryty, na kterých tyto důležité mikroorganismy nemohou žít. Proto Volvo podpořilo nápadité řešení sydneyského institutu námořní vědy a melbournskéhoho designové studia Reef Design Lab, jak tento stav napravit. Pomoct má živoucí mořská hráz.

Živoucí mořskou hráz tvoří unikátní betonové dlaždice, jejichž design vznikl na 3D tiskárnách. Dlaždice jsou vyztuženy 100% recyklovanými plastovými vlákny a jsou připevněny k plochému povrchu stávající hráze v přístavu Sydney jako velká podvodní skládačka vytvářející umělý porost původních mangrovových kořenů, který by měl postupně poskytnout nový domov živým čističům.

A skutečně již po týdnu od své instalace byla živoucí stěna mořské hráze osídlena ústřicemi a dalšími organismy, které se živí nečistotami. Dalších dvacet let zde budou vědci pečlivě sledovat množství nově vzniklých mikroorganismů a celkovou kvalitu vody.