Unikátní Škoda 440 Karosa je jediná svého druhu. Stále existuje a může být vaše, když dáte miliony

Když se v Česku řekne „Karosa“, lidé si většinou vzpomenou především na jeden z nejslavnějších československých autobusů – až dokonale hranatou Karosu řady 700. Pokud však stejné slovíčko řeknete obdivovatelům škodovek z padesátých let, téměř všem se okamžitě objeví na paměti unikátní roadster Škoda 440 Karosa s technickými základy lidového Spartaku, který letos slaví už 70 let od zahájení sériové produkce a prodeje.

Škoda 440 Karosa se veřejnosti představila na veletrhu československého strojírenství v Brně v září 1956. Karosa z Vysokého Mýta, vycházející z legendární karosárny Sodomka, se v padesátých letech přidala k nespočtu společností experimentujících s inovativním materiálem pro výrobu karoserií, kterým byl laminátový kompozit. V době automobilových konstrukcí s podvozkovým rámem zaujal jednoduchostí a hlavně lehkostí.

Už v roce 1953 byla v americkém Detroitu zahájena sériová výroba vůbec prvního Chevroletu Corvette C1 s karoserií ze skelných vláken, lidově přezdívaných „laminát“ a v Československu se s tehdy nejmodernější technologií rozhodl pracovat inženýr a architekt Otakar Diblík. Historický kabriolet Škoda Felicia tenkrát byl ještě hudbou budoucnosti, ale snad ani není překvapením, že z dnešního pohledu působí Škoda 440 Karosa jako původní koncept a předloha pro produkční model.

Otakar Diblík chtěl využít technických předností materiálu Polytex (laminátu) naplno a nové tělo pro Spartak navrhl z pouhých sedmi velkých komponentů a osmým byla sundavací pevná střecha s prosklením z plexiskla. Nejvíce namáhaná místa přitom byla vyztužena pomocí kovových prvků a plechů a k přimontování karoserie k podvozku byla potřeba přepracovaná plechová podlaha.

Bohužel, jak už to u revolučních technických řešení bývá, první pokus se nepovedl podle představ. Největší problém k vyřešení představovala střecha se špatně dimenzovanými úchyty, protože při jízdě mohla z roadsteru odlétnout a podle vzpomínek pamětníků se to dokonce i několikrát stalo. Už to však nikdo nestihl, protože tenhle projekt zmizel ze světa stejně rychle, jako na něj přijel.

Škoda 440 Karosa vznikla v jediném exempláři, s nímž následně jezdil ředitel Karosy až do chvíle, než jej v roce 1960 naboural v pražských ulicích. Vedení společnosti se následně rozhodlo, že unikátní roadster nebude opravovat, ale nechá jej sešrotovat. K tomu by skutečně došlo, kdyby se konstruktér společnosti Josef Nalezenec nedomluvil s panem ředitelem, že vůz odkoupí a dá mu nový život.

Legendární Karosu s nekonečným nebem nad hlavou měl až do počátku sedmdesátých let, než skončila u dalších vraků na zahradě domu v Pardubicích. Později se k ní dostali dva další majitelé, nechali ji zrenovovat a aktuálně je ve sbírce malého automobilového muzea Cabrio Gallery nedaleko Hradce Králové, a dokonce je na prodej za částku v cenové relaci přesahující sedm nul.

Škoda 440 Karosa je zajímavým milníkem v historii československého i českého automobilového průmyslu – je úplně posledním osobním vozem vyrobeným v bývalé karosárně Sodomka. Vycházela z produkční Škody 440 Spartak a měla kapalinou chlazený řadový čtyřválec OHV s karburátorem Jikov a zdvihovým objemem 1 089 kubických centimetrů.

Maximální výkon motoru dosahoval 29 kW (40 k) při 4200 ot./min., vrcholný točivý moment byl 70 newtonmetrů při 2800 ot./min. Se čtyřstupňovou manuální převodovkou Karosa dosáhla nejvyšší rychlosti 120 kilometrů v hodině. Pohotovostní hmotnost byla 850 kilogramů, zatímco obyčejná Škoda 440 Spartak vážila až 930 kilogramů.